Proč eurozóna roste pomaleji než americká ekonomika?

Růst v eurozóně je, i přes silné třetí čtvrtletí, již nějakou dobu pomalý. V jedné ze svých posledních analýz to uvádějí ekonomové francouzské investiční banky Natixis. Nedostatečný růst produktivity vyniká ještě více „na pozadí rychlého růstu americké ekonomiky“. Podle Natixisu přitom neexistuje jeden jediný faktor, který by tento rozdíl vysvětloval. Namísto toho jde o souběh několika vlivů, z nichž některé mají cyklickou a jiné strukturální povahu.

Následující graf ukazuje vývoj produktu eurozóny, který se po roce 2009 posunul na nižší trendový růst. Nyní pak zaostává i za tímto trendem:

Natixis připomíná, že růst produktu se dá vnímat jako výsledek vývoje pracovní síly, zásoby kapitálu a produktivity. K tomu ukazuje, že na nižší tempo trendového růstu se posunuly obě první proměnné. Následující graf pak ukazuje vývoj produktivity práce. Ta se chová výrazně cyklicky, ale podle proloženého trendu má tendenci k poklesu meziročního tempa růstu:


Natixis pak v souvislosti s vývojem produktivity v eurozóně zmiňuje investice do počítačových technologií. Jak ukazuje třetí graf, ty ve velkých evropských zemích výrazně zaostávají za Spojenými státy. Zde došlo ve srovnání s rokem 1995 asi k 2000% růstu, zatímco v evropských zemích jde o stovky procent:


Natixis dodává, že Evropa za Spojenými státy zaostává i v dalších oblastech souvisejících s novými technologiemi, včetně počtu nových patentů či investic do výzkumu a vývoje. A analýzu uzavírá s tím, že: „Obnovení růstu produktivity v Evropě by bylo řešením mnoha problémů, s nimiž se Evropa potýká. Vyšší růst produktivity by například zvýšil výnosy z daní a následně by klesla intenzita fiskálních tlaků. Při pokusech o zvyšování tempa růstu produktivity bude přitom hrát klíčovou roli posílení sektoru telekomunikací a informačních technologií.“

Zdroj: Natixis; Obrázek: AI