Ekonomické oživení bude pokračovat, inflace zůstane nízká (Listopadová predikce MF)

Česká ekonomika letos podle nové predikce MF ČR vzroste o 1,1 %, v příštím roce růst zrychlí na 2,5 %. Inflace se bude pohybovat poblíž 2 %. Meziroční inflace by se kromě závěru letošního roku měla pohybovat poblíž 2 %. Díky přetrvávající silné poptávce po práci a poklesu inflace porostou reálné mzdy.

Listopadová predikce Ministerstva financí potvrzuje pozitivní vývoj české ekonomiky. Letošní růst HDP o 1,1 %, s očekávaným zrychlením na 2,5 % v příštím roce, naznačuje návrat k dlouhodobějšímu růstovému trendu.

Zbyněk Stanjura

ministr financí

„Listopadová predikce Ministerstva financí potvrzuje pozitivní vývoj české ekonomiky. Letošní růst HDP o 1,1 %, s očekávaným zrychlením na 2,5 % v příštím roce, naznačuje návrat k dlouhodobějšímu růstovému trendu. Nízká inflace poblíž 2 % a silná poptávka po pracovní síle přispívají k růstu reálných mezd. Navzdory zvýšeným výdajům na obranu, důchody či odstraňování povodňových škod by měl deficit veřejných financí letos klesnout na 2,8 % HDP, s dalším snížením na 2,3 % v příštím roce,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Česká ekonomika v roce 2023 stagnovala, letos by však hrubý domácí produkt podle listopadové predikce měl vzrůst o 1,1 %. Díky poklesu inflace a přetrvávajícímu napětí na trhu práce porostou reálné mzdy, soukromou spotřebu navíc podpoří také větší ochota domácností utrácet. Investiční aktivita bude tlumena přetrvávajícími problémy v zemích eurozóny a nižšími výdaji vládního sektoru, kde se negativně projevuje přechod mezi finančními perspektivami u kohezních fondů EU. Vývoj zásob nedokončené produkce a výrobních vstupů letos ekonomický růst zbrzdí, byť ne tak výrazně jako v minulém roce. Navzdory slabému hospodářskému růstu v zemích některých obchodních partnerů by saldo zahraničního obchodu na růst HDP mělo působit pozitivně, a to především v souvislosti s oslabením dovozně náročných složek domácí poptávky. V roce 2025 by česká ekonomika díky silnější dynamice spotřeby i investic a příznivějšímu hospodářskému vývoji v zahraničí mohla vzrůst o 2,5 %, robustnější oživení domácí poptávky však zároveň podpoří dovoz.

Meziroční inflace se od počátku letošního roku znovu po téměř třech letech pohybuje mezi 2 a 3 %, kde by se kromě samého závěru letošního roku měla udržet po celý horizont predikce. Proinflační zahraniční nabídkové faktory výrazně oslabily a domácí poptávkové tlaky jsou dále tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami, k čemuž letos navíc přispívá restriktivní působení fiskálního konsolidačního balíčku. Průměrná míra inflace by tak letos mohla klesnout na 2,4 % a v roce 2025 dále na 2,3 %.

Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. Navzdory slabé hospodářské dynamice by se tak míra nezaměstnanosti v roce 2024 mohla udržet na 2,6 %, v příštím roce by pak díky růstu ekonomiky mohla nepatrně klesnout na 2,5 %. Přetrvávající nerovnováhy na trhu práce nedovolí výraznější zpomalení růstu nominálních mezd. Výdělky po dvou letech poklesu porostou i v reálném vyjádření.

Deficit veřejných financí by měl letos klesnout o 1 p. b. na 2,8 % HDP, a to navzdory navýšeným výdajům na obranu, vyšším důchodům či nákladům na odstraňování povodňových škod. V příštím roce by pak mělo dojít k další konsolidaci a snížení deficitu na 2,3 % HDP. Zadlužení sektoru vládních institucí by při nižší dynamice nominálního HDP mělo v letošním roce dosáhnout 43,9 % HDP a v roce 2025 dále vzrůst na 44,8 % HDP.

