Kriminalita v ČR a EU - Mravnostní kriminalita

Mravnostní kriminalita

Mravnostní kriminalita je řazena do obecné kriminality. Tyto trestné činy zasahují důstojnost oběti v sexuální oblasti. Do této skupiny patří zejména trestné činy ohrožující svobodu rozhodování v oblasti pohlavního života (znásilnění a sexuální nátlak), ohrožující zdravý mravní a tělesný vývoj dětí (např. pohlavní zneužití, svádění dítěte k pohlavnímu styku a zneužití dítěte k výrobě pornografie) nebo ohrožující některé mravní zásady (např. výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií, kuplířství). Mravnostní kriminalita sice představuje pouze kolem 2 % všech zjištěných trestných činů a míra objasněnosti mravnostních trestných činů je poměrně vysoká, ale zároveň patří k trestným činům s vůbec nejvyšší mírou latence – je nejméně často ohlašována.

Počty evidovaných skutků mravnostní kriminality z dlouhodobého hlediska výrazně rostou. V roce 2021 bylo poprvé evidováno více jak 3 tisíce mravnostních činů. V roce 2023 došlo k mírnému meziročnímu poklesu o 2,7 % na 3 201 skutků, nicméně od roku 2013 počet nahlášených případů vzrostl o 51,8 %. Zřejmě zde hraje roli i začínající postupná ztráta obav obětí tuto trestnou činnost oznamovat (a podstupovat sekundární viktimizaci, viz str. 29), především díky stoupající osvětě hnutí na ochranu obětí či medializaci případů známých osobností. Mravnostními trestnými činy s nejvyšším meziročním nárůstem byly znásilnění (+37), pohlavní zneužití ostatní (+12), svádění k pohlavnímu styku (+11), komerční forma pohlavního zneužití (+7), kuplířství (+6).

Graf 8: Mravnostní kriminalita v ČR, 2013–2023

Nejčastěji samostatně evidovaným mravnostním skutkem bylo v roce 2023 znásilnění (917 skutků). Jak již bylo zmíněno dříve, na nárůstu počtu hlášených případů se může (krom reálně častějšího výskytu) podílet větší ochota obětí tuto činnost nahlašovat. Od roku 2025 bude zajímavé sledovat vliv schválené novely trestního zákoníku, která zavádí širší definici znásilnění. Novela upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do dvanácti let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestné pohlavní zneužití.

Právě pohlavní zneužití ostatní bylo se 696 skutky v roce 2023 třetím nejčastějším mravnostním skutkem. Druhým nejčastějším skutkem byla dětská pornografie, kdy policie registrovala v České republice celkem 716 případů. V porovnání s rokem 2022, kdy jich bylo 780, je to méně, avšak oproti roku 2021, kdy bylo případů 627, jde o nárůst. V tomto případě je na vzestupu zneužívání nástrojů umělé inteligence, kdy dochází ke zneužití zdánlivě neškodných fotografií dětí. Pokud však někdo za pomoci AI vytvoří dětskou pornografii, tak jde již o trestný čin.

Objasněnost mravnostní kriminality se po roce 2019 výrazně snížila, a to z 68 % na 59 % v roce 2023. Nejvyšší byla v roce 2012 (74 %), jde však zároveň o rok s nejnižším počtem evidovaných skutků v této oblasti. Nejvyšší úspěšnost při řešení mravnostní kriminality měli policisté v Pardubickém kraji (78 %), nejnižší naopak v Praze (43 %).

U mravnostní kriminality bylo zaznamenáno nejvíce registrovaných skutků Ústeckém kraji. V roce 2023 zde bylo evidováno 475 skutků. Ústecký kraj je mravnostní kriminalitou nejvíce zatížen i ve vztahu k počtu obyvatel, a to již pátý rok v řadě. V roce 2023 zde na 100 tisíc obyvatel připadlo 58,4 evidovaných mravnostních trestných činů. Druhý nejvyšší index mravnostní kriminality byl ve stejném roce v Libereckém kraji (39,1 t. č. na 100 tis. obyv.), nejnižší naopak v Jihomoravském a Středočeském kraji (21,6, respektive 21,7t. č. na 100 tis. obyv.).

Nárůst mravnostní kriminality byl zaznamenán v 7 krajích ČR, nejvyšší pak v Jihočeském kraji (+46; +22,3 %), Ústeckém kraji (+62; +15 %) a v Plzeňském kraji (+23; +14,4 %). Největší pokles mravnostní kriminality byl zaznamenán v Jihomoravském kraji (-115; -30,3 %), Moravskoslezském kraji (-60; -16 %) a v Olomouckém kraji (-26; -15,1 %).

Graf 9: Index mravnostní kriminality v krajích ČR, 2023

V mezinárodním srovnání za rok 2022 se Česko v případě znásilnění nacházelo na 9. místě v rámci EU se 16,3 t. č. na 100 tis. obyvatel. S velkým odstupem od všech ostatních členských zemích bylo na první příčce Švédsko (86,4 t. č. na 100 tis. obyv.), což je o 85 činů na 100 tisíc obyvatel více než v posledním Bulharsku. Je však nutné doplnit, že v mezinárodním srovnání je dle klasifikace ICCS používané Eurostatem definice znásilnění širší (zahrnuje více kódů TSK) a proto je počet případů vyšší, než jak je uveden v tabulce 3.8. V rámci mravnostní kriminality je dostupné mezinárodní srovnání i např. za sexuální napadení. V tomto případě na tom bylo Česko výrazně lépe než v případě znásilnění (22. místo, 0,9 t. č. na 100 tis. obyv.). Na nejhorší příčce se opět umístilo Švédsko (108,2 t. č. na 100 tis. obyv.), nejlépe na tom tentokrát byl Kypr (0 t.

č. na 100. tis. obyv.). Nutno brát v potaz, že konkrétně v případě mravnostní kriminality mohou být velké mezinárodní rozdíly jak v míře latence dané např. kulturně podmíněným vnímáním sexuálního násilí, tak v definici daných trestných činů. Například první Švédsko zaznamenalo významné navýšení evidovaných případů znásilnění po roce 2018, kdy zavedlo zákon stanovující jednu z nejširších definic znásilnění. ^[1]

[1] Amnesty International: https://www.amnesty.org/en/wp - content/uploads/2021/05/EUR4224262020ENGLISH.pdf