Finanční gramotnost dětí: co znamenají „bohaté“ Vánoce? Mluvte s dětmi o penězích

České domácnosti za Vánoce utratí v průměru 10 až 15 tisíc korun. Největší suma obvykle padne na dárky dětem. O jejich hodnotě je dobré mluvit už s předškoláky.

Na vánoční nákupy lidé plánují vydat podobné částky jako v minulých letech. Vzhledem k inflaci ale za stejné peníze pořídí věcí méně. A tak se ubírá na jídle, dekoracích, zábavě nebo se upouští od darů mezi dospělými. Prioritou rodičů a prarodičů zůstávají dárky pro děti. Pro jedno dítě Češi nakupují dary v průměru od dvou do pěti tisíc korun. „Každá rodina má na vánoční nákupy jiný rozpočet, ale zajímavé je, že až 60 procent Čechů si na Vánoce dopředu šetří a plánuje nákupy ve slevách či akčních nabídkách. Pokud už tedy dítě ví, že dárky nenosí Ježíšek, jsou Vánoce vhodnou příležitostí, jak s dětmi mluvit o řízení výdajů a finančním rozhodování. Včasným začátkem diskuse o penězích, jejich hodnotě a že ne všeho lze dosáhnout hned, podporujeme rozvoj finanční gramotnosti dětí, pochopení základních principů příjmů a výdajů nebo smyslu spoření. Zodpovědný postoj k penězům je důležité rozvíjet už u malých dětí, aby si vážily věcí, které mají, a měly zdravý vztah k financím,“ poukázal Martin Smrž, ředitel vzdělávací organizace Junior Achievement (JA Czech).

Právě u předškoláků mají lidé mnohdy pocit, že finance jsou těžké téma a že je zbytečné je těmito „starostmi“ zatěžovat, protože času mají ještě dost. „Po malých dětech samozřejmě nemůžeme chtít složité finanční koncepty, ale rozumné nakládání s penězi jim můžeme ukazovat zábavnou formou. Například hrou na obchod, která je přiměřená jejich věku a seznamují se v ní s nakupováním, prodejem a cenou. Děti si mohou také šetřit korunky do kasičky, učit se tak základům spoření a tzv. odložené spotřeby. V reálném obchodě, když mohou pak samy nakoupit vybrané zboží, pochopí praktické využití peněz a získají pocit zodpovědnosti. Během každodenních aktivit mohou rodiče dětem vysvětlovat, kolik stojí věci v běžném životě, jak se peníze používají na nákup potravin, platbu za bydlení nebo nákup oblečení a dalších potřeb. To pomáhá dětem rozumět hodnotě peněz a cenovým rozdílům,“ vyjmenoval Martin Smrž.

Zkušenosti z mateřských a základních škol po celém Česku ukazují, že děti peníze vnímají spíš jako samozřejmost, kterou „naděluje“ bankomat. O zaměstnání svých rodičů nic netuší víc než polovina předškoláků a prvňáčků. „Pochopit, odkud se peníze berou, že nejsou nekonečným zdrojem, ale vydělávají se prací, je první krok k finanční gramotnosti. Naše rozvojové programy jsou určeny už mateřským školám a těší nás, že jejich obliba sílí. Děti se v nich seznámí s tím, co jsou to potřeby a co naopak přání a jak je od sebe odlišovat, naučí se hospodařit s penězi, poznají různé typy profesí a způsoby, jak si peníze vydělat. Propracovaná metodika programů umožňuje učitelům či mentorům z řad rodičů provést děti hravými úkoly tak, aby porozuměly, proč je důležité peníze ukládat a nad svými výdaji přemýšlet,“ popsal Martin Smrž.

