Elektromobilita v číslech: V Česku 32 tisíc celkem, v EU přes milion nových osobních bateriových elektromobilů za 9 měsíců
V Česku bylo k 30. září 2024 provozováno 31 713 osobních bateriových elektrických vozidel kat. M1, během devíti měsíců letošního roku se jejich počet zvýšil o 9 262 vozidel (pozn. vč. ojetin). V zemích EU bylo letos od ledna do září registrováno 1 047 859 nových osobních bateriových elektrických vozidel, meziročně o 5,8 % méně, podíl na všech registracích dosáhl 13,1 %, k dispozici bylo přes 792 tisíc veřejných dobíjecích bodů. V Česku bylo ve stejném období registrováno 7 231 nových osobních bateriových elektrických vozidel, meziročně o 56,2 % více, podíl na všech registracích dosáhl 4,2 %, k dispozici bylo téměř 5,5 tisíce veřejných dobíjecích bodů – z toho více než 400 s výkonem nad 150 kW, vyplývá z aktualizovaných informací webu Čistá doprava, které vycházejí ze zdrojových dat Ministerstva dopravy, Evropského sdružení výrobců automobilů a Evropského sdružení výrobců automobilů a Evropské observatoře pro alternativní paliva.
Téměř každý čtvrtý osobní elektromobil v Česku je Tesla
V Česku bylo k 30. 9. 2024 provozováno 31 713 osobních bateriových elektrických vozidel kat. M1, během devíti měsíců letošního roku se jejich počet zvýšil o 9 262 vozidel. „Nejčastěji jsou u nás zastoupeny značky Tesla (7 355), Škoda (4 641), Volkswagen (3 339), BMW (2 966) a Hyundai (2 228). V hl. m. Praze je registrováno 12 299, ve Středočeském 4 929 a v Jihomoravském kraji 3 146 BEVs. Přibližně 3/4 registrací je firemních (74,1 %), čtvrtina vozidel (25,4 %) je evidovaná jako ojetiny, tedy s opakovanou registrací. Během třech kvartálů letošního roku byly překročeny registrace celého loňského roku, vliv na tuto skutečnost měl nepochybně Záruční program ELEKTROMOBILITA Národní rozvojové banky, která v pondělí 14. října zastavila příjem žádostí z důvodu vyčerpání alokovaných prostředků, nicméně také sekundární trh s těmito vozidly meziročně rostl,“ uvádí Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu a dodává: „Celkem bylo ke konci září v Centrálním registru vozidel Ministerstva dopravy evidováno 45 641 BEVs: 11 875 kat. L, 31 713 kat. M1, 2 kat. M2, 187 kat. M3, 1 798 kat. N1, 15 kat. N2, 23 kat. N3 a 28 BEVs zařazených jako ostatní. Elektrická vozidla s externím dobíjením mají v Česku k dispozici 5 493 veřejných dobíjecích bodů, více než 70 % z nich jsou běžné AC dobíjecí body s výkonem do 22 kW. Pozitivní je, že co do počtu i podílu rostou vysoce výkonné dobíjecí body s velmi rychlým dobíjením nad 150 kW, které umožňují doplnit energii v řádech několika minut – aktuálně se tyto body podílí na veřejné dobíjecí infrastruktuře téměř 8 %.“
Nejregistrovanější bateriová elektrická vozidla dle kategorie a značky:
- Kategorie L: HECHT (3 333), SUPER SOCO (538), AKUMOTO (488)
- Kategorie M1: TESLA (7 355), ŠKODA (4 641), VOLKSWAGEN (3 339)
- Kategorie M3: SOR (98), ŠKODA (43), SOLARIS (27)
- Kategorie N1: FORD (244), RENAULT (189), MERCEDES-BENZ (184)
- Kategorie N2: FUSO (7), FORD (4), MERCEDES-BENZ (3)
- Kategorie N3: VOLVO (11), MERCEDES-BENZ (6), FRAMO (3)
Nové osobní bateriové elektromobily v zemích EU meziročně klesly o 5,8 %
V EU bylo od ledna do září tohoto roku registrováno 7 989 776 nových osobních vozidel (meziročně o 0,6 % více), z nich 1 047 869 bylo bateriových elektrických (meziročně o 5,8 % méně). Bateriové elektromobily byly s podílem 12,6 % třetí nejoblíbenější volbou, nejvíce registrací si připsaly benzínové motorizace (34,4% podíl; meziročně -4,4 %), před hybridními bez externího dobíjení (30,1% podíl; meziročně +20,1 %), dieselové motorizace pak dosáhly podílu 12,4 % (meziročně -11,1 %), plug-in hybridy 6,9 % (meziročně -8,1 %).
V září zaznamenaly osobní bateriová vozidla v zemích EU růst o 9,8 %, když bylo registrováno 139 702 vozidel, meziročně však registrováno o 64 056 vozidel méně (-5,8 %), na největším trhu – v Německu – byl propad v registracích těchto vozidel o 110 899 (-28,6 %, pozn. meziroční pokles byl mj. způsoben ukončením dotačních pobídek v průběhu roku 2023). Celkový podíl BEVs klesl ze 14 % na 13,1 %. Z větších trhů byl pokles registrací BEVs evidován ve Finsku (-31,4 %), Irsku (-25,8 %) a Švédsku (-18,9 %). Naopak růst zaznamenaly např. Francie (+6,0 %), Belgie (+40,2 %), Nizozemsko (+6,5 %) nebo Dánsko (+49,1 %). Česká republika patří mezi 16 zemí EU, ve kterých byl letos zaznamenán meziroční růst BEVs, naopak v 11 zemích došlo k poklesu registrací.
