Komise zajistila dohodu o pravidlech trhu s uhlíkem a novém cíli financování opatření v oblasti klimatu s

Nová pravidla trhu s uhlíkem a nový cíl financování opatření v oblasti klimatu

Na konferenci OSN o změně klimatu COP29 v Baku se Evropská komise ujala vedení při zprostředkování historické dohody o sladění globálních finančních toků s cíli Pařížské dohody. Přijetím nového kolektivního kvantifikovaného cíle pro financování opatření v oblasti klimatu Komise úspěšně rozšířila globální základnu přispěvatelů do financování opatření v oblasti klimatu. NCQG poskytuje více zemím, aby přispěly k financování, což odráží jejich rostoucí emise a ekonomickou váhu. Dohoda rovněž posiluje úlohu mezinárodních rozvojových bank a maximalizuje pákový efekt a dopad veřejných finančních prostředků čerpáním a mobilizací významných soukromých finančních prostředků. Strany se dohodly, že kombinované financování ze všech těchto zdrojů by mělo do roku 2035 dosáhnout nejméně 1,3 bilionu dolarů ročně.

V rámci tohoto širšího cíle se rozvinuté země zavázaly, že se ujmou vedení při mobilizaci 300 miliard USD ročně do roku 2035 na opatření rozvojových zemí v oblasti klimatu. Tohoto hlavního cíle lze dosáhnout prostřednictvím široké škály zdrojů, včetně finančních prostředků mobilizovaných multilaterálními bankami a poprvé příspěvků z jiných zemí. Jednalo se o kritický požadavek EU zajistit, aby se ostatní země spravedlivě podílely na poskytování a mobilizaci finančních prostředků tak, aby odpovídaly jejich finanční kapacitě. Neexistuje žádný přidělený podíl tohoto příspěvku pro EU nebo členské státy a o tom, jak těchto cílů dosáhnout, budou rozhodovat vlády členských států a EU prostřednictvím vnitrostátních rozpočtů a víceletého finančního rámce.

Vyjednávací tým EU rovněž úspěšně dokončil pravidla, která podle článku 6 Pařížské dohody přinesou na mezinárodní trhy s uhlíkem větší ekologickou vyváženost, transparentnost a odpovědnost. Mechanismus kreditů podle čl. 6 odst. 4 stanoví novou normu pro vysoce kvalitní kompenzace emisí uhlíku podporovanou OSN a nová pravidla pro zaznamenávání a sledování mezinárodních převodů zajistí transparentnost dvoustranných dohod o uhlíku mezi smluvními stranami. To umožní nákladově efektivní snížení a odstranění emisí.

Během konference COP29 se EU připojila ke skupině dalších ambiciózních zemí a oznámila svůj záměr předložit příští rok vnitrostátně stanovený příspěvek ve výši 1,5 °C, čímž stanovila laťku pro ostatní země. S cílem pokročit v přechodu na čistou energii oznámily Komise a Beyond Oil and Gas Alliance partnerství v oblasti přechodu od fosilních paliv. Komise rovněž zahájila nový plán partnerství v oblasti snižování emisí metanu s cílem dále urychlit snižování emisí metanu spojených s výrobou a spotřebou energie z fosilních zdrojů, a to ve spolupráci s řadou partnerských zemí, mezinárodních organizací, nevládních organizací a rozvojových bank.

Během zasedání COP29 zveřejnila EU svou vůbec první dvouletou zprávu o transparentnosti, a to před uplynutím lhůty na konci roku. Předkládání závazných daňových předpisů je významným milníkem v provádění Pařížské dohody, neboť posiluje odpovědnost a spolupráci v celosvětovém boji proti změně klimatu, jak je uvedeno v rámci posílené transparentnosti Pařížské dohody.

Souvislosti

Podle Pařížské dohody z roku 2015 se 194 zemí dohodlo, že do konce století udrží průměrnou globální změnu teploty výrazně pod 2 °C a co nejblíže 1,5 °C. Za tímto účelem se dohodly, že předloží vnitrostátně stanovené příspěvky, které představují jejich individuální cíle v oblasti snižování emisí. Evropská unie je pevně odhodlána dodržovat Pařížskou dohodu a je světovým lídrem v oblasti klimatu, neboť již od roku 1990 snížila své emise skleníkových plynů o 37 % a zároveň zvýšila své hospodářství téměř o 70 %. EU již zahájila přípravy na svůj nový vnitrostátně stanovený příspěvek zveřejněním sdělení Komise o evropském cíli v oblasti klimatu do roku 2040 začátkem tohoto roku. Komise má v úmyslu předložit legislativní návrh na začlenění cíle 90% snížení emisí do roku 2040 do evropského právního rámce pro klima. Tento cíl bude následně podkladem pro předložení nového vnitrostátně stanoveného příspěvku EU.

EU je v současné době největším poskytovatelem mezinárodního financování opatření v oblasti klimatu, přičemž v roce 2023 přispěla na veřejné financování opatření v oblasti klimatu částkou 28,6 miliardy EUR a mobilizovala dodatečnou částku soukromého financování ve výši 7,2 miliardy EUR na podporu rozvojových zemí při snižování jejich emisí skleníkových plynů a přizpůsobování se dopadům změny klimatu.

Prostřednictvím Zelené dohody pro Evropu předložené v prosinci 2019 se EU zavázala dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Tento cíl se stal právně závazným přijetím a vstupem evropského právního rámce pro klima v platnost v červenci 2021. Právní rámec pro klima rovněž stanoví průběžný cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Tento cíl pro rok 2030 byl UNFCCC oznámen v prosinci 2020 jako vnitrostátně stanovený příspěvek EU podle Pařížské dohody. V roce 2021 předložila EU balíček legislativních návrhů, aby její politiky v oblasti klimatu, energetiky, využívání půdy, dopravy a zdanění byly vhodné pro snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 %.