BRKI, NRKI: Nesplácený dluh na spotřebu ve třetím čtvrtletí atakuje 30 miliard, oproti loňsku vzrostl o 15 %

•   Objem dluhu obyvatel evidovaný v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací       dosáhl na konci třetího čtvrtletí roku 2024 výše 3,53 bilionu korun a meziročně vzrostl o 8,2 %.
•   Objem dluhu z úvěrů na bydlení meziročně vzrostl o 8,5 % na 2,92 bilionu korun.
•   Objem dluhu z úvěrů na spotřebu vzrostl meziročně o 6,9 % na 605 miliard korun.
•   Průměrná částka dlouhodobého dluhu dosáhla výše 2,8 milionu korun na dlužníka a meziročně se zvýšila o 10 %.
•   Průměrná částka krátkodobého dluhu dosáhla výše 267 tisíc korun na dlužníka a meziročně se zvýšila o 10 %.
•   Meziročně vzrostl objem nespláceného dluhu, a to o 12,5 % na 32,36 miliardy korun. Z toho 27,9 miliardy, o 15 % více než před rokem, tvoří nesplácené úvěry na spotřebu.

Celkový objem krátkodobého dluhu na spotřebu ke konci třetího čtvrtletí poprvé překročil hranici 600 miliard korun a meziročně narostl o 39,1 miliardy. Nějakou formu dluhu na spotřebu měly ke konci třetího čtvrtletí 2,3 milionu lidí, o 2,8 % méně než před rokem. Objem krátkodobého dluhu narostl ve všech krajích České republiky stejně jako průměrná částka na jednoho dlužníka, která oproti loňsku vzrostla o 10 % na 267 tisíc. Na celkovém objemu krátkodobého dluhu se nejvíce (27,4 %) podílí lidé ve věku 45–54 let. Nejvyšší průměrná částka na dlužníka pak připadá na skupinu 35–44 let, a to 311 tisíc Kč.

Ačkoliv průměrná částka dluhu na spotřebu na dlužníka roste rychleji u starších věkových skupin, u těch mladších se prohlubují problémy se splácením. U dlužníků ve věku do 24 let vzrostl celkový objem nespláceného dluhu na spotřebu meziročně o 30 % na 1,7 miliardy, nejrychleji ze všech věkových skupin. Ve věkové skupině 25–29 let vzrostl tento objem o 21 % na 3,5 miliardy a ve skupině 30–34 let o 26 % na 4,7 miliardy korun. „V nejmladší věkové skupině, tedy u lidí do 24 let, své závazky řádně nesplácí 14 % dlužníků, což je poměrně vysoké procento, napříč věkovými skupinami je to 8 % dlužníků,“ komentuje Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. „Rozhodně je na místě zapracovat na finanční gramotnosti. Základem by měla být schopnost zvážit, zda úvěr skutečně potřebuji a nezadlužovat se zbytečně. A pokud se zadlužím, tak je třeba si o svých závazcích udržovat přehled a případné problémy se splácením řešit včas,“ doporučuje všem dlužníkům.

Průměrná částka úvěru na bydlení vzrostla meziročně o desetinu

Objem dluhu na bydlení na konci třetího čtvrtletí dosáhl 2,92 bilionu korun, o 8,5 % více než před rokem. „Rychlý růst objemu dluhu je z velké části dán vysokými cenami nemovitostí, výrazně se oproti loňsku zvýšila i průměrná částka na jednoho dlužníka, a to o 10 %,“ říká Lenka Novotná , výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací. V porovnání s loňským rokem se průměrná částka nových úvěrů na bydlení (včetně refinancování) zvýšila o 36 % z 3,34 milionu korun na 4,54 milionu.

Úvěr na bydlení mělo v České republice ke konci třetího čtvrtletí letošního roku 1,05 milionu lidí. Na jednoho dlužníka připadá v rámci hypotečních úvěrů a úvěrů ze stavebního spoření průměrná částka 2,77 milionu korun. Tento typ úvěrů má 12 % dospělého obyvatelstva, nejvíce ve věkové kategorii 35–44 let, a to 24 %. Lidí s dlouhodobým úvěrem meziročně ubylo napříč všemi generacemi, nejvíce ve věkové kategorii 25–29 let, a to o 12,9 % na 46 tisíc.

Nejvyšší částka u úvěrů na bydlení připadá na obyvatele Prahy, kde má průměrný dlužník závazek 4,65 milionu korun. Naopak nejnižší průměrnou částku na dlužníka eviduje Karlovarský kraj s 1,92 milionu korun.

Na rozdíl od dlužníků s krátkodobými úvěry mají ti s dlouhodobými závazky velmi dobrou platební morálku. Oproti minulému roku se objem nespláceného dlouhodobého dluhu snížil o 0,8 % na 4,5 miliardy, což je pouze 0,15 % z celkového objemu dluhu na bydlení.

Zdroj: Bankovní registr klientských informací a Nebankovní registr klientských informací