Americká centrální banka tento týden zahájí cyklus snižování sazeb (Týdenní zpráva z finančního trhu)

V souladu s tržním konsensem předpokládáme, že americký Fed rozhodne ve středu o snížení dolarových sazeb v rozsahu 25 bb. Inflace v eurozóně za srpen bude potvrzena na 2,2 %. Německý ZEW index ukáže na přetrvávající pesimismus investorů. Tuzemský kalendář přinese údaje o cenovém vývoji v primárních okruzích.

Inflace v eurozóně půjde dále dolů, ale pouze dočasně

Klíčovou událostí týdne bude středeční jednání FOMC. Všeobecně se očekává, že američtí centrální bankéři zahájí cyklus snižování úrokových sazeb. Otázkou je, zda v tomto prvním kroku sníží sazby o 25 bb či o 50 bb. Indikátory z trhu práce ukazují spíše na postupné zmírňování jeho utaženosti, dynamika HDP i spotřeby domácností zůstává spíše nadprůměrná. Na tom by nic neměly změnit ani úterní čísla maloobchodních tržeb za srpen. Námi očekávaná meziměsíční stagnace by byl po velmi silném červenci více než solidní výsledek, bez prodejů aut pak v souladu s trhem předpokládáme vzestup o 0,2 % m/m. A to v situaci, kdy cena ropy poklesla (maloobchodní tržby v USA se reportují jako nominální). My tedy předpokládáme, že Fed sníží na středečním zasedání úrokové sazby o 25 bb. Případnou připravenost zrychlit v budoucnu tempo snižování může naznačit tzv. dot plot, který zachycuje očekávanou úrokovou trajektorii jednotlivých členů FOMC. Ve výsledku předpokládáme spíše jestřábí vyznění celého jednání, z čehož by měl americký dolar profitovat.

Proti společné evropské měně budou v tomto týdnu stát podle nás předstihové indikátory. Na rozdíl od tržního konsensu se obáváme zhoršení zářijového ukazatele spotřebitelské důvěry v eurozóně. Pesimističtější jsme i pro obě složky německého ZEW indexu za září. Finanční investoři podle nás zhorší hodnocení současné situace i očekávání do budoucna. Za eurozónu jako celek se dočkáme finálního zveřejnění srpnové inflace. Předpokládáme, že celková inflace bude potvrzena na úrovni 2,2 % y/y, což znamená pokles z červencových 2,6 % y/y, a to zejména v důsledku bazického efektu u energií. Tento vliv srovnávací základny bude přetrvávat i v nadcházejících dvou měsících a pravděpodobně bude tlačit celkovou inflaci pod její 2% cíl, což minulý týden uznala i prezidentka ECB Lagardeová. S koncem roku ale půjde inflace ze stejného důvodu naopak nahoru. Jádrovou inflaci za srpen rovněž vidíme beze změny proti předběžnému odhadu na úrovni 2,8 % y/y. Existuje ale riziko, že by mohla být revidována na 2,9 % y/y, protože se nachází na hranici 2,84 %.

Tuzemský ekonomický kalendář nabídne pouze srpnový vývoj cen v primárních okruzích. Tyto statistiky budou zveřejněny dnes. Ceny průmyslových výrobců podle nás klesly meziměsíčně o 0,2 %, což by znamenalo zpomalení meziročního růstu na 1,4 % z červencových 1,7 %. Z dalších cenových okruhů bude pozornost směřovat na ceny zemědělských producentů a poskytovatelů služeb. Nepřepokládáme, že by tato čísla nějak změnila aktuální konsensuální názor, že ČNB na svém zasedání ke konci září sníží klíčové sazby opět o 25 bb. Očekáváme, že s blížící se mediální karanténou se dočkáme mediálních vystoupení centrálních bankéřů. Zvědavi budeme především na jejich pohled na terminální sazbu pro tento cyklus, když trh ji dle našeho názoru vidí příliš nízko. Pokud by došlo ke jejímu vzestupu, představovalo by to i pro kurz koruny podporu.

