Mají kryptoměny budoucnost?

Ilustrační obrázek | zdroj: CoinBank https://coinbank.cz/portal-o-kryptomenach

Přestože se kryptoměny již etablovaly ve světě tradičních financí a dennodenně dokazují, že principy a systémy, na kterých jsou založené, jsou použitelné také v dalších oblastech mimo svět financí, najdou se stále tací, kteří jejich existenci zpochybňují a předpovídají jím brzký zánik. Ale ve výsledku taková kritika může kryptoměnovému trhu prospět, když všeobecně přispívá k diskuzi a zvyšování povědomí o tomto druhu digitálního aktiva, které je stále mladé a plné investičních nástrah zejména pro méně znalé investory a uživatele.

Zřejmě takřka žádný běžný investor či uživatel nepotřebují znát zdrojový kód, ve kterém jsou kryptoměny programovány, ale základní povědomí o jejich fungování by mít měli, aby mohli dělat uvědomělá rozhodnutí. Častou otázkou, kterou se dřív, či později investor zabývá, je, jestli mají kryptoměny vůbec nějakou budoucnost. Zřejmě nikdo nedokáže predikovat vývoj trhu, přestože mohou existovat různé analýzy, které alespoň částečně dokáží napovědět, kam bude trh směrovat. 

Přestože je budoucnost kryptoměn hojně diskutovaná, může se ubírat různými směry v závislosti na technologickém, regulačním a ekonomickém vývoji. Důležité však je mít stále na mysli, že to, co platilo jeden den, již nemusí platit hned druhý den. Níže se pokusíme nastínit několik klíčových faktorů, které mohou jejich budoucnost ovlivnit.

Regulace a legislativa

Kryptoměny za dobu své 15leté existence způsobily největší evoluci ve světě tradičních financí. Často fungují na principu volného trhu bez možnosti zásahu zvenčí. Jejich rychlý boom nenechal chladným takřka žádný stát napříč celým světem. Většina se obává, že by přišla o svou suverénní měnu a ztratila tak možnost regulovat svůj vnitřní trh.

Nato konto státy a nadnárodní instituce zkoumají, jakým způsobem regulovat kryptoměny. Přičemž regulace mohou mít významný vliv na budoucí široké přijetí kryptoměn. Z obavy z rostoucí popularity kryptoměn již některé státy zavedly přísná pravidla (např. Čína zakázala obchodování s kryptoměnami), nebo přímo kryptoměny a vše, co s nimi souvisí, na svém území zakázaly. Jiné státy, jako např. USA nebo Evropská unie, nechtějí tento pokrok přímo zarazit, a tak jdou cestou zavádění pravidel a omezení s cílem ochránit spotřebitele a zabránit finančním zločinům.

Regulace nemusí být špatná, pokud bude udělaná s citem a neudusí rodící se trh. Pokud regulační rámec bude jasnější a stabilnější, kryptoměny se mohou stát součástí hlavního proudu financí. Naopak přísné regulace mohou omezit jejich růst a notně zkomplikovat jejich následný vývoj.

Ilustrační obrázek | zdroj: autor

Přijetí kryptoměn ve finančním systému

Ať již za tímto krokem finančních institucí stojí inovace, které blockchainy představily a přinesly, nebo to jsou nedávno schválené investiční produkty burzovně obchodovaných fondů s bitcoiny, nebo ethery, tak je dnes víc než zřejmé, že čím dál více bankovních domů, investičních fondů nebo technologických společností, pozvolna začínají brát kryptoměny vážně nebo rovnou přímo vyvíjí produkty založené na jejich bázi (např. PayPal, Tesla, ale třeba i Visa apod.). Toto širší přijetí zejména ze strany bankovních domů a poskytovatelů bezhotovostních platebních služeb zvyšuje celému sektoru kryptografie legitimitu a láká nové investory.

S ohledem na mladost trhu se nelze divit větší volatilitě, která je s kryptoměnami takřka od samého začátku jejich existence neodmyslitelně spjata. Jednak je to dáno tím, že jsou anonymní, bezpečné a transparentní a jednak tím, že cenu určuje pouze trh a převažující nálada na trhu. Pokud se však kryptoměny stanou někdy v budoucnu pevnou a nedílnou součástí globálního finančního systému, lze oprávněně očekávat, že se bude trh stabilizovat, volatilita snižovat a přijme je i běžná veřejnost, která se nebude muset nově bát, že by o své peníze přišla. K tomu přispějí také výše zmíněné regulace a zákazy.

