Slabý růst v Evropě ve stínu silné americké ekonomiky (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešní den přinese předběžné odhady HDP za Q3 z obou břehů Atlantiku. Tuzemský údaj podle nás ukáže na zvolnění růstového tempa oproti H1 24 na +0,2 % q/q. Trápící se německou ekonomiku by měly kompenzovat ostatní velké ekonomiky eurozóny a ve výsledku by tak celkový údaj měl ukázat na malé zrychlení růstu na 0,3 % q/q oproti 0,2 % v předcházejícím čtvrtletí. Naproti tomu ale na druhém břehu Atlantiku by to měl zastínit pokračující silný růst americké ekonomiky, který v Q3 pravděpodobně zrychlil na 3,4 % q/q v anualizovaném vyjádření (vs 3,0 % q/q v Q2). Mimo statistiky HDP budou zveřejněny i dílčí statistiky říjnové inflace z jednotlivých členských zemí, a to z Německa a Španělska.

Vývoj evropských ekonomik ve třetím letošním čtvrtletí.

Česká ekonomika podle nás v Q3 vzrostla o 0,2 % q/q, což by značilo zpomalení z nadějného růstového tempa z první poloviny roku (+0,4 % q/q). K růstu v Q3 by měla přispět spotřeba vlády, fixní investice a dále rostoucí spotřeba domácností, byť vzhledem k pomalejšímu tempu zvyšování reálných mezd postrádá spotřebitelská poptávka impuls k prudkému oživení. Na druhé straně by to měl kompenzovat negativním příspěvkem čistý vývoz. Obnovení stálejšího a silnějšího růstu tuzemského hospodářství ale zřejmě nenastává. V letošním roce očekáváme, že růst HDP dosáhne 0,8 % a v příštím roce zrychlí na 1,5 %. To by mělo stále značit poměrně slabý růst, což částečně souvisí i s trápící se ekonomikou našeho hlavního obchodního partnera, Německa. Potvrzení našeho očekávání ohledně slabé tuzemské ekonomiky by zřejmě více utvrdilo pokračování postupného snižování úrokových sazeb na nadcházejících zasedáních ČNB. Více jsme psali zde: https://bit.ly/CEO_4Q24_CZ.

Ekonomika eurozóny podle našeho odhadu v Q3 vzrostla o 0,3 % q/q navzdory stagnaci v Německu. Oproti druhému čtvrtletí by tak růst o jednu desetinu zrychlil. Podílet by se na tom měly především Španělsko (+0,5 % q/q), Francie (+0,4 %) a Itálie (+0,2 %). Struktura bude zveřejněna až 6. prosince. Z jejího hlediska ale očekáváme, že k růstu přispěla zejména silnější domácí poptávka s příspěvkem 0,5 pb k mezičtvrtletnímu růstu, spotřeba domácností a fixní investice shodně 0,2 pb a spotřeba vlády zbylých 0,1 pb. Na druhé straně by to měl vyvažovat záporný příspěvek čistého vývozu vlivem vyšších importů. Podobně jako u nás čekáme, že hlavním tahounem růstu v dalších čtvrtletích bude spotřeba domácností.

Oproti tržnímu konsensu jsme optimističtější ohledně výkonu Německa v Q3, když očekáváme mezičtvrtletní stagnaci. Riziko technické recese, respektive poklesu a navázání na předchozí pokles o 0,1 % q/q v Q2 24, je ale zřejmé. Tamní ekonomika víceméně koketovala s recesí poslední dva roky. Na jejím slabém výkonu se odráží jak cyklické (slabá poptávka z Číny), tak i strukturální problémy v souvislosti s vysokými cenami energií či ztrátou konkurenceschopnosti tamního průmyslu. V Německu budou rovněž zveřejněná inflační data za říjen, ve čtvrtek by pak měl následovat údaj za eurozónu. Tamní inflace by se v meziročním vyjádření měla zvýšit na 2,1 % oproti zářijovým 1,8 %, a to především vlivem odeznění příznivého efektu nižší srovnávací základny, který přispěl k poklesu inflace v září pod 2 %. Podobný efekt bude mít vliv i na celkový údaj z eurozóny.

V USA by předběžný odhad HDP měl ukázat na pokračující silný růst tamní ekonomiky. Ve Q3 podle nás dokonce zrychlil na 3,4 % q/q v anualizovaném vyjádření. Významně by k tomu měla opět přispět spotřeba domácností (+3,6 % q/q, anual.), která ke konci Q3 výrazně posílila, což se pozitivně zřejmě podepíše i na závěrečném čtvrtletí. Pozitivně by měly přispět i investice do zařízení, nicméně vzhledem k stávkám v oblasti výroby leteckých zařízení by se tohle v závěrečném čtvrtletí opakovat nemuselo. Silný růst americké ekonomiky a nadále robustní trh práce by měly být důvodem pro pouze obezřetné snižování sazeb amerického Fedu.

Smíšená americká data trhy příliš nerozhodila.

Data z americké ekonomiky včera spíše zklamala. Bilance zahraničního obchodu skončila v září ve výraznějším deficitu (-108,2 mld. USD vs konsensus -96 mld.). Počet volných pracovních pozic (JOLTS) skončil oproti konsensu také níže. Míra propouštění ale zůstala umírněná a oproti srpnu dokonce o desetinu klesla na 1,9 %, nejnižší hodnotu od jara 2020. Klíčovým údajem z tamního trhu práce ale bude až říjnový NFP report zveřejněný v pátek, od kterého si slibujeme slabší růst zaměstnanosti oproti září, byť negativní vliv by měly mít stávky či hurikán. Spotřebitelská důvěra v USA (dle Conf. Boardu) pak výrazně vzrostla na 108,7 b. v říjnu, zatímco konsensus čekal mírnější nárůst na 99,5 b.

Sentiment na trzích momentálně ovlivňuje i probíhající výsledková sezóna v USA či zvýšená nejistota před americkými prezidentskými volbami příští týden (5.11.). Americký dolar vlivem horších dat ke konci dne odevzdal část svých ranních zisků a směřoval zpět k 1,08 USD/EUR. Oproti euru ale byl stále silnější o 0,2 %. Středoevropské měny ze začátku dne oslabovaly. České koruně a polskému zlotému se nicméně podařilo korigovat, a nakonec i mírně posílit. Maďarský forint ale zůstal v sevření nepříznivého sentimentu a dále oslaboval nad 400 HUF/EUR.