Rizikem prosincového zasedání ČNB je stabilita sazeb, které jsou ale stále příliš vysoké (Komentář)

Bankovní rada České národní banky v minulém týdnu rozhodla o snížení úrokových sazeb o dalších 25 bb. Základní repo sazba tak nyní činí 4 %. Poměr hlasů přitom indikoval větší míru názorové nejednotnosti, než je obvyklé. Dnes zveřejněný záznam z posledního zasedání mimo jiné odhalil, jak členové bankovní rady hlasovali. Pro výraznější snížení úrokových sazeb o 50 bb hlasoval člen bankovní rady Tomáš Holub, který ho prosazoval již na zářijovém jednání. Naopak viceguvernérka Eva Zamrazilová chtěla měnovou politiku ponechat přísnější a hlasovala tak pro stabilitu sazeb. Zbylých pět členů bankovní rady pak podpořilo zmíněné snížení úrokových sazeb o 25 bb.

Zveřejněný záznam z posledního zasedání ČNB ukazuje na to, že stabilita úrokových sazeb byla na listopadovém jednání pro většinu bankovní rady reálnou možností. V diskuzích bankovní rady nadále dominovala proinflační rizika. K tomu přispěla nově zveřejněná prognóza sekce měnové, která pro příští rok výrazně zvýšila svůj odhad inflace z původních rovných 2 % na 2,6 %. Bankovní rada se navíc obává toho, že meziroční inflace ve zbytku roku překročí horní hranici tolerančního pásma centrální banky a dostane se tedy nad 3 %. Významným rizikem ve směru vyšší inflace je podle bankovní rady oslabení koruny, které by podle nové prognózy ČNB mělo kontinuálně probíhat v podstatě až do konce roku 2026. Kurz tuzemské měny by se tak v následujících více než dvou letech neměl dostat pod hranici 25 CZK/EUR.

Pro prosincové zasedání prozatím stále počítáme se snížením úrokových sazeb o dalších 25 bb, s ohledem na výše uvedené je však stabilita sazeb významným rizikem. Je pravděpodobné, že prosincové zasedání bude ovlivněno posledními čísly inflace. Ta v říjnu v důsledku nižší srovnávací základny zrychlila z meziročních 2,6 % na 2,8 %. Před prosincovým zasedáním ČNB bude zveřejněn ještě listopadový údaj, u kterého ale v tuto chvíli nepředpokládáme, že by měl přesáhnout 3 % y/y. Hodně bude záviset na vývoji cen potravin, důležitá ale bude i jádrová inflace, jejíž meziměsíční dynamika se v říjnu zvýšila.

Optikou delšího výhledu by ale podle nás měl pokles úrokových sazeb v důsledku slabé ekonomiky pokračovat. Na každém ze zasedání až do května příštího roku očekáváme snížení sazeb ČNB o 25 bb až na konečná 3 % v případě základní repo sazby. Naše prognóza vývoje ekonomiky a inflace se pro příští rok významně liší od té z pera centrální banky. My nevěříme ve výrazné oživení ekonomické aktivity na přelomu letošního a příštího roku, které ukazuje prognóza centrální banky. Naopak si myslíme, že jak spotřebitelská poptávka, tak i průmyslová produkce zůstanou utlumené. To v příštím roce podle nás povede k růstu tuzemské ekonomiky pouze o 1,5 %, zatímco ČNB očekává 2,4 %. Přispět by k tomu měl i umírněný růst mezd. To by mělo podle nás pomoci ke snížení inflace v roce 2025 do blízkosti 2 % oproti centrální bankou očekávanému zrychlení cenového růstu z letošních 2,5 % na 2,6 %. Centrální bankou očekávané a bankovní radou obávané kontinuální oslabování české koruny nepovažujeme za pravděpodobné.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám