Američané sankcionují už i Gazprombanku, což může Evropu tuto zimu dovést ke kriticky nízkým zásobám plynu

Americká administrativa rozhodla uvalit sankce také na Gazprombanku, tedy poslední významnější ruskou finanční instituci, jež jim dosud nepodléhala. Washington totiž nechtěl do tísně dostat evropské země, které prostřednictvím Gazprombanky platí Rusku za dodávky zemního plynu. Nyní však zjevně usoudil, že pravděpodobnost výraznějšího otřesu na evropských energetických trzích je dostatečně nízká.

Přesto analytici varují, že washingtonský krok může tuto zimu vést v Evropě ke kriticky nízkým zásobám plynu. Což by způsobilo výraznější růst jeho burzovní ceny, jež je směrodatná i pro Česko. „Pokud se ruské dodávky zastaví dříve, než se čekalo, a poptávka zůstane vysoká, například kvůli mrazivé zimě, Evropa na konci zimy může čelit kriticky nízkým zásobám plynu,“ varuje Arne Lohmann Rasmussen, šéfanalytik kodaňské společnosti Global Risk Management.

Sankciování Gazprombanky Spojenými státy může v důsledku znemožnit platbu Rusku za plyn, což by vedlo k ukončení dodávek. Do EU však stále proudí značný objem ruského plynu. Slovenská a maďarská strana mají s Gazpromem přímý kontrakt, přičemž do EU pak proudí ruský plyn i přes obchodní zprostředkovatele, a to včetně do Česka nebo Rakouska a dalších zemí. Česko v tomto měsíci odebírá zhruba 95 procent plynu ze zemí saturovaných ruským plynem, zejména ze Slovenska.

Washington se ale evidentně domnívá, že případný výpadek dodávek ruského plynu do EU může nahradit další navýšení evropského odběru zkapalněného plynu z USA. Tento předpoklad bude podle všeho vlastní i administrativě zvoleného prezidenta Donalda Trumpa. Jeho klíčovým předvolebním slibem bylo navýšení těžby fosilních paliv včetně plynu v USA. Už nyní jsou Spojené státy největším dovozcem zkapalněného plynu do EU, Rusko se ovšem pevně drží na druhém místě. Vyváží zkapalněný plyn například do Francie, Belgie či Španělska. Sankce na Gazprombanku tak mohou tržní podíl USA na evropském trhu ještě znatelně navýšit, na úkor Ruska, a učinit tak z EU z hlediska USA ještě větší odbytiště jejich plynu.

Přechodně ale sankcionování Gazprombanky může vést k problémům se zásobováním plynem. Mezi zvláště ohrožené země patří v tomto ohledu Slovensko. To je závislé na dodávkách plynu od Gazpromu.

Proto slovenský prezident Peter Pellegrini minulý týden jednal o dodávkách plynu v rámci takzvaného swapu s Ruskem se svým ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem, a to u příležitosti klimatické konference OSN v Baku. Alijev Pellegriniho ujistil, že je schopen posílat Slovensku sice fyzicky ruský plyn, který však bude v rámci zmíněného swapu označen jako „ázerbájdžánský“. Takový plyn, jak vidíme dnes, by ovšem nemusel končit jen na Slovensku, nýbrž mohl by ve velkém putovat i do Česka. I české podniky a domácnosti by tak využívaly „ázerbájdžánský“ plyn, ve skutečnosti ruský.