Mzdy utěšeně rostou, stále ovšem mají co dohánět

Tuzemská průměrná mzda vykázala ve třetím čtvrtletí letošního roku meziroční nárůst o 7,0 %, což po zohlednění inflace odpovídá reálnému zvýšení o 4,6 %. Jedná se o lepší výsledek, než očekával trh (4,3 %) i Česká národní banka (3,6 %). Průměrná mzda tak nově činí 45 412 Kč, mediánová – která rozděluje populaci na dvě stejně početné poloviny – pak 40 482 Kč. Mezičtvrtletní mzdový růst dosáhl tempa 1,9 % (po sezónním očištění). Meziročně se zvýšil i evidenční počet zaměstnanců, a to o 0,2 %. Kurz české koruny vůči euru na zveřejněná data reagoval mírným posílením.

V rámci jednotlivých sektorů se nejmenšího nominálního růstu mezd dočkali zaměstnanci ve veřejné správě a obraně (3,4 %), vzdělávání (3,7 %) a v odvětví „ostatní činnosti“ (5,2 %). Naopak nejsvižněji mzdy rostly v sektoru činností v oblasti nemovitostí (14,4 %), profesních, vědeckých a technických činnostech (10,1 %) a zásobování vodou (9,3 %).

Z geografického pohledu rostly mzdy nejrychleji v Pardubickém kraji (7,7 %), Jihomoravském kraji (7,2 %) a také Olomouckém a Moravskoslezském kraji (shodně 7,1 %), nejpomaleji naopak v Plzeňském kraji a na Vysočině (shodně 6,0 %) a také v Karlovarském a Královéhradeckém kraji (shodně 6,3 %).

Reálná hodnota průměrné mzdy se mezičtvrtletně zvyšuje nepřetržitě již 6 kvartálů po sobě, což je jednoznačně dobrá zpráva, nicméně stále má co dohánět. Aktuálně se nachází na podobné úrovni jako ve třetím čtvrtletí roku 2018, tedy před dlouhými osmi lety. Své dosud nejvyšší hodnoty dosáhla na konci roku 2020, od té doby ovšem dokázala propadnout o dramatických 8,9 procenta. Takto výrazný propad kupní síly je nebývalý nejen na tuzemské poměry, nýbrž i v mezinárodním srovnání. Mezi zeměmi OECD zažilo právě Česko od před-pandemického konce roku 2019 vůbec nejdrtivější pokles reálných mezd. Dlužno ovšem dodat, že v mezidobí u nás došlo ke zrušení superhrubé mzdy a tedy de facto ke snížení daně z příjmů, a v čistém vyjádření tedy pokles kupní síly průměrné mzdy ve skutečnosti byl o něco méně dramatický. To se ovšem bohužel netýká nízkopříjmových zaměstnanců, kterým tato politika výdělky nezvýšila. Návrat na bývalou úroveň bohatství průměrného zaměstnance bude ještě nějakou chvíli trvat. Předpokládáme, že dosavadní rekordní reálnou průměrnou mzdu, naměřenou ve čtvrtém kvartále roku 2020, nepřekonáme ani příští rok a dojde k tomu teprve v roce 2026.

Vít Hradil
hlavní ekonom