V EU je přes 780 tisíc veřejných dobíjecích bodů, letos bylo registrováno 815 tisíc nových osobních bateriových elektromobilů
V zemích EU bylo letos od ledna do července registrováno 815 399 nových osobních bateriových elektrických vozidel, meziročně o 0,4 % méně, podíl na všech registracích dosáhl 12,5 %. V Česku bylo ve stejném období registrováno 4 984 nových osobních bateriových elektrických vozidel, meziročně o 43,4 % více, podíl na všech registracích dosáhl 3,6 %. V zemích EU je provozováno 786 713 veřejných dobíjecích bodů, v Česku pak počet veřejných dobíjecích bodů dosáhl téměř 5,5 tisíce, vyplývá z aktualizovaných informací webu Čistá doprava, které vycházejí ze zdrojových dat Evropského sdružení výrobců automobilů a Evropské observatoře pro alternativní paliva.
V EU bylo od ledna do července tohoto roku registrováno 6 537 362 nových osobních vozidel (meziročně o 3,9 % více), z nich 815 399 bylo bateriových elektrických (meziročně o 0,4 % méně). Bateriové elektromobily byly s podílem 12,5 % čtvrtou nejoblíbenější volbou, nejvíce registrací si připsaly benzínové motorizace (35,1% podíl; meziročně -1,3 %), před hybridními bez externího dobíjení (29,6% podíl; meziročně +22,8 %) a dieselovými (12,8% podíl; meziročně -7,9 %), plug-in hybridy pak dosáhly podílu 6,9 % (meziročně -4,1 %).
„Na 0,4% meziroční pokles registrací nových osobních bateriových elektromobilů během uplynulých sedmi měsíců v zemích EU, měla vliv zejména situace na největším evropském trhu – v Německu, kde bylo letos registrováno téměř 215 tis. BEVs, což představovalo 20,1% meziroční pokles registrací. Obdobný relativní pokles byl evidován ve Švédsku, kde bylo registrováno více než 47 tis. BEVs, meziročně o 19,4 % méně. Naopak další významné trhy EU zaznamenaly růst, např. Francie +13,3 % (175 432 BEVs), Belgie +47,3 % (74 110 BEVs), Nizozemsko +4,7 % (68 572 BEVs), Dánsko +51,3 % (44 895 BEVs). V 17 zemích EU byl evidován meziroční nárůst registrací BEVs, v 10 pak pokles. Navzdory dlouhodobě ne zcela lichotivé pozici Česka mezi zeměmi EU v podílu BEVs, představuje letošních 4 984 registrací BEVs 43,4% růst. V červenci bylo u nás registrováno 820 nových osobních BEVs,“ uvádí Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu a dodává: „Aktuálně je v Česku provozováno bezmála 30 tisíc osobních bateriových elektrických vozidel kat. M1, během necelých 8 měsíců se tak jejich počet zvýšil téměř o třetinu oproti bilanci na konci roku 2023. Podstatná část letos registrovaných BEVs byla i díky Záručnímu programu ELEKTROMOBILITA Národní rozvojové banky. Elektrická vozidla s externím dobíjením mají v Česku k dispozici 5 482 veřejných dobíjecích bodů. V poslední době pozorujeme pozvolný nárůst podílu vysoce výkonných bodů s velmi rychlým dobíjením 150+ kW, kterých je k dispozici 377, tj. 6,9 %.“
Z pohledu značek si letos během uplynulých sedmi měsíců v Česku nejvíce registrací nových osobních bateriových elektromobilů připsaly automobilky Tesla (1 958), Škoda (473), Volvo (454), Hyundai (356) a BMW (259), nejregistrovanější modely dle obchodního označení: Tesla Model Y (1 030), Tesla Model 3 (896), Škoda Enyaq (472), Volvo EX30 (381) a Hyundai Kona (232). Aktuální detailní informace jsou k dispozici v příslušné interaktivní sestavě na webu Čistá doprava.
Počet veřejných dobíjecích bodů v zemích EU přesáhl 780 tisíc
V zemích Evropské unie je provozováno 786 813 veřejných dobíjecích bodů, v Česku pak 5 482. Téměř šest z deseti, přesněji 58,4 % veřejných dobíjecích bodů, je k dispozici ve třech zemích EU: v Nizozemsku 21,4 %, v Německu 18,5 % a ve Francii 18,4 %. Uvedených téměř 5,5 tisíce veřejných dobíjecích bodů nás mezi zeměmi EU řadí na 18. místo v přepočtu na počet obyvatel, 19. místo pak v přepočtu na délku silniční sítě. V zemích EU připadá v průměru 6,7 bateriových elektrických vozidel (kat. M1 + N1) na jeden veřejný dobíjecí bod, v Česku je tento podíl 5,3, v ostatních zemích V4 pak: 13,7 v Maďarsku, 7,6 v Polsku a 3,5 na Slovensku. Ze všech provozovaných veřejných dobíjecích bodů v Česku bylo 3 955 běžných (72,1 % AC), 1 150 výkonných s rychlým dobíjením (21,0 % DC do 149 kW) a 377 vysoce výkonných s velmi rychlým dobíjením (6,9 %).
Aktuálně: Vláda ČR na svém zasedání dne 28. srpna 2024 schválila 2. aktualizaci Národního akčního plánu čisté mobility, které předložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Ministerstvem dopravy a Ministerstvem životního prostředí.
Provoz webových stránek www.cistadoprava.cz je realizován za finanční podpory Ministerstva dopravy v rámci programu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací.
Zdroj vstupních dat: Evropské sdružení výrobců automobilů, Evropská observatoř pro alternativní paliva, Ministerstvo dopravy, Svaz dovozců automobilů, Národní rozvojová banka, web Čistá doprava
Texty a obrázky: Centrum dopravního výzkumu, www.cistadoprava.cz
Centrum dopravního výzkumu
Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. (CDV), je veřejnou výzkumnou institucí zřízenou podle zákona 341/2005 Sb., a jedinou výzkumnou organizací v působnosti Ministerstva dopravy. Bylo založeno rozhodnutím ministra dopravy k 1. lednu 1993 jako právní nástupce českých částí do té doby federálního Výzkumného ústavu dopravního v Žilině. CDV pokračuje v činnosti, která započala v roce 1954 a má tedy již více než šedesátiletou tradici.
Více informaci na: www.cdv.cz
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Auto Moto:
Přečtěte si také:
Prezentace
16.09.2024 Cena ropy je nejnižší za poslední 3 roky.
11.09.2024 Investiční pohled na Apple: Budou nové iPhony…
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Snaha o navrácení lesku Barbie v době klesajícího prodeje. Barbie telefon jako tahák sezóny?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Iva Grácová, Bezvafinance
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Mám malou spotřebu elektřiny, vyplatí se mi měnit dodavatele?
Marek Pokorný, Portu
Průzkum: Většina mladých Čechů si přivydělává kvůli finanční nezávislosti
Martin Steiner, BNP Paribas Cardif Pojišťovna