Americká spotřebitelská poptávka zůstává robustní (Ranní zpráva z finančního trhu)

Z hlediska nových dat by měla být dnes pro trhy nejdůležitější ta z USA, konkrétně zářijový ISM index z oblasti služeb a týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. ISM index se podle našeho odhadu nepatrně zvýšil z 51,5 b. na 52,0 b. a nadále tedy zůstal v pásmu expanze. To by mělo potvrdit stále robustní spotřebitelskou poptávku. Týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti by pak měly setrvat mírně nad hranicí 200 tis. a ukazovat na to, že v USA zatím k významnějšímu propouštění nedochází. V eurozóně budou zveřejněny především finální odhady PMI z oblasti služeb za září, které by ale měly pouze potvrdit předchozí hodnoty mírně nad 50 body. V hledáčku finančních trhů zůstane i konflikt na Blízkém východě, jehož pokračující eskalace by se mohla podepsat v dalším růstu rizikové averze.

K významnějšímu propouštění v USA zatím nedochází

Globální finanční trhy budou dnes sledovat zejména hodnotu ISM indexu z oblasti služeb z USA a tamní týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Ani v jednom případě by však nemělo dojít k zásadnější změně. Zářijový ISM index z oblasti služeb by měl zůstat bezpečně v pásmu expanze, když odhadujeme jeho mírný nárůst z 51,5 b na 52,0 b. To by mělo navzdory ochlazujícímu se trhu práce ukazovat na stále robustní spotřebitelskou poptávku. Před pátečními hlavními ukazateli trhu práce z nezemědělského sektoru budou dnes zveřejněny počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti za minulý týden, které by měly zůstat mírně nad hranicí 200 tis. K významnějšímu propouštění v americké ekonomice tedy zatím nedochází a zchlazování napětí na tamním trhu práce spíše probíhá přes nižší tvorbu pracovních míst. Zveřejněna dnes v USA bude ještě srpnová hodnota továrních objednávek.

Zatímco v eurozóně kalendář nabízí finální odhady PMI, ve středoevropském regionu dnes bude na datové frontě klid. Ovšem ani finální odhady PMI z oblasti služeb, jak tomu tak tradičně bývá, by na trhy vzruch vnést neměly. V případě Německa se čeká potvrzení na 50,6 b. a v případě eurozóny na 50,5 b. Kompozitní ukazatele ale samozřejmě zůstanou pod 50 body, a to v důsledku špatné situace v průmyslu. Podobný vývoj můžeme pozorovat také v USA, když tamní ISM index ze zpracovatelského průmyslu zveřejněný v tomto týdnu ukázal za září na 47,2 b. V eurozóně pak bude zveřejněn ještě srpnový vývoj cen průmyslových výrobců, který by měl nadále ukazovat na meziroční pokles poblíž 2 %.

Konflikt na Blízkém východě nepřeje rizikovým aktivům

Eskalující konflikt na Blízkém východě přispívá k posilování amerického dolaru, ale hraje v neprospěch středoevropských měn včetně české koruny. Dolar jako měna bezpečného přístavu včera pokračoval v posilování, když vůči společné evropské měně přidal 0,1-0,2 % a dostal se k hranici 1,105 USD/EUR. K oslabovaní eura mohly přispět i výroky představitelů ECB, které se nesly v duchu pravděpodobně dalšího snížení úrokových sazeb ze strany centrální banky již na následujícím říjnovém zasedání (17.10.). Z hlediska nových dat toho včerejšek příliš nenabídl. Zveřejněn byl v podstatě pouze ADP report dokumentující vývoj zaměstnanosti v americkém soukromém sektoru. Podle něho bylo v září vytvořeno 143 tis. nových pracovních míst, zatímco konsensus očekával 125 tis. ADP report ale obecně není spolehlivým předstihovým indikátorem oficiálních statistik z nezemědělského sektoru, které budou zveřejněny v pátek. Ty budou pro trhy o poznání směrodatnější. V celém středoevropském regionu včera pokračoval oslabující trend. Jde o reakci na zvyšující se napětí mezi Izraelem a Íránem, které se na finančních trzích projevuje v nárůstu rizikové averze a ve výprodeji rizikových aktiv. Česká koruna tak během včerejška vůči euru odepsala zhruba 0,3 % své hodnoty a její kurz se posunul k 25,35 CZK/EUR. Na rostoucí napětí na Blízkém východě přirozeně reaguje také cena surové ropy. Ta se v případě ropy Brent od předvčerejšího odpoledne zvedla o přibližně 5 dolarů za barel a nachází se mírně nad 75 USD/b.