Vyhlídky na to, že Evropa bude mít vlastní bateriový průmysl, jsou na ústupu. Společnost Northvolt bojuje o existenci

Evropský plán na vytvoření domácího odvětví baterií pro elektromobily se výrazně zkomplikoval, když společnost Northvolt podala žádost o restrukturalizaci. Švédský výrobce baterií pro elektromobily byl považován za největší naději kontinentu, že bude schopen konkurovat Číně. Navzdory významným podporovatelům a investicím se společnosti nepodařilo naplnit tato očekávání a nyní musí bojovat o druhou šanci.

Žádost o ochranu

Dne 21. listopadu 2024 oznámila soukromá společnost Northvolt, že požádala americký konkurzní soud o bankrotovou ochranu podle kapitoly 11. Takové podání obvykle zahrnuje reorganizaci, v jejímž rámci může společnost, která podala žádost, pokračovat v podnikání a je jí umožněno požádat o další úvěry. K tomuto kroku byl švédský výrobce nucen přistoupit poté, co se mu nepodařilo zajistit další příliv kapitálu, a to ani od svých největších akcionářů, společností Volkswagen a Goldman Sachs. Za osm let své existence společnost získala v rámci různých investic více než 10 miliard USD, ale zároveň se zvýšilo její zadlužení. Ten podle informací Euronews dosáhl více než 5,8 miliardy USD. Částka potřebná k udržení chodu společnosti se odhaduje na přibližně 245 milionů USD. Agentura Reuters uvedla, že část půjčky půjde z kapsy švédského výrobce nákladních automobilů Scania, který uvedl, že v rámci dohody o ochraně před bankrotem půjčí společnosti Northvolt 100 milionů USD. Prostředky budou použity na stabilizaci společnosti a podporu dlouhodobých cílů, zatímco dceřiné společnosti v Evropě a Americe budou pokračovat v činnosti. Společnost Northvolt plánuje celý proces dokončit do jara příštího roku. Oznámení o podání návrhu na konkurz přineslo také změnu ve vedení společnosti, ze které odstoupil generální ředitel a zakladatel Peter Carlsson.

Ambice nahrazeny selháním

V posledních měsících se společnost potýkala s problémy ve výrobě, což vedlo k neschopnosti uspokojit poptávku zákazníků a splnit interní cíle. Podle výrobních plánů, které získala agentura Reuters, se společnosti Northvolt podařilo od září dodat přibližně 20 000 baterií týdně, což je mnohem méně než 50 000 baterií týdně, a to s odkazem na poruchy zařízení, nezkušenost zaměstnanců a příliš vysoké cíle. Společnost však tyto informace odmítla. Finanční situaci společnosti nezlepšilo ani zářijové oznámení o pozastavení provozu v závodě Northvolt Ett a zrušení 1 600 pracovních míst v rámci úsporných opatření. Potíže vedly také ke zrušení dvoumiliardového kontraktu s německým BMW a k přechodu na burzu.

Ohrožení evropského bateriového průmyslu

Společnost Northvolt s účelovým sloganem „make oil history“ byla považována za průkopníka, naději starého kontinentu v přechodu na zelenou energii a ve snaze vytvořit konkurenční prostředí vůči čínským výrobkům. V letošním roce bylo několik projektů v tomto odvětví odloženo nebo zrušeno, zatímco plánovaná kapacita výroby baterií se do konce desetiletí zmenšila o 176 GWh. Čínské společnosti jako CATL a BYD dominují evropskému trhu díky technologickému náskoku a efektivnímu dodavatelskému řetězci. Bez větší podpory a dalších iniciativ bude Evropa dále zaostávat a ohrozí svůj strategický zájem na snížení závislosti na zahraničních dodavatelích.