Technologický pokrok

Technologie a jednoduchý princip blockchainu, který v chodu udržují právě kryptoměny, se stále vyvíjí. Různé projekty jako jsou např. Ethereum 2.0 nebo Layer 2 (maska druhé vrstvy), přinášejí stále nové a nové řešení obtíží, se kterými se některé kryptoměny potýkají. Např. kryptoměny těžené metodou proof of work (PoW) jsou omezeny počtem transakcí, které je těžař ještě schopen zpracovat v rámci jednoho bloku, a jsou mnohem více energeticky náročné, než v případě kryptoměn těžených metodou proof of stake (PoS). Zároveň nová vylepšení zlepšují např. škálovatelnost a rychlost transakcí.

Nejsou to jen kryptoměny, kdo táhne technologický pokrok. Jsou to také platformy decentralizovaných financí (DeFi), digitálních her nebo chytrých smluv, které otevírají nové možnosti pro další finanční inovace. Takhle inovované systémy, popř. pokročilejší technologie mohou zrychlit širší přijetí a usnadnit koncovým uživatelům využití kryptoměn v každodenním životě (např. platební terminály, půjčky, pojištění, tvorba obchodních smluv apod.).

Volatilita a důvěra investorů

Jak již bylo řečeno výše, mladost tohoto digitálního aktiva v kombinaci s vlastnostmi kryptoměn (bezpečnost, anonymita, transparentnost apod.) vytváří prostor pro velké cenové výkyvy, a to i v rámci relativně krátkého časového období. A právě tato volatilita kryptoměn je něco, co některé investory odrazuje od tohoto segmentu investic. Ne jinak jsou na tom řadoví spotřebitelé, kteří jsou náchylní na sebemenší otřes trhu.

Na druhou stranu velká volatilita láká spekulanty, kteří vydělávají právě na těchto výkyvech trhu, a obchodníky, kteří zase vyhledají aktiva s možností rychlých zisků. Ať již se bude jednat o spekulanta nebo drobného investora, dobrou zprávou pro ně je, že stále více institucí nabízí nástroje pro zajištění rizik spojených s kryptoměnami.

Díky vývoji posledních měsíců zřejmě nejsou kryptoměny ani daleko od chvíle, kdy dojde ke zklidnění a stabilizaci kryptoměnového trhu. Ať již to jsou schválené ETF, nebo postupně přijímané a do praxe zaváděné regulace, tak soubor všech těchto událostí a opatření pozvolna trh transformuje ke větší stabilitě. Jakmile se trh stabilizuje a kryptoměny budou široce přijímané jako investiční nástroj, volatilita v návaznosti na toto dění klesne a kryptoměny se takřka ze dne na den mohou stát atraktivnějším aktivem pro širokou veřejnost.

Fáze vývoje a projektů CBDC ve světě (upraveno autorem) | zdroj Atlantic Council CBDC Tracker https://pbs.twimg.com/media/FhoC3xvXgAMvD5n?format=jpg&name=900x900

Vliv centrálních bank a digitálních měn (CBDC)

Jako reakce na rostoucí oblibu kryptoměn některé centrální banky zkoumají možnost zavedení tzv. digitálních měn centrálních bank (CBDC). Pokud by se mělo jednat o trend, mohlo by to ovlivnit poptávku po kryptoměnách. Například digitální euro nebo digitální dolar by mohly nabídnout mnoho výhod kryptoměn, jako jsou rychlé a levné transakce, ale pod státní kontrolou.

Zatím nejdále je v této otázce Čína, která již svůj digitální jüan uvedla na trh a její obyvatelé jsou nuceni jej používat. Užívání digitálního jüanu je spojeno se zákazem kryptoměn a vším, co s nimi souvisí na území celé Číny. Výjimku má jen Hong Kong, který chce Čína do budoucna prezentovat jako centrum všech kryptoměnových investic. Také Rusko už testuje mezi uživateli svůj digitální rubl. V Rusku sice kryptoměny nelegální nejsou, ale jsou tvrdě regulovány za účelem v budoucnu vytlačit kryptoměny z trhu. Aktuálně však pomáhají centrální vládě obcházet sankce, které byly na Rusko uvaleny po napadení Ukrajiny.

