Americký trh práce zpět v centru pozornosti (Týdenní zpráva z finančního trhu)

S prezidentskými volbami ve Spojených státech ve zpětném zrcátku se finanční trhy začnou v tomto týdnu opět koncentrovat na data z tamní reálné ekonomiky. Listopadový NFP report by již měl být v mnohem menší míře ovlivněn jednorázovými a dočasnými faktory. Námi očekávaných 185 tis. nových pracovních míst v listopadu by při současném nárůstu nezaměstnanosti na 4,2 % znamenalo potvrzení trendu pozvolného ochlazování amerického trhu práce. V eurozóně třetí čtení HDP za Q3 24 odkryje jeho strukturu. Očekáváme, že tahounem mezičtvrtletního růstu ekonomické aktivity o 0,4 % byla domácí poptávka. Šestý mezikvartální růst v řadě v letošním třetím čtvrtletí podle našeho odhadu zaznamenaly tuzemské reálné mzdy, což podporuje oživování tuzemské poptávky. Námi odhadovaný růst průměrné nominální mzdy o 6,8 % y/y by pro ČNB představoval proinflační překvapení. Tato data by tak v kombinaci s dosud velmi opatrnou rétorikou tuzemských centrálních bankéřů mohla zvýšit pravděpodobnost prosincového přerušení procesu snižování měnověpolitických sazeb.

Obnovování kupní síly tuzemských mezd podporuje spotřebu

Průměrná nominální mzda v ČR podle našeho odhadu vzrostla v Q3 24 meziročně o 6,8 % po 6,5 % v Q2 24. Pokud by se náš předpoklad naplnil, jednalo by se o proinflační překvapení oproti listopadové prognóze ČNB, ve které centrální banka očekává v Q3 24 růst průměrného výdělku o 6,1 % y/y. To by mohlo dále podpořit jestřábí naladění ČNB a zvýšit pravděpodobnost přerušení procesu snižování domácích měnověpolitických sazeb již na prosincovém zasedání (19. prosince). Z mezičtvrtletního pohledu očekáváme v Q3 24 mírné zrychlení mzdového růstu na 1,4 % q/q (sezónně očištěno) z 1 % o čtvrtletí dříve. Kupní síla průměrné mzdy podle nás současně mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 % po 0,4 % v Q2 24. Vzhledem k předchozímu prudkému poklesu reálných mezd to znamená, že úrovňově se i přes již 6 kvartálů v řadě trvající – avšak stále mírný – růst nacházela zhruba na úrovni roku 2018. Celkově zůstává český trh práce napjatý. Jeho postupné ochlazování je zatím patrné hlavně ve statistikách volných pracovních míst. Na celoroční bázi letos očekáváme růst nominálních mezd o 6,6 % a v příštím roce o 5,8 %. Pozvolné obnovování kupní síly výdělků se odráží i ve vývoji tuzemských reálných maloobchodních tržeb. Maloobchodní tržby bez aut se podle našeho odhadu v říjnu zvýšily o 0,5 % m/m, což by znamenalo jejich pátý meziměsíční nárůst v řadě. Spotřebitelská poptávka tedy pravděpodobně pokračovala v solidním růstu i v Q4 24. Oživování ekonomické aktivity však podle nás bude přesto spíše pozvolné, a to zejména s ohledem na slabé předstihové indikátory z tuzemského a německého průmyslu.

V zámoří budou v centru pozornosti data z trhu práce. Říjnový propad v počtu nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru (NFP) na pouhých 12 tis. byl poznamenán stávkou ve společnosti Boeing a hurikány. V listopadu očekáváme vznik 185 tis. nových pracovních míst. Nezaměstnanost pravděpodobně současně vzrostla o desetinu na 4,2 %. Celkově by tak podle nás měl listopadový NFP report potvrdit trend pozvolného zchlazování amerického trhu práce, a tím nahrávat snižování sazeb americkým Fedem tempem 25 bb za čtvrtletí.

Růst HDP eurozóny ve třetím čtvrtletí by měl být v pátek potvrzen na 0,4 % q/q. Třetí čtení nově odhalí strukturu ekonomické aktivity. K mezičtvrtletnímu růstu HDP podle našeho odhadu přispěla spotřeba a investice (shodně +0,2 pb), zatímco přírůstek stavu zásob by měl být více než kompenzován záporným příspěvkem čistého vývozu. Růst náhrad na zaměstnance a jednotkových mzdových nákladů pravděpodobně zůstal zvýšený na 4,5 % y/y, resp. 4,3 % y/y. Týden před zasedáním ECB také očekáváme, že alespoň někteří z jejích zástupců, kteří mají v tomto týdnu promluvit (Lagardeová, Nagel, Panetta a Cipollone), naznačí pravděpodobné prosincové snížení sazeb a zopakují, že další uvolňování měnové politiky bude záviset na datech.