V moderním vzdělávání patří finanční gramotnost ke klíčovým dovednostem, které by se měly ve školách rozvíjet od prvních ročníků. Výuka se v západních zemích často integruje do předmětů matematiky nebo občanské výchovy a zahrnuje témata jako rozpočet, spoření, rozumné utrácení a základy bankovnictví. „Školy mají osnovy, jak finanční gramotnost edukovat, ale chybí jim extra časová dotace. Obvykle tedy záleží na pedagogovi, co a jak do hodin typu člověk a jeho svět zahrne. V tomto jsou nejdál severské země. Například ve Finsku se děti běžně učí o penězích a správě financí prostřednictvím her a zajímavých projektů už na 1. stupni základní školy. Naším cílem je intenzivní výuka finanční gramotnosti od 6. třídy, kdy už jsou děti schopné chápat rozpočtování a základní ekonomické pojmy. V 7. třídě žáci dokáží založit a spravovat vlastní mini firmu, zorientovat se v tématu investic a úvěrů nebo uvědomit si skrze příběhy rizika neuvážené spotřeby. Nedílnou součástí výuky finanční gramotnosti je v dnešní době také kyberbezpečnost, která se váže na platby kartou a on-line nákupy,“ uvedl Martin Smrž.

Podle mezinárodního šetření PISA 2022 (The Programme for International Student Assessment) má přibližně 60 procent patnáctiletých bankovní účet a/nebo platební či debetní kartu a více než 85 procent z nich si během posledního roku něco koupilo na internetu. Analýza potvrdila, že žáci s vyšší úrovní finanční gramotnosti se chovají při nákupech zodpovědněji – než nakoupí, o polovinu častěji porovnávají ceny produktu v různých obchodech a až o 72 procent víc peníze šetří. „Na finanční gramotnosti dětí se velmi podílí nejbližší rodina. Někteří lidé mají peněz víc a mohou si dovolit skoro vše, jiní musí hodně počítat, aby vyšli. Pracovat s tématem rozpočtů a finančních rozdílů ve třídě plné dětí může být citlivé, ale je to důležitá součást výchovy k pochopení a respektování různorodosti a sociální spravedlnosti. Právě výuka finanční gramotnosti ve školách toto dokáže. Žáci se seznamují s různými příběhy, poznávají, že každá rodina má svůj vlastní kontext, své vlastní možnosti a také priority. U dětí podporuje empatii, vzájemné porozumění vůči různým životním podmínkám a vytváří tak základ pro zdravý kolektivní vztah,“ míní Martin Smrž.

Peníze pod stromečkem - ano či ne?

Mnoho příbuzných dává dětem k Vánocům místo dárku peníze. Zvlášť u menších dětí by ale podle odborníků mělo být stanoveno, k čemu má obnos sloužit, například jako příspěvek na vysněný mobil nebo vyhlídnutý kousek oděvu. „Pokud dítě zatím nemá představu o financích a jak s nimi zacházet, troufnu si tvrdit, že pod stromečkem mu větší radost udělá skutečný dárek. Pokud je ale dítě připraveno, umí s penězi zacházet, má představu o potřebách, přáních a šetření peněz, potom i dar v podobě peněz může být trefou do černého. Zvlášť za předpokladu, že si dítě na něco šetří a dar ho posune k celkové částce, kterou potřebuje na vysněnou věc. Takže ano, peníze lze dávat jako dárek, ale dítě by mělo vědět, k čemu je má, a i dospělý by se měl zamyslet, jak tento dar využít k rozvoji finanční gramotnosti dítěte,“ uzavřel Martin Smrž.

JA Czech je obecně prospěšná vzdělávací organizace založená Tomášem Baťou, která již od roku 1992 realizuje na českých školách ucelenou koncepci nadstandardního vzdělávání. Formuje podnikatelské myšlení a finanční gramotnost mladých lidí, propojuje je s lidmi z praxe a pomáhá nastartovat jejich úspěšnou profesní kariéru. Ve spolupráci se školami vytváří příznivé a motivující prostředí pro rozvoj osobních dovedností v rámci podnikatelského vzdělávání studentů i učitelů. Stěžejního projektu JA Studentská firma, se závěrečným veletrhem JA STUDENTSKÁ FIRMA ROKU, se každoročně účastní tisíce středoškoláků.

Junior Achievement je nejstarší vzdělávací organizace na světě s rokem vzniku 1919. Působí ve více než 120 zemích světa. Zároveň byla švýcarskou institucí NGO Advisor vyhlášena jako sedmá nejvlivnější nevládní organizace světa a v lednu 2022 byla za svou práci pro rozvoj mládeže nominována na Nobelovu cenu míru. Do programů JA se každoročně zapojí 11 milionů dětí a studentů ve věku šest až 22 let.