7 dní s korunou - Koruna v nejistotě před možným Trumpem 2.0

Minulý týden nebyl pro českou ekonomiku příliš lichotivý, když reálná hodnota celkové produkce ve třetím kvartále sice vzrostla (+0,3 % k/k), ale analytici včetně ČNB a ministerstva financí očekávali vyšší růst (medián trhu 0,4 % k/k). Pomalejší růst tuzemského hospodářství pak přichází v době, kdy začíná opět mírně překvapovat inflace (v říjnu 2,6 % r/r vs odhad 2,4 %), což staví do náročné situace i Českou národní banku, která bude v tomto týdnu rozhodovat o dalším případném uvolnění měnové politiky. Díky příznivějším výsledkům v Evropě však investoři ocenili výhled do blízké budoucnosti, což přispělo k pokračování normalizace české výnosové křivky. Sousední Německo navzdory očekávané technické recesi překvapilo růstem o 0,2 % k/k, eurozóna dokonce o 0,4 % k/k. Naopak situace za oceánem příliš uspokojivá nebyla, růst v USA sice zůstal solidní (2,8 % k/k, anual.), mírně však zaostal za očekáváními (3 %), a z novějších dat především nepotěšily statistiky z trhu práce, který v říjnu nečekaně ochladil. Nelze říci, že by zcela zamrzl, jelikož růst pracovních míst pokračoval (+12 tis.), oproti předchozímu měsíci však růst zpomalil o více než 200 tis. pracovních míst. Dolar reagoval oslabením, které sice ještě během pátku vyrovnal, po víkendu se však opět obchoduje na slabších hodnotách, což pomohlo stabilizovat i pozici koruny vůči euru, která se obchoduje nad úrovní 25,30 EUR/CZK.

Tento týden bude patřit americkým prezidentským volbám, zasedat však budou i centrální banky (ČNB, NBP, Fed). V případě ČNB i Fedu očekáváme, stejně jako trh, snížení sazeb o 25 bb, naopak v Polsku by měly sazby zůstat stabilní. Zastavme se však u tématu voleb, které jsou spojeny se značnou mírou nejistoty, kdy šance obou kandidátů se zdají značně vyrovnané. Případné vítězství Harrisové by zřejmě nepřineslo zásadní změnu zajetých kolejí aktuální Bidenovy administrativy, s napětím však trhy očekávají, co by mohl přinést scénář Trump 2.0. Pro evropskou, a zejména pro českou ekonomiku, by tato varianta představovala nové výzvy pro udržení předpokládaného tempa růstu. Z analýz Trumpovy programové hospodářské politiky vyčnívají proinflační tlaky spojené nejen s vyšším růstem státního dluhu, ale také se zpochybňováním dosavadních kroků Fedu a protekcionismem, který právě může působit negativně na hospodářský růst v Evropě. Případné znovuzavedení cel na evropské zboží a služby by přitom mohlo dosáhnout desítek procent, tedy vyšších úrovní než v době Trumpova prvního mandátu, a tak se i možné ekonomické dopady zdají být nyní významnější. Zhoršení prostřednictvím obchodního kanálu by znamenalo tlak na euro, a udržení jeho síly by záviselo především na odolnosti evropských ekonomik. V případě koruny pak můžeme očekávat tlak na ještě výraznější oslabení. V neprospěch domácí měny by mohl hrát zejména geopolitický kanál, kdy Trumpova politika představuje potenciální oslabení NATO či měkčí postoj vůči Rusku. Již nyní přitom geopolitika koruně značně neprospívá.

Autor: Vít Mikušek, analytik
Editor: Helena Horská, hlavní ekonomka

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.