Vláda letos plánovaný schodek nepřekročí. Zůstává ovšem otázkou, zda by tomu tak bylo i nebýt zářijových povodní

Hospodaření státního rozpočtu skončilo v listopadu deficitem ve výši 259,2 miliardy korun. Schodek tak už více než měsíc před koncem roku překročil maximální deficit plánovaný ještě před zářijovými povodněmi, odpovídající 252 miliardám korun.

Vláda v reakci na zmíněné povodně ovšem nejvyšší „povolený“ letošní schodek státního rozpočtu navýšila o 30 miliard korun, na 282 miliard. Do tohoto limitu se letos vejde.

Nicméně je stále otázkou, zda navýšení schodku rozpočtu o třicet miliard v letošním roce a o dalších deset v roce příštím, tedy dohromady o 40 miliard korun, není přehnané a není motivováno také snahou zakrýt překročení „povoleného“ původního deficitu, oněch 252 miliard korun, které by nastalo i nebýt povodní.

Ministerstvo financí v dnešní zprávě k plnění rozpočtu za měsíce leden až listopad v souvislosti s povodněmi explicitně uvádí pouze navýšení výdajů v podobě mimořádné okamžité pomoci, meziročně o půl miliardy korun.

Ministr financí Zbyněk Stanjura minulý víkend uvedl, že celkové povodňové škody dosáhnou 65 až 70 miliard korun.

Při minulých rozsáhlejších povodních státní rozpočet běžně pokrýval zhruba čtvrtinu celkových škod, což by v případě letošních povodní znamenalo 17 miliard korun. Zbytek dříve pokrývaly prostředky krajů, obcí, pojišťoven a z menší části také fondů EU.

Částka 40 miliard korun, o niž ministerstvo financí se zdůvodněním povodní souhrnně navýšilo rozpočtový schodek let 2024 a 2025, se tedy stále jeví jako přehnaná, a to až dvojnásobně, vzhledem ke zvyklostem a praxi řešení minulých povodní.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank