7 dní s korunou - Prognóza: CZK může posílit navzdory obchodním i geopolitickým výzvám

Minulý týden byl lemován zasedáním maďarské centrální banky, která dle očekávání neprovedla žádnou změnu aktuální měnové politiky, když riziko déle zvýšené inflace v kombinaci s oslabujícím forintem neumožňovalo pokračovat v cyklu snižování úrokových sazeb. Rozhodování centrálních bank nyní může podléhat i určitému vlivu Spojených států, kde budou úrokové sazby Fedu nejspíše klesat výrazně pomaleji, než se očekávalo ještě před dvěma měsíci. Turbulentní změny, které přinesl říjen, ale zejména listopad v souvislosti s prezidentskými volbami v USA, pobídly i ke změně naší prognózy ohledně dalších kroků ČNB, kdy nyní očekáváme, že na posledním letošním zasedání bankovní rada přeruší sérii poklesů sazeb. Zvýšená opatrnost České národní banky by měla oporu nejprve v jejich aktuální makroekonomické prognóze, která výrazně zvýšila očekávanou inflaci na horizontu měnové politiky nad 2% cíl, ale také ve slabší koruně, která může být překážkou pro dosažení cenové stability. Dle naší nové prognózy, která reflektuje nový výhled na vývoj USD a tamních sazeb, cyklus snižování úrokových sazeb ČNB bude pokračovat až v první polovině příštího roku, kdy by se zastavil na úrovni 3,5 % (původně 3 %). K poklesu na terminální 3% úroveň by pak mohlo dojít v roce 2026 v závislosti na vývoji inflace a vnějších podmínek. Výraznou revizí prošel i náš výhled kurzu koruny, která oproti původním předpokladům zpomalí tempo apreciace a avizované úrovně 24,8 EUR/CZK dosáhne až na konci příštího roku. Přítěží pro korunu budou faktory jako je zmíněný postup Fedu a posilující dolar, ale i nejistota spojená s geopolitickými kroky nově zvoleného amerického prezidenta a horší pozice českých exportérů při případném zavedení cel ze strany USA. Přesto však očekáváme, že k mírnému posilování české měny ve druhé polovině příštího roku přece jen dojde, a to vzhledem k příznivějšímu vývoji úrokového diferenciálu vůči eurozóně, která bude v příštím roce snižovat sazby rychleji než ČNB. Zároveň počítáme i s podporou fundamentálních faktorů spojených s oživením české ekonomiky, ačkoli její růst v příštím roce bude oproti původnímu odhadu nižší (2,2 % vs původní 2,9 %).

Tento týden přinese data o listopadové inflaci v Německu (odhad 2,5 % vs 2,4 % v říjnu) a v eurozóně (náš odhad 2,2 % vs 2 % v říjnu), ale také průzkumy spotřebitelské důvěry, které odhalí míru pesimismu v Německu (dnešní výsledek Ifo již naznačil zhoršení sentimentu) či míru optimismu v USA, kde je očekáváno zlepšení. V rámci údajů ze Spojených států bude důležitý i zápis z listopadového zasedání Fedu, na kterém byly úrokové sazby sníženy o 25bb, a který by mohl naznačit postoj centrálních bankéřů k dalším krokům. Do konce roku bude Fed zasedat ještě jednou (18. prosince), kdy rovněž očekáváme „cut“ o standardních 25 bb. Ve hře však bude i stabilita sazeb (aktuálně trh přičítá oběma variantám téměř rovnocenné šance). Vliv na korunu v tomto týdnu může mít i výsledek české ekonomiky ve třetím kvartále (odhad 0,3 % k/k), pokud by byl v pátek zrevidován v rámci zpřesněného odhadu ČSÚ.

Autor: Vít Mikušek, analytik
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.