Trump sahá po vítězství, Republikání ovládnou Senát. Americké volby v interaktivní grafice - ONLINE

Ve Spojených po téměř dvouleté kampani vrcholí volby, v nichž voliči rozhodují, zda zemi poprvé povede prezidentka, nebo zda se po čtyřech letech do jejího čela vrátí jako prezident Donald Trump. Právě on je dle dosavadních projekcí blíže vítězství v prezidentských volbách. Republikáni dle projekcí získali většinu 51 křesel v americkém Senátu. Detailní výsledky voleb přinášíme na Patria.cz v přehledné interaktivní grafice níže.

Dosavadní projekce: Trump sahá po vítězství

Republikánský exprezident Donald Trump si podle projekcí agentury AP jako první připsal vítězství v jednom z klíčových států, když opanoval Severní Karolínu. Předtím mu média přisoudila očekávaná vítězství v Texasu, na Floridě a několika dalších státech, viceprezidentka za Demokratickou stranu Kamala Harrisová zase získala Kalifornii, New York a další tradiční bašty demokratů. Je to Trump, kdo dle dosavadního průběhu projekcí sahá po vítězství v amerických prezidentských volbách.

AP připsala Trumpovi vítězství v Severní Karolíně v okamžiku, kdy tam bylo sečteno skoro 90 procent odhadovaného počtu hlasů a exprezident si držel mírný náskok. Krátce nato přišla se stejným verdiktem také televize NBC News. Trump v Severní Karolíně těsně zvítězil i v roce 2020.

Výrazný příklon k republikánům se potvrdil na Floridě, kde měl Trump po sečtení téměř všech hlasů náskok 13 procentních bodů. Před čtyřmi lety tam při tom zvítězil jen o zhruba tři body.

Republikáni ovládnou Senát

Republikáni po čtyřech letech získali ve stočlenném Senátu USA většinu nejméně 51 křesel. Ve svých propočtech se na tom shodují agentura AP a zpravodajská stanice Fox News. Stanice CBS News předpovídá možnou porážku demokratů v Montaně, což by republikánům vyneslo další mandát. Nové rozložení sil ve Sněmovně reprezentantů, kde mají většinu republikáni, je prozatím nejasné. Kongresové volby rozhodnou o tom, jak úspěšně bude schopen nový prezident Spojených států prosazovat svůj volební program.

Kdo republikánskou většinu v Senátu povede, je nadále otevřené. Vůdce republikánů v Senátu Mitch McConnell, který je zároveň nejdéle sloužícím senátorem za Kentucky, letos oznámil, že z vedoucí funkce odstoupí.

V Senátu nyní drží většinu 51 křesel demokraté, a to díky čtyřem hlasům nezávislých senátorů. V nynějších volbách se obmění třetina křesel. Pokud by byl poměr sil vyrovnaný, má rozhodující hlas při zasedání této kongresové komory viceprezident USA, který je z titulu své funkce zároveň předsedou Senátu.

V případě Sněmovny reprezentantů voliči vybírají všech 435 křesel. Většinu v podobě 220 mandátů nyní drží republikáni. Zda tomu tak zůstane i po volbách, není z průzkumů jasné. Agentura AP zatím přisoudila 184 křesel republikánům a 158 demokratům, k většině je potřeba 218 hlasů.

O amerických volbách

Američané v dnešních volbách rozhodují, jestli se příští hlavou státu a první prezidentkou v dějinách USA stane demokratka Kamala Harrisová, nebo zda se do Bílého domu po čtyřech letech vrátí republikán Donald Trump. Volební místnosti jsou otevřené ve všech amerických státech, pozornost je ale upřena především na sedm klíčových, které sehrají rozhodující roli. Část výsledků bude známá v noci na středu, na ty konečné se ale možná bude čekat i několik dnů. Američané v úterý hlasují také ve volbách do Sněmovny reprezentantů a do části Senátu.

Ve volbách, které rozhodují také o rozložení sil v Kongresu či o státních otázkách, mohli Američané hlasovat už několik dní nebo týdnů v závislosti na lokálních pravidlech. Možnost brzkého nebo korespondenčního hlasování využilo asi 80 milionů lidí, což je přibližně třetina oprávněných voličů a zhruba polovina celkového počtu hlasujících z roku 2020.

Oficiální výsledky budou známé o několik dní později, když součty schválí příslušné volební orgány. Vítěze prezidentských a jiných voleb v USA oznamují velká média na základě neúplných výsledků a odhadů ohledně nesečtených hlasů. V roce 2020 se na rozuzlení souboje o Bílý dům čekalo až do konce týdne a něco podobného by mohlo nastat i tentokrát, obzvláště pokud se potvrdí průzkumy nasvědčující těsným výsledkům hned v několika klíčových státech.

Na Patria.cz se americkým volbám věnujeme zejména optikou dopadu na ekonomiku a investice. Připomínáme vybrané relevantní texty, podcasty či videa k tématu:

PODCAST Tomáš Vlk: Akcie před volbami na růstové vlně

REPORT Prezidentské volby v USA: Které akcie sledovat?

Týdenní výhled: Americké volby v centru pozornosti + extra report a podcast

FRESH: Bitva o Bílý dům a tři scénáře pro trhy a Česko

Bloomberg: Pět klíčových ekonomických dopadů výsledků prezidentských voleb v USA

Podcast MakroMixér s Janem Hornátem: Co čekat po amerických prezidentských volbách a jak mohou dopadnout na Česko?

Americké prezidentské volby nesou po formální stránce znaky nepřímých dvoustupňových voleb; prakticky se ale rovnají volbám přímým. Občané v každém státě přímo volí takzvané volitele, kterých je dohromady 538. K vítězství prezidentského kandidáta je třeba získat nadpoloviční většinu - tedy 270 hlasů ve sboru volitelů. Vítěz "bere vše", v jednotlivých amerických státech stačí tedy získat i jen většinu jednoho hlasu a kandidát získá všechny volitele za daný stát (výjimku tvoří Maine a Nebraska, které udělují ještě přídavné hlasy podle vítězů ve volebních obvodech). Pozornost se tak tradičně upírá na takzvané swing states, neboli kolísavé státy, ve kterých nemají jednoznačnou převahu republikáni či demokraté a kterých je tentokrát sedm: Arizona, Georgia, Michigan, Nevada, Severní Karolína, Pensylvánie a Wisconsin.

Nejvyšší státní zástupci 47 amerických států v prohlášení vyzvali Američany, aby respektovali volební proces. Násilí nemá ve volbách místo, uvedli podle agentury AP. Americké úřady se chtějí vyvarovat toho, aby se opakovala situace z ledna 2021, kdy příznivci Donalda Trumpa, kteří odmítli přijmout jeho volební porážku, vtrhli do budovy Kongresu ve Washingtonu.

Přečtěte si také