Nejvíce globálních škod v první polovině roku 2024 způsobily bouře a záplavy

Analýza dlouhodobých trendů v meteorologických údajích ve spojení s pojistně-matematickými a socioekonomickými údaji ukazuje, že rizika spojená s nepříznivým počasím se mění. Častější a intenzivnější katastrofy související s počasím znamenají, že pojišťovny jsou stále častěji konfrontovány s vysokými výplatami pojistných plnění.

Přírodní katastrofy v číslech

Celkové globální škody v první polovině roku 2024 činily 120 miliard USD a byly nižší než v předchozím roce (140 miliard USD). Rok 2023 se však vyznačoval velmi vysokými škodami v důsledku silného zemětřesení v Turecku a Sýrii. V dlouhodobějším srovnání nicméně souhrnné ztráty v první polovině roku 2024 výrazně převyšovaly pololetní průměry za posledních 10 a případně i 30 let.

Pojištěné ztráty byly mírně nad úrovní předchozího roku ve výši 60 miliard USD a výrazně nad průměrnými hodnotami posledních 10 a 30 let (po očištění o inflaci se vyšplhaly na 37 miliard USD, resp. 24 miliard USD). Je nápadné, že podíl škod z „nešpičkových nebezpečí“ souvisejících s počasím – včetně silných bouří, povodní a lesních požárů – je opět vysoký: 68 % celkových škod a 76 % pojištěných škod připadalo na tyto přírodní katastrofy.

„Statistikám škod v první polovině roku opět dominovaly katastrofy způsobené počasím, zejména v Severní Americe. Kromě toho se objevily záplavy i v regionech, kde jsou velmi vzácné, například v Dubaji. Je velmi pravděpodobné, že v tomto vývoji hraje roli změna klimatu. Přináší s sebou změněná rizika, kterým se musí všichni – společnost, ekonomika i pojišťovnictví – přizpůsobit, aby se zmírnily rostoucí ztráty způsobené událostmi souvisejícími s počasím,“ prohlásil Thomas Blunck, člen výkonné rady Mnichovské zajišťovny MunichRe.

Nejnákladnější přírodní katastrofa v první polovině roku 2024

Nejnákladnější přírodní katastrofou v prvním pololetí bylo zemětřesení v Japonsku na Nový rok. Otřáslo západním pobřežím Japonska poblíž poloostrova Noto a mělo sílu 7,5 stupně. Zřítila se řada budov a tisíce lidí zůstaly několik týdnů bez elektřiny a vody. O život přišlo více než 200 lidí. Celkové škody byly odhadnuty na přibližně 10 miliard USD, přičemž pojištěné ztráty činily přibližně 2 miliardy USD.

Země je považována za dobře připravenou na přírodní katastrofy: Preventivní opatření, jako jsou stavební metody odolné proti zemětřesení, pokročilé systémy včasného varování a důkladná strategie prevence katastrof, zachrání v případě katastrofy mnoho životů.

Aktivní bouřková sezóna v USA

Série silných bouřek zvýšila v první polovině roku počet škod v USA. Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) zaznamenal v období od ledna do června 2024 přibližně 1 250 tornád, což je výrazně více než dlouhodobý průměr (820). První polovina roku 2024 byla zatím čtvrtým nejdražším rokem, co se týče ztrát způsobených silnými bouřkami v USA, s celkovými ztrátami ve výši 45 miliard USD, z čehož více než 34 miliard USD bylo kryto pojištěním. O rok dříve se celková výše ztrát za první pololetí pohybovala kolem 52 miliard USD, přičemž pojištěné ztráty činily 40 miliard USD.

Globální teploty na historickém maximu

Od ledna do června 2024 byla průměrná globální teplota přibližně o 1,5 °C vyšší než v předindustriálním referenčním období. Vědci zdůrazňují, že jeden rok nad 1,5 °C neznamená ještě překročení pařížských klimatických cílů. Trend vývoje teploty však nadále směřuje vzhůru. Nejenže průměrné teploty byly v první polovině roku nadprůměrné téměř na všech místech světa, ale celosvětově byly překonány i teplotní rekordy.

Například ve velké části Saúdské Arábie byly v polovině června naměřeny teploty přesahující 50 °C, zatímco v indickém Dillí byly v květnu zaznamenány rekordní hodnoty 49,9 °C. Americký národní meteorologický úřad NOAA v současné době očekává, že rok 2024 bude jedním z 5 nejteplejších let od roku 1850, a s pravděpodobností 60 % dokonce nejteplejším rokem doposud.

Vlny veder a sucha vedou nejen k nárůstu počtu úmrtí na úpal, ale napomáhají také vzniku lesních požárů. V Texasu spálil největší lesní požár v historii tohoto amerického státu plochu o rozloze více než 400 000 hektarů, což zhruba odpovídá rozloze španělského ostrova Mallorca. V květnu vypukly nezvykle brzy obrovské požáry na západě Kanady a tisíce lidí byly evakuovány. Oba požáry ušetřily naštěstí hustě obydlená města a průmyslové oblasti, takže nedošlo k žádným extrémním škodám.

Vysoké teploty vody by mohly zvýšit aktivitu hurikánů

V severním Atlantiku se stále objevují náznaky silné hurikánové sezóny. Klimatické změny hrají rozhodující roli v tom, že teploty vody jsou obzvláště vysoké, což znamená, že je k dispozici velké množství energie pro vznik hurikánů. Pravděpodobnost výskytu bouří však ovlivňuje také přirozený cyklus ENSO (El Nino / Jižní oscilace).

Loňský rok se vyznačoval podmínkami El Nino, které mají tendenci tlumit vznik hurikánů. Přesto se díky 20 pojmenovaným bouřím v roce 2023 jednalo o čtvrtou nejaktivnější hurikánovou sezónu doposud. V letošním roce tlumivý účinek jevu El Nino chybí. Navíc velmi vysoké teploty vody v severním Atlantiku podporují vznik hurikánů. Teplota povrchu moře zůstává na rekordní úrovni a je o 0,5 °C až 1,0 °C vyšší než třicetiletý průměr. Oba faktory dohromady by tedy mohly hurikánům v severním Atlantiku přát.

„Měnící se statistické údaje o počasí vysílají stále jasnější signály. Mnohé z nedávných rekordů lze jen stěží vysvětlit bez změny klimatu. Atmosféra, která se oteplila o jeden stupeň, může absorbovat o 7 % více vlhkosti – což znamená více energie pro extrémní počasí a silné srážky,“ připomněl Ernst Rauch, hlavní klimatolog společnosti Munich Re.