Pokud by se trend CBDC rozšířil do dalších států a tyto digitální měny nabízely podobné výhody jako kryptoměny, ale s nižší volatilitou a větší stabilitou, mohlo by to ve výsledku znamenat, že by některé kryptoměny mohly ztratit menší, či větší část ze svého tržního podílu.

Ekologické dopady

Těžba kryptoměn jako je Bitcoin (zejména metodou PoW), má značné ekologické dopady. Rostoucí zájem o udržitelnost vede k tlaku na snížení energetické náročnosti těžby kryptoměn. Bitcoin, jakožto lídr celého kryptoměnového trhu, těmto tlakům částečně odolává. Komunita ani teď, ani v budoucnu neplánuje přechod z energeticky náročné těžby metodou PoW na méně přírodu zatěžující metodu PoS. Nicméně čím dál více těžařů se snaží tyto hlasy reflektovat alespoň přechodem z elektřiny vyrobené z fosilních paliv (nejčastěji uhlí) na elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie (slunce, voda, vítr).

Oproti tomu konkurent Bitcoinu, Ethereum, těmto tlakům podlehnul a přešel z metody těžby PoW na koncept těžby metodou PoS. Přechodu předcházela široká debata celé komunity, která se shodla, že se vydá šetrnější cestou k životnímu prostředí. Metoda PoS je mnohem méně energeticky náročná, což se projevilo v podstatě ze dne na den hned přechodu, když uhlíková stopa Etherea poklesla o více než 98 %.

Názorně tak lze vidět, že pokud se environmentální problémy řeší, má to význam. Navíc může být přidanou hodnotou fakt, že posun k udržitelnějším kryptoměnám, by mohl vést k jejich většímu přijetí.

Kryptoměny jako uchovatel hodnoty vs. platební prostředek

Některé kryptoměny, zejména pak Bitcoin, jsou vnímány spíše jako uchovatel hodnoty (digitální zlato), zatímco jiné, jako je např. Litecoin nebo XRP, se snaží být efektivními platebními prostředky. Je možné, že některé kryptoměny převezmou roli alternativy ke zlatu, zatímco jiné budou sloužit jako prostředky pro každodenní platby.

Kryptoměny mohou koexistovat vedle tradičních měn a plnit různé role – některé jako investiční nástroj, jiné jako rychlý a efektivní platební prostředek, nebo jako podpůrné platformy pro tyto transakce (např. Ethereum, Solana). Zatím co Bitcoin je považován za digitální zlato, tak Ethereum je s ohledem na své široké využití považován za digitální ropu. Odborníci pak doporučují investovat zejména do těchto dvou kryptoměn. Díky tomu lze Ethereum považovat jak za uchovatele hodnoty, tak také za platební prostředek a plní obě tyto funkce současně.

Závěr

Budoucnost kryptoměn závisí na řadě faktorů, jako jsou technologické inovace, regulační rámec, přijetí veřejností a institucemi a jejich schopnost vyřešit současné problémy, jako je volatilita a ekologická udržitelnost. Nejpalčivějším problém pro kryptoměny však je jejich obrovský počet. Za svou 15letou existenci vzniklo více než 20000 druhů kryptoměn. Taková roztříštěnost trhu je velkým negativem.

Když vezmeme v úvahu počet všech států na planetě (nezávislých i závislých), dostaneme se na číslo 235. Když bychom uvažovali jen o počtu měn, které na světě existují, bude to číslo ještě menší. V eurozóně platí eurem 20 států a eurem platí také např. francouzské zámořské departmenty jako Francouzská Guyana, Réunion apod. Euro za svou měnu přijaly i státy jako Andorra, Monako, San Marino nebo Vatikán, které nejsou členy Evropské unie. Uznaných měn v porovnání s počtem vzniklých kryptoměn tak je sotva setina a to je pro kryptoměny problém.

Dokud se trh neočistí od nadbytečných kryptoměn a těch, co uvádí na trh nějakou kryptoměnu jen s vidinou rychlého výdělku a zbohatnutí, aniž by ta či ona měna přinášela nějakou inovaci a přidanou hodnotu, bude tento segment finančních trhů hrát stále druhé housle. Momentálně sice rizika stále zůstávají, ale i přesto mají kryptoměny potenciál hrát významnou roli v budoucím finančním systému a to jim nelze upírat.

Informace obsažené v tomto článku neslouží jako investiční rady. Jsou jen pro informační účely.