U nových registrací elektromobilů drží letos Tesla v Česku 38 % trhu
V září 2024 bylo v Česku registrováno 1 463 nových osobních bateriových elektromobilů (meziročně 2,5x více), tržní podíl dosáhl 8 %. V období 1-9/2024 bylo registrováno 7 231 nových osobních BEVs (meziročně +56,2 %), tržní podíl dosáhl 4,2 %. Nejvíce registrací z pohledu značek si připsala Tesla (2 752), Škoda (739), Volvo (677), Hyundai (445) a Volkswagen (438), z pohledu konkrétních vozidel pak Tesla Model Y (1 473), Tesla Model 3 (1 236), Škoda Enyaq (738), Volvo EX30 (586) a Hyundai Kona (288).
Registrace dalších kategorií nových BEVs v období 1-9/2024: lehká užitková vozidla (384 ks, meziročně +133 ks, tržní podíl 2,3 %), nákladní automobily (15 ks, meziročně +7 ks, tržní podíl 0,2 %), elektrobusy (34 ks, meziročně +31 ks, tržní podíl 3,7 %).
V zemích EU je provozováno přes 790 tisíc veřejných dobíjecích bodů
V zemích Evropské unie je provozováno 792 308 veřejných dobíjecích bodů, v Česku pak 5 493. Téměř šest z deseti, přesněji 58,4 % veřejných dobíjecích bodů, je k dispozici ve třech zemích EU: v Nizozemsku 21,5 %, ve Francii 18,7 % a v Německu 17,6 %. Uvedených téměř 5,5 tisíce veřejných dobíjecích bodů nás mezi zeměmi EU řadí na 14. místo v absolutním počtu, 20. místo v přepočtu na počet obyvatel, 19. místo pak v přepočtu na délku silniční sítě. V zemích EU připadá v průměru 6,9 bateriových elektrických vozidel (kat. M1 + N1) na jeden veřejný dobíjecí bod, v Česku je tento podíl 5,3, v ostatních zemích V4 pak: 14,6 v Maďarsku, 7,0 v Polsku a 3,5 na Slovensku. Ze všech provozovaných veřejných dobíjecích bodů v Česku bylo 3 878 běžných (70,6 % AC), 1 197 výkonných s rychlým dobíjením (21,8 % DC do 149 kW) a 418 vysoce výkonných s velmi rychlým dobíjením (7,6 %). Ministerstvo dopravy vyhlásilo 30. září 2024 dvě nové výzvy v rámci Programu Doprava 2021–2027 (OPD3) na podporu výstavby rozvoje rychlodobíjecí infrastruktury pro osobní vozidla s celkovou alokací 1,385 mld. Kč. Výzvy jsou kolové a budou pro žadatele otevřeny do 27. 01. 2025, bližší informace jsou k dispozici zde .
Provoz webových stránek www.cistadoprava.cz je realizován za finanční podpory Ministerstva dopravy v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací.
Zdroj vstupních dat: Evropské sdružení výrobců automobilů, Evropská observatoř pro alternativní paliva, Ministerstvo dopravy, Svaz dovozců automobilů, Národní rozvojová banka, web Čistá doprava
Texty a obrázky: Centrum dopravního výzkumu, www.cistadoprava.cz
Centrum dopravního výzkumu
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. (CDV), je veřejnou výzkumnou institucí zřízenou podle zákona 341/2005 Sb., a jedinou výzkumnou organizací v působnosti Ministerstva dopravy. Bylo založeno rozhodnutím ministra dopravy k 1. lednu 1993 jako právní nástupce českých částí do té doby federálního Výzkumného ústavu dopravního v Žilině. CDV pokračuje v činnosti, která započala v roce 1954 a má tedy již více než šedesátiletou tradici.
Více informaci na: www.cdv.cz
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Auto Moto:
Přečtěte si také:
Prezentace
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
16.10.2024 Od tisku dopisů po komplexní CDP. Cortex je…
11.10.2024 RoboMarkets upravuje svůj evropský obchodní…
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
ČNB skóruje v poměru držených rezerv vůči HDP. Překážka k přijetí eura?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Petr Lajsek, Purple Trading
Růst cen benzínu i nafty nabírá na síle! Kdy zdražování ustane?
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Beyoncé vydává nejen alba, ale také whisky. Pomůže to zvýšit zisky LVMH?
Štěpán Křeček, BHS
Poprvé od listopadu 2023 došlo k meziročnímu růstu cen potravin
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Iva Grácová, Bezvafinance
Inflace a její dopad na osobní finance: Jak se připravit na rok 2025?
Tomáš Rosenkranc, Ušetřeno.cz
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
Objem škod v důsledku srážky se zvěří se za 10 let ztrojnásobil
Richard Bechník, Swiss Life Select
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna
Lukáš Raška, Portu
Nejdéle se vydělává na nový byt v Praze. Potřeba je 14,4 ročních platů