Díky vojákům z Hranic už je v Krnově opět v provozu ČOV

Pouhých osmnáct vojáků jen s gumovými rukavicemi, lopatami, sněhovými hrably a vapkami zvládlo za týden kompletně vyčistit krnovskou čistírnu odpadních vod. Od 27. září je tak opět v provozu nejen pro obyvatele Krnova, ale i přilehlé obce. „Podle šéfa čističky by to sami nedali dohromady ani za rok,“ podotýká poručík Luděk Šíma ze 71. mechanizovaného praporu Hranice.

Krnov zasáhla během zářijových povodní víc než stoletá voda, hladina dosáhla vyšší úrovně než v roce 1997. Město bylo bez proudu i pitné vody.

 

První rota 71. mechanizovaného praporu dorazila na místo už ve čtvrtek 19. září. „Na čtyřech hektarech byl rozesetý nejrůznější stavební materiál, stromy, sudy z nedaleké Kofoly, ale především splašky ze samotné čistírny odpadních vod,“ popisuje poručík Šíma. Vedoucí skupiny rotmistr Jaroslav Hašek a jeho kolegové nejprve odklízeli objemné naplaveniny a bahno, s čímž jim pomáhaly hydraulický otočný nakladač a bagr Manitou, které vše vyvážely na k tomu určenou skládku.

 

„V některých budovách byly strojovny v podzemí, odkud bylo nutné vodu ještě vyčerpat. Tady byla práce nejnáročnější, protože stěny byly pokryté nánosy fekálií, které na nás svrchu padaly. Všechny místnosti jsme po odklizení hrubých nečistot vystříkávali vapkou dočista,“ líčí nesnadnou práci.

 

Velice opatrně museli postupovat i při čištění česlovny, kde dochází k separaci hrubých plovoucích nečistot, a především pak v samotných usazovacích nádržích. Na dně se tu usazují tuhé splašky, čistší voda přetéká přes okraje. „V nádržích byly kusy stromů, stavební materiál, který jsme museli vytahat. Od krajů to udělat nešlo, museli jsme použít čluny. Musím říct, že jsme se opravdu báli do téhle páchnoucí vody spadnout,“ říká dnes už s úsměvem.

 

Respirátory, gumové rukavice, obleky

 

Pach, ale především toxicita splašků, byla natolik nebezpečná, že vojáci respirátory téměř nesundávali. Maskáče zprvu doplnili vysokými gumovými rukavicemi, později jim pracovníci čističky věnovali ochranné obleky. „Jsme zvyklí na všechno. Přijeli jsme a pustili se do toho, protože jsme věděli, že je to potřeba udělat a co nejrychleji,“ konstatuje.

 

Osmnáct vojáků pracovalo na čističce denně od osmi hodin ráno do zhruba pěti odpoledne. Čistírna odpadních vod obnovila provoz už po týdnu, 27. září.

 

„Když tu spoušť bezprostředně po povodni viděl šéf čističky, říkal, že to nemůžou dát ani za rok dohromady. Vůbec prý nečekal, že provoz bude moct do týdne spustit,“ uzavírá nasazení při odklízení následků povodní poručík Luděk Šíma.

• Ke čtvrtku 3. října bylo na řešení následků povodní nasazeno přes 1100 vojáků s 270 kusy techniky.