Slovensko má novou strategii výzkumu, vývoje a inovací, hodlá čelit přebujelosti institucí

Nedostatek kvalifikované pracovní síly se na Slovensku stává hybnou silou pro přijímání opatření směřujících k rychlejšímu zavádění automatizace a robotizace do slovenské ekonomiky.

Ilustrace: Shutterstock

Ani přes svou silnou závislost na automobilovém průmyslu nemělo Slovensko přesně definovanou vizi a dlouhodobé strategické cíle, z nichž by vycházela politika a celková podpora investic v oblasti vědy, výzkumu a vzdělávání. Za významný mezník v tomto směru lze považovat přijetí Národní strategie výzkumu, vývoje a inovací do roku 2030. Slovensko tak má po mnoha letech vizi a plán, jak zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky pomocí investic a reforem v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu. Přijatá strategie řeší tři klíčové, na sebe navazující oblasti:

• zabezpečení financování kvalitního systému, který umožní výzkumníkům a inovátorům soustředit se na perspektivní projekty;
• rozvoj, udržení a získávání talentů;
• návrh nástrojů na výběr oblastí výzkumu, vývoje a inovací, v nichž má Slovensko ambici a potenciál excelovat.

Součástí Národní strategie je Akční plán s 91 konkrétními opatřeními, který se již z části naplňuje. Aktuálně probíhá revize veřejných výdajů a systému na podporu vědy a výzkumu. Předběžné výstupy poukazují na přebujelost agentur zabývajících se vědou a výzkumem. Jejich počet by se měl výrazně snížit, což by přispělo ke snížení administrativy a byrokracie. Cílem opatření je především výrazné zjednodušení státní podpory vědců a inovátorů.

VÝZNAMNÁ FINANČNÍ PODPORA

Výzkum, vývoj a inovace mají být výrazně finančně podpořeny. Do roku 2030 se budou výdaje na tyto oblasti postupně navyšovat na úroveň jedné miliardy eur ze státního rozpočtu, což spolu se soukromými investicemi bude představovat výdaje na úrovni 2 % HDP. Dlouhodobým cílem je zvýšení výdajů státu na vědu, výzkum a inovace a mobilizaci investic ze soukromého sektoru. Slovenská vláda očekává, že vložené investice se v dlouhodobém horizontu vrátí více než dvojnásobně.

Cílevědomé investice, jakož i podpora strukturálních reforem, mají totiž potenciál vrátit se přes orientaci na inovace. Schopnost vyvíjet nové technologie a nové procesy může podle zdejších výzkumných center udržet Slovensko konkurenceschopným na globálním trhu. Výraznou měrou k tomu má přispět vyšší diverzifikace slovenské ekonomiky a podpora další automatizace a robotizace. V této souvislosti lze dodat, že na Slovensku je pořádáno čím dál více konferencí a diskusí zaměřených na výzkum a vývoj umělé inteligence, jakož i na poznatky a zkušenosti s jejím uplatněním v průmyslu a v medicíně.

AI BUDE MĚNIT PRACOVNÍ TRH

Lze oprávněně očekávat, že umělá inteligence (AI) bude měnit pracovní trh i na Slovensku. Pracovní trh se potýká s akutním nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Míra nezaměstnanosti je sice od vzniku samostatného Slovenska na nejnižší úrovni a aktuálně se pohybuje na hodnotě do 5 % s počtem nezaměstnaných cca 160 tisíc. Napříč všemi sektory ekonomiky však Slovensku již nyní chybí téměř 100 tisíc kvalifikovaných pracovníků.

Slovensko tak po vzoru mnoha vyspělých zemí bude muset začít důrazněji měnit standard na excelenci, a to nejen v oblasti vědy a výzkumu, ale i v budování sofistikovaného průmyslu. Významným krokem směrem k zapojení Slovenska do mezinárodních struktur a sítí center umělé inteligence je vznik centra pro výzkum umělé inteligence Slovak AI. Cílem tohoto centra je přispět jak ke vzdělávání a získávání odborníků pro potřeby tvorby inovací, tak i k pružnějšímu nasazování AI do jednotlivých sfér slovenské ekonomiky.

PŘÍLEŽITOSTI PRO ČESKÉ FIRMY

V souvislosti se zaváděním AI v sektorech slovenské ekonomiky lze zmínit, že například v několika slovenských nemocnicích již funguje AI od české společnosti Carebot. Jedná se o doporučovací systém založený na AI, který výrazně zlepšuje kvalitu a efektivitu diagnostiky lékařů z rentgenových snímků.

Příležitosti pro české subjekty pro uplatnění inovativních myšlenek a technologií se naskýtají rovněž díky vládní podpoře smart agendy s cílem transformace nevyužívaných státních kapacit, například škol, školek, nájemních bytů a jiných zařízení právě na smart infrastrukturu.

ZAMĚŘENO NA SMART CITIES

V Bratislavě se bude v lednu příštího roku konat za účasti expertů z celé Evropy mezinárodní konference UN-Habitat, jejímž spoluorganizátorem je slovenské Ministerstvo investic, regionálního rozvoje a informatizace (MIRRI). Cílem setkání má být právě příprava mezinárodní spolupráce v oblasti inteligentních měst.

Spolupráce v oblasti smart cities se Slovenskem byla díky Velvyslanectví ČR v Bratislavě ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a MIRRI úspěšně podpořena společnou konferencí „Fórum pro smart agendu“, která se uskutečnila letos v červnu ve slovenské Staré Lesné. Zmíněné fórum výrazně akcelerovalo možnosti vzájemné spolupráce a zapojení českých firem a institucí do tohoto segmentu na Slovensku, který skýtá pro obě země značný potenciál. Obdobnou konferenci plánují výše uvedení organizátoři uspořádat rovněž v příštím roce a navázat tak na úspěšný letošní ročník.

Hildegarda Horská, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Bratislavě