Míra nezaměstnanosti byla v září vyšší, než se čekalo. Řadě absolventů se nedaří rychle najít práci, průmysl snižuje stavy

V září míra nezaměstnanosti v Česku dosáhla úrovně 3,9 procenta. Expertní konsensus měl za to, že to budou jen 3,8 procenta. Řadě absolventů se ovšem nepodařilo rychle najít vhodnou práci, přičemž průmysl snižovaly stavy. Průmyslová výroba v Česku je už vlastně několik let v útlumu, na což nyní zaměstnavatelé reagují právě i škrtáním části pracovních míst. Útlum průmyslu nastává v důsledku kombinace vysokých cen energií, náročné zelené tranzice, ztráty konkurenceschopnosti evropského průmyslu v čele s německým tváří v tvář celkům typu USA či Číny nebo v důsledku nadále poměrně vysokých úrokových sazeb, jež tlumí investiční aktivitu.

Do konce letošního roku se míra nezaměstnanosti vyšplhá až na 4,1 procenta, i tak by však – jako nyní – měla zůstávat nejnižší v EU. V říjnu a listopadu by míra nezaměstnanosti mohla nepatrně klesnout, než na přelomu roku kvůli nástupu zimní sezóny vzroste na zmíněnou úroveň 4,1 procenta.

Český trh práce je tak stále ve stavu, který lze označit za chladnoucí přehřátí, tedy ze „rozehřátí“, neboť už jeho přehřátí není tak intenzivní jako zejména před rokem 2020. Navzdory napjatým podmínkám na trhu práce nedochází k roztočení mzdově-inflační spirály. Naopak mzdový vývoj v letošním druhém čtvrtletí rozhodně neoslnil. Reálné mzdy však i tak sice letos po dvou letech poklesu porostou, o 3,7 procenta, ovšem takový vzestup nestačí na vyvolání výraznějších inflačních tlaků ani ve výhledu. Napjatá situace na trhu práce ovšem přispívá k tomu, že Česká národní banka letos zpomalila tempo svého snižování základní úrokové sazby.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank