Vláda schválila odškodnění pro perzekvované odpůrce komunistického režimu i navýšení rozpočtu pro vysoké

S výsledky jednání vlády seznámili média ministři Petr Hladík, Lukáš Vlček a Zbyněk Stanjura, 27. listopadu 2024.

Osoby, které před listopadem 1989 nutila tehdejší Státní bezpečnost jako oponenty komunistického režimu k nedobrovolnému odchodu do exilu, například v rámci akce Asanace, by měly od státu dostat jednorázové odškodnění ve výši 100 000 korun. Stejnou částku by měly dostat i lidé, kteří byli po propuštění z komunistického vězení podrobeni z politických důvodů tzv. ochrannému dohledu, který minulému režimu umožňoval šikanovat je a omezovat jejich osobní svobody.

Předpokládají to dva návrhy zákonů, o jednorázovém odškodnění osob nucených Státní bezpečností k vystěhování z Československé socialistické republiky a o jednorázovém odškodnění za ochranný dohled z politických důvodů, jejichž návrhy schválila vláda Petra Fialy. Pokračuje tak v symbolických nápravách křivd, kterých se dopustila komunistický státní moc na lidech, kteří s tehdejším režimem nesouhlasili nebo mu byli pro své občanské postoje nepohodlní. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva spravedlnosti, resp. v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Vláda projednala také další žádosti o navýšení letošního rozpočtu resortů, které řeší dopady zářijových povodní. Ministerstvo pro místní rozvoj dostane až 10 miliard na dotační program financující obnovu a opravy obecního a krajského majetku a obnovu obydlí a občanské vybavenosti v postižených oblastech a dalších 10 milionů na program podporující návrat turistů do povodní zasažených regionů Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Ministerstvo práce a sociálních věcí bude mít navíc k dispozici více než 457 milionů korun na pomoc s odstraňováním škod způsobených organizacím působícím v sociální oblasti a také na mimořádné odměny a proplácení přesčasů zaměstnanců Úřadu práce, kteří pomáhali občanům v postižených lokalitách.

O 5,7 miliardy korun posílila vláda rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na nutné investice do obnovy silniční, železniční a vodní infrastruktury ve vlastnictví státu. Další peníze navíc vláda resortům uvolnila také na výplatu přesčasů a mimořádných odměn za nasazení a práci navíc, kterou během povodní i poté při odstraňování jejich následků odvedli policisté, hasiči, vojáci, ale také učitelé a další zaměstnanci škol a školských zařízení a díky níž se podařilo zabránit mnoha dalším škodám či obětem na životech. Peníze z rozpočtové rezervy půjdou i na refundaci škod, jež zasahujícím a pomáhajícím jednotkám vznikly například na technice a vybavení, nebo na doplnění spotřebovaného materiálu či použitých státních hmotných rezerv. S úhradou nečekaných výdajů a škod budou moci počítat například i zasahující jednotky sborů dobrovolných hasičů v postižených obcích.

Finanční prostředky navíc letos dostane i české vysoké školství. Jedna miliarda korun bude rozdělena na 800 milionů na řešení nezdůvodnitelných nerovností v odměňování shodných kategoriích především akademických pracovníků působících v jednotlivých součástech veřejných vysokých škol a na 200 milionů na podporu excelence ve vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti veřejných vysokých škol. Peníze navíc mají pomoci udržet v českém vysokém školství kvalitní pedagogy, a to zejména na některých oborově zaměřených součástech veřejných vysokých škol, které čelí největšímu odlivu odborníků směrem do soukromého sektoru.

Členové kabinetu se zabývali také problematikou časového horizontu přijetí eura v České republice. Projednali analýzu Národní ekonomické rady vlády k přijetí společné evropské měny, z níž vyplynuly tři hlavní závěry. Základním závěrem pro rozhodnutí o přistoupení k ERM II je, aby takový krok znamenal co nejkratší dobu strávenou v tomto systému směnných kurzů a byl spojen s oznámením indikativního data vstupu ČR do eurozóny. Druhým závěrem je, aby nad takovým krokem buď existovala politická shoda, nebo měl širší společenskou podporu, což ani jedno z toho aktuálně není naplněno. Třetím závěrem je doporučení vládě, aby v případě vstupu do ERM II prosazovala na evropské úrovni dodržování pouze právně zakotvených povinností. Zejména jde o to, aby se povinnost vstoupit do bankovní unie na Česko vztahovala až v okamžiku přijetí společné měny, a nikoli v okamžiku vstupu do ERM II, jako tomu bylo v případě Chorvatska a Bulharska. Další informace naleznete v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda podpořila také návrh novely zákona o ekologické újmě. Cílem novely je vyjasnit problematické pasáže a působnost současného zákona, a to především vzhledem k dalším právním normám, které řeší obdobnou problematiku v rámci jednotlivých sektorů (vodní zákon, zákon o zemědělském půdním fondu, zákon o ochraně přírody a krajiny). Novela mimo jiné nově definuje ekologickou újmu, zpřesňuje procesní postup při provádění preventivních a nápravných opatření a zavádí také nové skutkové podstaty přestupků. Posílit chce i odbornou pozici Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v řízeních ve věcech ekologické újmy na biodiverzitě. Více v tiskové zprávě Ministerstva životního prostředí.

Vláda projednala také šest žádostí o udělení investiční pobídky. Pět z nich zamítla a rozhodla se investiční pobídku udělit společnosti TOPPAN Holdings Inc., která chce v průmyslové zóně Most-Joseph investovat 1,392 miliardy korun do zavedení výroby nepropustné bariérové fólie. Jedná se o transfer unikátní japonské technologie do Česka i do Evropy, díky kterému vznikne ve strukturálně postiženém regionu 58 nových pracovních míst včetně míst pro znevýhodněnou pracovní sílu, zejména pro ženy po mateřské dovolené a absolventy. Více v tiskové zprávě Ministerstva průmyslu a obchodu.

Další fotografie