Rizika predikce považujeme v úhrnu za vychýlená směrem dolů. Hospodářskou aktivitu v některých odvětvích ekonomiky může utlumit obnovení problémů v dodavatelských řetězcích, což by krom jiného vytvářelo inflační tlaky. Inflace může být vyvolána také nárůstem cen energetických komodit v případě eskalace geopolitického napětí, popř. zaváděním či zvyšováním cel nebo jiných překážek v zahraničním obchodě. Vzhledem k významnému obchodnímu propojení považujeme za negativní riziko predikce též problémy německé ekonomiky. Pro ČR je rizikem rovněž perzistence růstu cen ve službách a úroveň inflačních očekávání. Ekonomický růst podporuje zapojení uprchlíků z Ukrajiny na trhu práce, plné využití jejich lidského kapitálu by pak mohlo posílit produktivitu práce.

Tabulka: Hlavní makroekonomické indikátory
		2019	2020	2021	2022	2023	2024	2025	2024	2025
							Aktuální predikce	Minulá predikce
Nominální hrubý domácí produkt	mld. Kč, b.c.	5 889	5 828	6 308	7 050	7 619	7 988	8 410	7 960	8 393
	růst v %, b.c.	7,5	-1,0	8,2	11,8	8,1	4,8	5,3	4,5	5,4
Reálný hrubý domácí produkt	růst v %, s.c.	3,6	-5,3	4,0	2,8	-0,1	1,1	2,5	1,1	2,7
Spotřeba domácností	růst v %, s.c.	3,1	-6,4	4,2	0,5	-2,8	1,9	3,7	2,1	3,9
Spotřeba vládních institucí	růst v %, s.c.	2,6	4,1	1,5	0,4	3,5	3,7	1,8	2,3	2,2
Tvorba hrubého fixního kapitálu	růst v %, s.c.	7,5	-4,8	6,7	6,3	2,5	0,9	3,6	-0,5	3,6
Příspěvek čistých vývozů k růstu HDP	p.b., s.c.	0,1	-0,6	-2,8	-0,3	2,6	0,9	-1,3	1,0	-1,3
Příspěvek změny zásob k růstu HDP	p.b., s.c.	-0,4	-1,2	2,8	1,2	-2,7	-1,6	0,7	-1,2	0,8
Deflátor HDP	růst v %	3,8	4,5	4,0	8,7	8,2	3,7	2,7	3,4	2,7
Míra inflace spotřebitelských cen	průměr v %	2,8	3,2	3,8	15,1	10,7	2,4	2,3	2,4	2,3
Zaměstnanost (národní účty)	růst v %	-0,1	-2,3	1,0	1,0	1,0	0,3	0,2	0,3	0,2
Míra nezaměstnanosti (VŠPS)	průměr v %	2,0	2,6	2,8	2,2	2,6	2,6	2,5	2,8	2,7
Objem mezd a platů (dom. koncept)	růst v %, b.c.	7,9	0,4	7,2	9,1	7,7	6,2	6,3	7,1	6,4
Saldo běžného účtu	% HDP	0,3	1,8	-2,1	-4,7	0,3	1,4	0,0	1,6	0,1
Saldo sektoru vládních institucí	% HDP	0,3	-5,6	-5,0	-3,1	-3,8	-2,8	-2,3	-2,5	.
Dluh sektoru vládních institucí	% HDP	29,6	36,9	40,7	42,5	42,4	43,9	44,8	43,7	.
Předpoklady:
Měnový kurz CZK/EUR		25,7	26,4	25,6	24,6	24,0	25,1	24,9	25,1	24,9
Dlouhodobé úrokové sazby	% p.a.	1,5	1,1	1,9	4,3	4,4	3,9	3,5	3,9	3,6
Ropa Brent	USD/barel	64	42	71	101	82	81	72	82	75
HDP eurozóny	růst v %, s.c.	1,6	-6,2	6,3	3,6	0,5	0,8	1,2	0,8	1,3

Pozn.: Srovnání s Makroekonomickou predikcí České republiky MF ČR ze srpna 2024.
Zdroj: ČNB, ČSÚ, Eurostat, U. S. Energy Information Administration. Výpočty a predikce MF ČR.

Pozn.: Listopadovou Makroekonomickou predikci České republiky projedná dne 14. 11. 2024 Výbor pro rozpočtové prognózy.