Northvolt jako třešnička na dortu

Situace na evropském trhu s elektromobily je přitom již delší dobu špatná, což je způsobeno především nízkou poptávkou. Důvodem je vysoká cena bateriových automobilů, která je často vyšší než cena konvenčních automobilů se spalovacími motory, a to i přes dotace. Přidávají se také obavy z nízké zůstatkové hodnoty, malého dojezdu a nedostatečné nabíjecí infrastruktury. Podle společnosti AlixPartners si jen něco málo přes 40 % Evropanů plánuje jako svůj příští vůz pořídit elektromobil. Pro srovnání, v Číně je to 97 procent. Výrobci automobilů zase čelí problémům, jako je nedostatečný dodavatelský řetězec a nízké marže ve srovnání s hybridy a benzinovými vozidly. K tomu je třeba připočíst přísné emisní předpisy EU, jejichž nedodržování vede k pokutám. To, co nemůže nabídnout místní trh, přinesou čínské automobilky s levnějšími možnostmi. Proti tomu se EU postavila novými cly, která zvýšila na téměř 40 %.

Změny plánů

Reakcí výrobců na poptávku je změna plánů do konce roku 2030. Porsche (P911) zmírnilo svůj cíl 80 % prodeje elektromobilů v závislosti na podmínkách a vývoji trhu. Mercedes (MBG) odložil svou vizi prodeje plně elektrických vozidel na rok 2035 s tím, že elektromobily a hybridy by měly tvořit 50 % prodejů. Bentley uvedl, že hybridy budou k dispozici i po roce 2030, a první elektromobil od Aston Martin (AML.L) také teprve uvidíme. Renault (RNO) přešel od plně elektrické modelové řady ke smíšené strategii elektromobilů a benzinových vozů. Volkswagen (VOW3) sice zachoval svůj cíl, aby v roce 2030 tvořily elektromobily většinu prodejů v Evropě, ale jeho plány na výrobu baterií zůstávají flexibilní v závislosti na poptávce.

Pomoc by mohla přijít za několik let

Pomocnou ruku při přechodu na udržitelnost by Evropě mohl podat začínající podnik Cylib, který začal v Dormagenu u Düsseldorfu stavět největší evropský závod na recyklaci baterií. Závod bude v provozu do roku 2026 a bude recyklovat až 30 000 tun baterií ročně. Podle CNBC budou recyklované materiály využívat také společnosti, jako je Porsche, která soukromou společnost finančně podpořila. Dlouhodobým cílem společnosti je rozšířit svou činnost po celém Německu a zbytku Evropy.

Problémy s recyklací

Obnova baterií s sebou přináší úskalí. Přestože lze recyklovat až 95 % lithium-iontových baterií, v současné době se recykluje pouze „neuvěřitelných“ 5 %. Hlavní překážkou účinnějšího zpracování jsou vysoké náklady vyplývající z různorodosti a složitosti konstrukcí, napájecích zdrojů a velikostí baterií od různých výrobců a z potřeby specializované recyklační technologie. Úsilí o efektivní recyklaci zpomaluje také nedostatek metod hodnocení životnosti baterií, nemluvě o neexistenci oběhového hospodářství, které by umožnilo baterie opakovaně používat.

Olivia Lacenová, hlavní analytička společnosti Wonderinterest Ltd.

Olívia Lacenová

Ve světě finančních trhů začínala na oddělení sales, kde se věnovala klientům obchodujícím prostřednictvím CFD certifikátů. Fascinoval ji zejména svět akcií a komodit, kterým se chtěla věnovat podrobněji. Rok a půl strávila psaním odborných článků na tuto tématiku v redakci Hospodářských novin. Momentálně se zabývá analytickou činností, kde se věnuje hlavně trhům s komoditami a vývoji drahých kovů, které ve fyzické podobě považuje za nejlepší formu zajištění majetku proti nejistotě.

Wonderinterest Trading Ltd

Váš úspěch je pro nás prioritou, a proto ke klientům přistupujeme individuálně. Společnost Wonderinterest Trading Ltd tvoří tým nejlepších odborníků a vyškolených profesionálů, kteří jsou připraveni poskytnout vám pomoc při vstupu do světa investic tím správným způsobem - cestou k úspěchu. Wonderinterest Trading Ltd je kyperská investiční společnost (CIF), která je regulována a dohlížena Kyperskou komisí pro cenné papíry (CySEC) s licencí číslo 307/16. Poskytuje klientům obchodní příležitosti v dynamickém prostředí globálních trhů.

Více informací na https://www.wonderinterest.com/.