ECB na čtvrtečním zasedání sníží sazby o dalších 25 bb (Tématické reporty) (11.12.2024)

Evropská centrální banka na svém čtvrtečním zasedání s největší pravděpodobností sníží úrokové sazby o dalších 25 bazických bodů na 3,0 %. Data z reálné ekonomiky přinášela za poslední měsíc spíše zklamání. K nim se přidružily i politické problémy ve Francii a Německu a obavy z dopadů výsledků amerických prezidentských voleb. Riziko zpomalení hospodářského růstu tak bude nyní nosným tématem. Diskuze se může točit i kolem 50bodového „cutu“. Ten ale současná data dle našeho názoru nevyžadují. Spíše tak předpokládáme postupné uvolňování měnové politiky až na úroveň 2,25 %, tedy mírně pod neutrální sazbu (2,5 %), kam by se depozitní sazba měla dostat v dubnu. Nová prognóza z dílny ECB pravděpodobně pro příští rok přinese nižší růst HDP i inflace, jádrová inflace zůstane víceméně beze změny.

Data přicházející z reálné ekonomiky z oblasti eurozóny překvapovala od posledního jednání ECB spíše negativně. Průmyslová produkce v Německu i ve Francii v říjnu propadla (-1,0 % m/m Německo, -0,1 % Francie). Indikátory PMI ve službách se v eurozóně dostaly do fáze kontrakce, náladu nezlepšilo ani propuknutí politické krize ve Francii a vyhlídky na předčasné volby v Německu. Na druhou stranu ale struktura hospodářského růstu eurozóny za Q4 potěšila. Ekonomika jako celek rostla mezikvartálně o 0,4 %, přičemž k výsledku přispěla především domácí poptávka, která k výsledku přidala 0,9 pb. Spotřeba domácností rostla o 0,7 % q/q, zatímco investice o 2 % q/q. Dynamika jednotkových mzdových nákladů sice zpomalila z 5,2 % y/y v Q2 na 4,3 % y/y v Q3, zůstává však stále vysoká. Pro dosažení jádrové inflace na úrovni 2 % by bylo podle nás třeba zpomalení jejich tempa růstu pod 3 %. V tomto ohledu se tedy rizika vychylují proinflačním směrem a neospravedlňují 50bodové snížení sazeb.

Finanční trhy v tuto chvíli ve svých cenách zahrnují očekávání snížení sazeb o necelých 50 bb. Ve výhledu do října příštího roku předpokládají jejich pokles až na 1,7 %, tedy výrazně pod neutrální úroveň. To signalizuje, že obavy o evropský hospodářský růst jsou silné. Náš odhad zatím počítá s růstem ekonomiky eurozóny v příštím roce o 1 %. Předstihové indexy PMI jsou sice v pásmu kontrakce, datům z reálné ekonomiky ale neodpovídají. S těmi je více konzistentní indikátor ekonomické důvěry z dílny Evropské komise. Ten se nachází pouze nepatrně pod svým historickým průměrem, kde se drží již dva roky. Jeho aktuální úroveň by v letošním roce odpovídala růstu HDP eurozóny o necelé jedno procento, což je i zhruba v souladu s naším odhadem.

Důvěra se v posledním období zlepšuje především v oblasti maloobchodu, což podporuje náš příběh, že hlavním tahounem ekonomického růstu bude spotřeba domácností. Domácnosti v eurozóně totiž zdaleka neutratily své úspory nahromaděné od vypuknutí pandemie. Míra úspor je nyní o více než tři procentní body vyšší, než byla v průměru v letech 2013-2019. Nadměrné úspory představují okolo osmi procent HDP. Navíc reálné mzdy v eurozóně rostou více než dvouprocentním meziročním tempem a zvyšují disponibilní důchod domácností. Důvěra v oblasti zpracovatelského průmyslu se v nadcházejících měsících může dále horšit, nicméně vhledem k váze tohoto sektoru na hrubé přidané hodnotě a na zaměstnanosti očekáváme, že dopady na výkonnost ekonomiky eurozóny budou umírněné. Růst HDP by tak v příštím roce měl dosáhnout podle našeho odhadu jednoho procenta.

Rizikem je dopad politické krize ve Francii a Německu do podnikatelské a spotřebitelské důvěry a kroky nového prezidenta Donalda Trumpa. Ty je však nyní obtížné odhadovat. Stejný problém bude mít Evropská centrální banka, a tak předpokládáme, že její nová prognóza výraznějších změn nedozná. Vyhlídky pro hospodářský růst se posunou zřejmě mírně dolů, stejně tak i pro celkovou inflaci. Jádrová inflace zůstane pravděpodobně beze změny.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám