Být zaměstnancem či kontraktorem? Na popularitě nabývá zaměstnání formou kontraktingu

Trh práce v České republice je stále silný, nabízí velkou řadu atraktivní kariérních možností. Nezaměstnanost je dlouhodobě nízká a hodnota inflace se po kritických měsících opět dostala na příznivou úroveň. Vysoká poptávka po kvalifikovaných pracovnících pak společně s nízkou nezaměstnaností nahrává zaměstnancům. Společnosti se snaží nalákat nové talenty na zajímavější mzdu i různé formy výkonu práce.

„Většina dospělé populace v České republice upřednostňuje práci v zaměstnaneckém poměru. Dává jim jistotu, častokrát nabízí zajímavé benefity, případně možnost kariérního růstu,“ uvádí Ekaterina Nevzgodova z personálně poradenské společnosti Hays.

Existují ale další možnosti a jednou z nich je pracovat jako kontraktor, tedy jako osoba samostatně výdělečně činná. Kontraktor poskytuje své služby dalším subjektům, například tak, že se zapojí do některého z projektů, na kterých firma pracuje nebo se k tomu chystá. „Poměrně běžný je kontrakting v IT sektoru, kdy společnost hledá odborníka – externistu, například pro vývoj nějakého softwaru nebo aplikace. Kontrakting se ale stále častěji objevuje i v jiných odvětvích, jako je například strojírenství, stavebnictví nebo lidské zdroje. Například v sousedním Německu je tato forma spolupráce nesmírně populární, téměř třetina dostupných pracovních pozic je na kontrakt,“ vysvětluje Ekaterina Nevzgodova z Hays.

Mezi nejdůležitější výhody hlavního pracovního poměru uvádí lidé větší jistotu, stabilitu a možnost dlouhodobého zaměstnání. Jasně definované úkoly i nástroje, které zaměstnanec k práci využívá. Zaměstnavatel odvádí zdravotní a sociální pojištění, poskytne zaměstnanci dovolenou a další zaměstnanecké výhody, na které externí dodavatel služby nárok nemá.

Externisté si vybírají projekty, na kterých budou pracovat, klienty, se kterými spolupráci navážou a nejsou obvykle vázáni na konkrétní místo pracoviště ani na pracovní vybavení jejich klienta. Finanční odměna kontraktorům bývá vyšší, než by získali jako zaměstnanec, což umožňuje kompenzovat absenci standardních benefitů a nákladů, které jsou běžně na straně zaměstnavatele. „Jako zaměstnanec získáváte měsíční mzdu, jako kontraktor si pak účtujete denní sazbu, takzvaný Man-Day Rate. Příjem kontraktora tak může být v závislosti na jeho zkušenostech a poptávce vyšší o několik desítek procent. Jako příklad můžeme uvést třeba v IT často poptávanou pozici Java vývojáře s pětiletou zkušeností, jehož ohodnocení se v zaměstnaneckém poměru pohybuje v průměru okolo 107 tisíc korun měsíčně, na kontrakt potom okolo 150 tisíc korun. V oblasti lidských zdrojů pak uvedeme jako příklad pozici náboráře v korporátní společnosti, opět s alespoň pěti lety praxe, který si v průměru přijde jako zaměstnanec na 75 tisíc korun, na kontrakt potom okolo 110 tisíc korun měsíčně, “ komentuje ohodnocení Ekaterina Nevzgodova z Hays.

Solidní zaměstnavatelé nabízí možnosti kariérního rozvoje, vzdělávání, případně různé kurzy a certifikace. Mnoho společností má předem definované kariérní cesty a mentorské programy, které pomohou zaměstnancům v osobním růstu v rámci společnosti, obvykle nějakým konkrétním směrem. Kontraktor má svůj kariérní rozvoj zcela ve svých rukách. Sám si vyberete, které dovednosti bude rozvíjet a kterých projektů ujme, a to i v případě, pokud například uvažuje o kompletní změně oboru. Znamená to však také, že musí investovat do vlastních školení a certifikací, což může být časově i finančně náročné. Na druhou stranu tak získá zajímavé a pestré pracovní portfolio a schopnost rychle se přizpůsobit měnícímu se trhu.

Jak se dostat k příležitostem pro kontraktory?

„Pokud byste se zeptali kontraktorů, co na svém způsobu práce oceňují nejvíc, pravděpodobně nejčastěji uslyšíte slovo svoboda, volnost a dobré výdělky. Kontraktor je sám sobě šéfem, jediným jeho závazkem je dodat včas a v požadované kvalitě službu, která byla objednána,“ komentuje Ekaterina Nevzgodova z Hays.

Získat první projekt může být výzva. Nicméně možností, jak se o projektech dozvědět je více. Některé společnosti inzerují příležitosti pro externisty na běžných pracovních portálech, existují i další portály, které se zaměřují přímo na pracovní pozice na kontrakt. Samozřejmostí jsou sociální sítě, zejména pak LinkedIn a velmi praktické je navázat spolupráci se zprostředkovatelem, konzultantem v personální společnosti.

Chcete zkusit pracovat jako externista? Tímto byste měli začít:

Vyberte si svou podnikatelskou činnost

Rozhodněte se, jaké služby budete poskytovat, kdo může být vaším potenciálním zákazníkem. Ověřte si, jaká je ve vašem oboru poptávka, je také dobré mít povědomí o konkurenci.

Zaregistrujte se na Živnostenském úřadě

Dalším krokem je získání živnostenského listu – druh živnosti závisí na službě, kterou hodláte poskytovat. Například dodavatelé IT služeb obvykle provozují živnost volnou, externistů v účetním poradenství nebo například ve stavebnictví se pak týká živnost vázaná.

Zaregistrujte se k sociálnímu a zdravotnímu pojištění

Jako podnikatel se musíte zaregistrovat k sociálnímu a zdravotnímu pojištění. Po registraci živnosti byste měli nahlásit zahájení činnosti u vaší zdravotní pojišťovny a České správy sociálního zabezpečení do osmi dnů.

Zaregistrujte se k DPH na příslušném finančním úřadě

Existují podmínky, při jejichž splnění je registrace k DPH povinná, můžete se ale rozhodnout registrovat se k DPH dobrovolně. To pro vás bude výhodné, pokud budete obchodovat s plátci DPH a budete si chtít odpočet DPH uplatnit.

Okomentovat na Facebooku