Seznamzpravy.cz, komentář J. Pavla a D. Bárty: Zrušme státní účelové fondy, jsou zbytečné. Rozpočet stačí
Ve státních účelových fondech jsou stovky miliard korun. Fondy měly zajistit stabilitu financování, ale to už dávno neplatí a jsou zbytečné, píší v komentáři člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel a analytik rady Daniel Bárta.
Pojem státní rozpočet známe všichni. Jedná se o nástroj, kterým vláda na centrální úrovni rozděluje nejvýznamnější část veřejných prostředků a jde o nejdominantnější prvek soustavy veřejných rozpočtů. Jeho výdaje jsou logicky pod velkým drobnohledem poslanců, ekonomů, médií i voličů.
Trochu bokem však zůstává další balík peněz, který má vláda k dispozici, a který obhospodařují státní účelové fondy. Jejich výdaje dosáhnou v příštím roce již 250 miliard. Těmto prostředkům je však věnována podstatně menší pozornost, např. v Poslanecké sněmovně jsou rozpočty fondů schvalovány po rozpravě pouze jedním hlasováním a v běžné společnosti o nich není téměř žádné povědomí.
Šest mimorozpočtových fondů, které v současnosti fungují
- Státní fond dopravní infrastruktury
- Státní fond životního prostředí
- Státní fond podpory investic
- Státní zemědělský intervenční fond
- Státní fond kinematografie
- Státní fond kultury
Kde se fondy vzaly?
Historie státních účelových fondů sahá až do Rakousko-Uherska a fondové hospodaření hrálo významnou roli ve fiskální soustavě první republiky, neboť přes něj procházelo více než 10 % veřejných výdajů. Při analýze zřizovacích zákonů tehdejších fondů lze identifikovat dva typy zdůvodnění. Prvním byla snaha o stabilizaci každoročního objemu prostředků směřujících na realizace dlouhodobých projektů s rizikem časového zpoždění (vojenské investiční výdaje) a řešení tak spočívalo v každoročním, zákonem garantovaném přídělu prostředků do fondu. Druhým důvodem byl nedostatek finančních prostředků na určité investice (rozvoj infrastruktury) a řešením byly půjčky mimo státní rozpočet, které měly být v budoucnu splaceny z vlastních příjmů daného fondu
Nová rozpočtová soustava po roce 1989 zpočátku neobsahovala fiskálně významnější státní účelové fondy. K zásadnímu posunu došlo až v roce 2000, kdy vznikly dva fiskálně významné fondy: Státní fond dopravní infrastruktury a Státní fond rozvoje bydlení. Argumenty zastánců fondového typu financování zůstávají stejné jako za první republiky. Domnívají se, že nevýhoda fragmentace rozpočtové soustavy je vyvážena jinými pozitivy, a to zejména možností převádět nevyčerpané prostředky do dalšího roku a stabilizací výdajů do určité oblasti.
Obhajoba dnes nemůže obstát
Aktuální podoba rozpočtových pravidel a dalších zákonů však popírá výše uvedené výhody fondového financování. Již v roce 2004 byla zavedena možnost převádět nevyčerpané prostředky do dalšího roku i pro kapitoly státního rozpočtu (dnes tzv. nároky z nespotřebovaných výdajů). Z nové studie Národní rozpočtové rady navíc vyplývá, že existence fondů nestabilizovala objem prostředků směřujících do určité oblasti a nesnížila jejich citlivost na politické rozhodování. Vlastní příjmy státních fondů jsou totiž ve většině případů mnohem nižší než výdajové potřeby, což vede k nutnosti tyto příjmy doplnit transferem ze státního rozpočtu. Výsledkem je, že výdaje státních účelových fondů nevykazují menší výkyvy než výdaje státního rozpočtu a nezabezpečují tedy stabilnější financování rozpočtové oblasti, než jaké by bylo dosaženo v rámci státního rozpočtu.
Fragmentace centrální úrovně navíc vede k některým naprosto bizarním situacím a až groteskním finančním tokům. Například Státní fond dopravní infrastruktury nedisponuje dostatkem vlastních zdrojů, a proto je závislý na dotaci od Ministerstva dopravy, kterému věcně podléhá. Tato dotace tvoří až 70 % jeho příjmů. Dominantní část výdajů fondu (cca 90 %) pak představuje transfer dvěma organizacím: Ředitelství silnic a dálnic a Správě železnic, kde to stejné ministerstvo vykonává funkci zakladatele, resp. zřizovatele.
Dále zmiňme Státní fond kultury, který nemá vlastní zaměstnance a agendu fondu zabezpečují tři pracovníci Ministerstva kultury. Fond vlastní tři pražské nemovitosti a provozní výdaje tak tvoří dominantně náklady spojené s vlastněním budov. Minulý rok rozdělil celkem 852 dotací v průměrné výši 63 000 Kč, a to zejména místním spolkům. U Státního fondu životního prostředí naopak nelze v některých letech korektně vypočítat provozní náročnost, neboť v minulosti fond administroval část výdajů „svého“ ministerstva.
Existence fondů může navíc svádět k vyvádění části deficitu a dluhu právě do státních fondů, vzhledem k tomu, že hlavní mediální pozornost je v České republice zpravidla upřena na hospodaření státního rozpočtu. Tak se tomu stalo v případě Státního fondu dopravní infrastruktury v letech 2023 a 2024, kdy mu Ministerstvo financí přepůjčilo prostředky, které si samo půjčilo od Evropské investiční banky. Tuto částku však bude muset fond ministerstvu splatit, a to včetně úroků. Od roku 2024 bude SFDI platit státnímu rozpočtu úroky ve výši 1,1 mld. Kč ročně a od roku 2026 splátky jistiny ve výši tři mld. Kč. Výsledkem je tak situace, kdy fond na straně jedné obdrží dotaci ze státního rozpočtu a obratem část z ní pošle nazpět jako splátku úroků a jistiny. To jen dokládá nesmyslnost celé transakce.
Z již zmíněné studie Národní rozpočtové rady vyplývá, že existence státních účelových fondů nepřináší významnější pozitiva pro fungování českých veřejných financí. Jednoznačně převažují negativa, zejména v podobě snížení řiditelnosti veřejných financí, stejně jako snížení jejich srozumitelnosti, přehlednosti, transparentnosti a obecně nižší kontroly ze strany zákonodárného sboru i elektorátu. V souvislosti s fungujícím systémem nároků z nespotřebovaných výdajů odpadla také hlavní výhoda fondového hospodaření spočívající v možnosti převádět nevyčerpané prostředky do dalších let. Integrace fondů do státního rozpočtu by tedy byla racionálním ekonomickým i politickým rozhodnutím.
Autoři: NRR/UNRR
seznamzpravy.cz, 25.10.2024 – komentář Jana Pavla, člena NRR a Daniela Bárty, analytika NRR. Celý komentář najdete také na webu seznamzpravy.cz.
Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Činnost Národní rozpočtové rady zároveň přispívá k udržitelnosti veřejných financí České republiky a snižuje riziko nadměrného zadlužování státu. Členy Národní rozpočtové rady jsou Mojmír Hampl (předseda), Jan Pavel a Petr Musil.
Více informací na: www.rozpoctovarada.cz
Poslední zprávy z rubriky Státní rozpočet:
Přečtěte si také:
Prezentace
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
16.10.2024 Od tisku dopisů po komplexní CDP. Cortex je…
11.10.2024 RoboMarkets upravuje svůj evropský obchodní…
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Radoslav Jusko, Ronda Invest
ČNB skóruje v poměru držených rezerv vůči HDP. Překážka k přijetí eura?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
?