Koruna v průběhu minulého týdne oslabovala

I když to po většinu minulého týdne nevypadalo s eurem příliš povzbudivě, nakonec ho v celotýdenním hodnocení zakončilo proti dolaru s nepatrným ziskem. Celkově ale byla volatilita relativně utlumená, prakticky po celý týden se kurz držel v pásmu mezi 1,10 a 1,11 USD/EUR.

Za relativním klidem a mírným oslabováním eura stálo čekání na čtvrteční zasedání ECB, které se ale nakonec neslo spíše v lehce jestřábím duchu. V souladu s tržním očekáváním centrální bankéři rozhodli o snížení úrokových sazeb; depozitní klesla o 25 bb na 3,50 %. Aktualizovaná prognóza celkové inflace z dílny analytického aparátu centrální banky zůstala beze změny, což je možná trochu překvapivé, ale pravděpodobně to souvisí s tím, že prognóza byla vytvořena ještě před aktuálním poklesem cen energií. Jádrová inflace byla pro letošní a příští rok revidována nahoru o 0,1 pb v důsledku setrvalého růstu cen služeb. Výhled růstu ekonomiky eurozóny se také překvapivě příliš nezměnil. Prezidentka Lagardeová trhy varovala, aby se nenechaly unést pravděpodobně nízkou zářijovou inflací a že ke konci roku se očekává opětovný nárůst inflace (kvůli efektu srovnávací základny v případě energií), což očekáváme i my. Nadále tak předpokládáme snižování eurových sazeb 1x za čtvrtletí po 25 bb. Další takovýto krok by měl tedy přijít v prosinci.

Americká inflační čísla příliš nových indikací pro rozhodování americké centrální banky v tomto týdnu nepřinesla. Celková inflace se v srpnu vyvíjela zcela v souladu s tržním konsensem. V meziměsíčním vyjádření stagnovala na 0,2 % a v tom meziročním klesla z 2,9 % na 2,5 %. Vyšší oproti konsensu byla jádrová inflace, avšak pouze v meziměsíčním vyjádření, když dosáhla +0,3 % oproti očekávaným +0,2 %. Meziročně však v souladu s očekáváními stagnovala na 3,2 %. Ceny průmyslových výrobců v USA za srpen překvapily mírně vyšší meziměsíční dynamikou (o 0,1 pb), a to u jádrové složky i celkové inflace. Čísla tak spíše potvrdila předpoklad snížení dolarových sazeb na zasedání v tomto týdnu o 25 bb. Objevují se ale i hlasy a spekulace na razantnější snížení o 50 bb. Mezi tyto holuby se zařadil bývalý prezident Fedu v New Yorku W. Dudley, když uvedl, že on vidí silné důvody pro snížení o 50 bb.

Pro českou korunu minulý týden příliš úspěšný nebyl. Vůči euru ztratila zhruba půl procenta, když se kurz postupně šplhal z hodnot téměř u 25,00 CZK/EUR na počátku týdne nad 25,15 CZK/EUR na jeho konci. Celotýdenní ztráty polského zlotého byly pouze poloviční, zrovna tak maďarského forintu. Domácí indikátory přitom nijak zásadně nezklamaly. Srpnový podíl nezaměstnaných stagnoval v souladu s konsensem na červencových 3,8 %. Česká meziroční inflace v srpnu zůstala na 2,2 %, trh ale v průměru očekával mírné snížení na 2,0 %. Hlavním překvapením byl výrazný meziměsíční nárůst cen potravin a alkoholických nápojů a tabáku. Jádrová inflace zrychlila z červencových 2,3 % na 2,4 % v srpnu (ČNB očekávala 2,2 % y/y). Podrobněji jsme inflaci komentovali zde https://bit.ly/CPI_Aug24_CZ. Závěr týdne pak přinesl běžný účet platební bilance za červenec. Deficit běžného účtu nakonec potěšil, když činil 13,74 mld. Kč oproti trhem předpokládaným -20,65 mld. Kč. K lepšímu byla navíc revidována i data za červen (z původně uváděného schodku -48,25 mld. Kč na -26,54 mld. Kč).

Další zprávy o bankách