Česká ekonomika v Q3 24 vzrostla o 0,4 % q/q

Důvěra v českou ekonomiku se v listopadu zvýšila, když celkový indikátor vzrostl na 98,0 b. z říjnových 96,8 b. K tomu přispělo zlepšení spotřebitelské důvěry, která vzrostla výše nad svůj dlouhodobý průměr (na 101,6 b.). V podnikatelské sféře došlo ke zlepšení ve všech odvětvích s výjimkou průmyslu. V něm důvěra klesla na 90,9 b., což téměř korigovalo veškeré postupné zlepšování od letošního července. Nálada průmyslníků tak zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem (více zde: https://bit.ly/Konj_Lis24). Česká průmyslová výroba za říjen ale nemusí nutně vykázat výrazné zhoršení. Některé předstihové indikátory pro říjen totiž vyznívají relativně příznivě, respektive neukazují na citelný pokles výroby. Patří mezi ně subindexy hodnotící výrobu z PMI a konjunkturálního průzkumu či data výroby aut z AutoSAP.

Tuzemský HDP v Q3 24 vzrostl mezičtvrtletně o 0,4 %. Oproti prvnímu odhadu ČSÚ (+0,3 % q/q) se jedná o lehkou vzestupnou revizi. Optikou výdajové strany měly největší kladný příspěvek k růst ekonomické aktivity zásoby. Zvýšení jejich stavu ale bývá vzhledem k vysoké dovozní náročnosti alespoň zčásti kompenzováno záporným příspěvkem čistého vývozu, což byl i tento případ. Pozitivně nás v Q3 24 překvapila spotřeba domácností, která vzrostla o 0,7 % q/q. Z odvětvového pohledu růst přidané hodnoty táhl průmysl, a to navzdory mezičtvrtletnímu poklesu průmyslové produkce patrné v měsíčních datech, která se v Q3 24 naopak snížila o 0,2 % q/q. Za celý letošní rok nadále očekáváme růst české ekonomiky o necelé jedno procento a příští rok jeho mírné zrychlení na 1,5 %. Více zde: https://bit.ly/GDP_3Q24_CZ.

Německé indikátory sentimentu zůstávají slabé, eurozóna je na tom o něco lépe. Německý IFO index v listopadu poté, co v říjnu přerušil čtyřměsíční šnůru poklesů, opět klesl, a to o 0,8 b. na 85,7 b. Citelně se zhoršila především složka hodnotící současnou situaci, zatímco subindex očekávání do budoucna klesl jen nepatrně. Celkově sentiment indikátory v Německu nadále nenaznačují brzké oživení ekonomiky. Ekonomická důvěra v eurozóně se v listopadu sice nezměnila a zůstává pod svým dlouhodobým průměrem, její současné hodnoty však podle nás z historického pohledu odpovídají růstu ekonomiky pod 1 %. Recese v eurozóně tedy není na pořadu dne. V samotném závěru týdne zveřejněná listopadová inflace v eurozóně potvrdila očekávání trhů, když vlivem nízké srovnávací základny vzrostla z říjnových 2 % y/y na 2,3 % y/y. Naopak jádrová inflace setrvala na 2,7 % y/y, a byla tak o 0,1 pb nižší než mediánový odhad. Jádrová inflace tedy ve čtvrtém čtvrtletí pravděpodobně zaostane za prognózou ECB ve výši 2,9 % y/y alespoň o 0,2 pb, což z našeho pohledu činí prosincové snížení sazeb o 25 bb vysoce pravděpodobným.

Data z USA byla v minulém týdnu opět silná, obchodní aktivitu ve druhé polovině týdne poznamenaly oslavy dne díkůvzdání. Týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti ve Spojených státech zůstaly nízko (213 tis.). Finální čtení tamního HDP za Q3 24 ukázalo na potvrzení předchozího čísla ukazujícího na vzestup americké ekonomiky o anualizovaných mezičtvrtletních 2,8 %. Spotřeba domácností sice byla revidována mírně níže, z původních 3,7 % na 3,5 % q/q anualizovaně, stále ale její dynamika zůstává výrazně vyšší než celého HDP. O desetinku výše (na 1,9 %) byl revidován deflátor HDP, naopak v případě jeho jádrové složky byla revize o desetinu směrem dolů (na 2,1 %). Celkově tak data nic zásadního pro trh nepřinesla. Ve čtvrtek navíc zámořské trhy zůstaly vzhledem k oslavám dne díkůvzdání zavřené.

Americký dolar v minulém týdnu korigoval část zisků, mezitýdenně v páru s eurem odepsal přes 1 % na 1,053 USD/EUR. Společná evropská měna většinu svého týdenního zisku zaznamenala ve středu, kdy ji podpořila jestřábí slova I. Schnabelové z ECB. Ta uvedla, že ECB se musí mít na pozoru před přílišným snižováním úrokových sazeb, protože výpůjční náklady se již blíží úrovni, která neomezuje ekonomiku. Další snižování sazeb je proto podle jejího názoru nutno pečlivě zvažovat. Česká koruna v průběhu týdne v páru s eurem posílila o necelých 10 haléřů na 25,25 CZK/EUR. Podepsalo se na tom pravděpodobně určité zmírnění obav o pokračování eskalace konfliktu na Ukrajině, což byl faktor, který měny středoevropského regionu naopak dostával pod výprodejní tlak v předešlém týdnu. V pátek pak k mírnému posílení koruny mohla přispět rovněž výše zmíněná solidní data o vývoji tuzemského HDP v Q3 24.