ECB má nabito na další snížení sazeb. V 10:00 FRESH živě na téma amerických prezidentských voleb a dopadů na Česko - Rozbřesk

Desinflační vývoj v eurozóně nabral na síle. Celková inflace v září zvolnila z meziročních 2,2 % na 1,8 % a poprvé od poloviny roku 2021 se dostala pod inflační cíl ECB. Za nižšími cenovými tlaky stojí zejména prudké zlevnění energií (-6,0 %), zatímco vývoj v ostatních částech spotřebitelského koše zůstal relativně stabilní. I tak jde ale z pohledu centrální banky o viditelné podstřelení její vlastní prognózy (2,0 %), což otevírá dveře pro další snížení úrokových sazeb již na říjnovém zasedání.

Oproti poslední prognóze byla nižší i jádrová inflace, která lehce zvolnila na 2,7 %. Pro centrální banku je potěšující zejména pohled na momentum jádrové inflace, které lépe zachycuje bezprostřední cenový vývoj a v záři zvolnilo z 3,1 % na 2,6 %. Na straně druhé, jádrová inflace zůstává setrvačná, a zvláště cenový vývoj ve službách, kde se inflace drží na úrovni 4,0 %, je pro ECB bezpochyby důvodem k pokračující opatrnost při kalibraci měnové politiky.

Od posledního zasedání ECB překvapila holubičím způsobem nejen inflace, ale také mizerné výsledky PMI, které signalizují stagnaci evropské ekonomiky ve třetím čtvrtletí. A v podobném duchu nakonec působí i razantní redukce sazeb ze strany amerického Fedu. Přestože tak ECB po zářijovém zasedání vcelku jasně signalizovala další snížení sazeb až v prosinci (kdy bude k dispozici nová prognóza), výše zmíněné argumenty výrazně zvýšily šance na další posun sazeb dolů již v říjnu.

Sázky v tomto týdnu dále přiživila šéfka ECB Christine Lagardeová, která působila daleko sebevědoměji ohledně zkrocení inflace. Centrální banka zdá se nechce zůstat za křivkou a dusit ekonomiku zbytečně vysokými sazbami. Podobně to vidí i eurový peněžní trh, který počítá s říjnovým 25bps „cutem“ z více než 90 %. Z našeho pohledu nebude rozhodování ECB zdaleka takto jednoznačné a na stole bude i varianta stability sazeb. Pravděpodobněji se však nyní jeví pokračování v cyklu uvolňování měnové politiky.

Dnes v 10:00 vysíláme další díl pořadu Fresh na téma: „Trump-ta-da-dá! Bitva o Bílý dům a tři scénáře pro trhy a Česko.“ Vysílán bude živě na Patria.cz a připojit se můžete také přímo na tomto odkaze.


*** TRHY ***

Koruna
Česká koruna od začátku týdne oslabuje k úrovni 25,30 EUR/CZK v reakci na silnější dolar. Povzbuzení nepřišlo ani ze strany domácích dat - nálada v tuzemském průmyslu se dle indexu PMI dále lehce zhoršila, když stále klesá jak objem výroby, tak nových zakázek. Hlavním důvodem je slabá zahraniční poptávka, kvůli které se odkládá oživení tuzemského průmyslu až na příští rok, což pro korunu není ve střednědobém horizontu povzbudivá zpráva.

Eurodolar
Eurodolar včera nemohl ustát sérii důležitých zpráv, která šla jednoznačně naproti americké měně. V prvé řadě je to eskalace situace na Blízkém východě, kdy Írán opět vyslal rakety na Izrael, přičemž ten (podpořen USA) připravuje odvetu. Za druhé, výsledek evropské inflace 1,8 % meziročně byl nejnižší od dubna 2021 a zároveň první záporný meziměsíční údaj (-0,1 %) od ledna letošního roku. Obojí zacementovalo sázky na snížení sazeb ECB již v říjnu. A konečně počet volných pracovních míst v USA se v srpnu zvýšil ze 7711 tis. na 8040 tis. a vzdoroval tak očekávání poklesu na 7693 tis.
Dnešek může být opět zajímavý. Kromě vyhrocené geopolitické situace bude ve hře i předskokan pátečních payrolls - ADP report.

Regionální Forex
Polská centrální banka dnes odpoledne téměř jistě ponechá oficiální úrokové sazby beze změny, přičemž rovněž neočekáváme, že by se nějak zásadně změnil i komentář k rozhodnutí NBP. Připomeňme, že polská inflace v září vzrostla směrem k hodnotě 5 %, což je v souladu s narativem, který komunikuje NBP již delší dobu. Ten je založen na předpokladu, že inflace vinou administrativních opatření na konci roku zrychlí nad 5 % a zde setrvá i v první půlce roku 2025. I proto možná prezident NBP Glapinski zopakuje na své tiskové konferenci ve čtvrtek odpoledne, že snížení hlavní úrokové sazby může přijít nejdříve ve druhé polovině roku 2025.
Polská aktiva v čele s polským zlotým budou dnešní rozhodnutí NBP zřejmě ignorovat, přičemž dočasný nárůst volatility je možné očekávat během zítřejší tiskové konference prezidenta NBP.