Izraelská firma Merkavim se zajímá o české autobusové komponenty
Izraelská společnost Merkavim čelí potížím s dodávkami z Turecka a má vážný zájem o navázání spolupráce s českými výrobci. Firma je největším montážním závodem pro autobusy v zemi. Je vlastněna izraelskou Mayer Group (76%) a švédským Volvo AB (24%). Autobusy dodává na izraelský trh, vyváží ale i do Švédska, Norska a Rumunska. Poptávku společnosti Merkavim obdrželo české velvyslanectví v Tel Avivu.
Autobus Merkavim ve specifické roli – přebudovaný na mobilní jednotku pro příjem krve od jejích dárců. Foto: Shutterstock
Merkavim nyní naléhavě hledá především dodavatele sedadel pro řidiče a cestující, výrobce laminovaných skel, bočních a vnitřních zrcátek, autobusových lednic, technických plastů ABS a izolačních materiálů pro motory autobusů.
Roční výrobní kapacita firmy Merkavim činí 800 autobusů a skládá se z autokarů a městských i meziměstských autobusů, poháněných elektromotory a dieselmotory. Firma pracuje na postupném rozšiřování výrobní kapacity až na tisíc autobusů ročně. Firma rovněž vyrábí hasičská vozidla (cca 20 ročně).
POTÍŽE S DODÁVKAMI Z TURECKA
Impulsem k oslovení české ambasády byly rostoucí obtíže s dodávkami od tureckých subdodavatelů, které v době platnosti embarga, vyhlášeného tureckou vládou na dodávky do Izraele, musejí být zasílány přes Slovinsko, což prodlužuje dodací lhůty a významně navyšuje náklady.
Pracovníci obchodního oddělení českého velvyslanectví v Tel Avivu spolu s ředitelem telavivské kanceláře CzechTrade sídlo firmy ve městě Caeserea navštívili. Setkání proběhlo ve velmi přátelské atmosféře a bylo zřejmé, že firma má o navázání spolupráce s českými dodavateli opravdu vážný zájem. Nasvědčovala tomu i přítomnost výkonného šéfa firmy Nira Posnera po celou dobu jednání.
ŠIRŠÍ MOŽNOSTI DOVOZU
Z diskuse vyplynulo, že možnosti dovozu z Česka jsou mnohem širší než výše uvedená naléhavá poptávka po určitých komponentech. Firma řadu položek dováží z Evropy, na jedné straně například tvarované plechy, ocelové profily apod., na straně druhé i evropsky certifikovanou elektroniku. Šasi odebírá od řady evropských i asijských výrobců, dieselové motory jsou německé provenience, elektromotory, baterie a příslušenství naopak čínské.
V případě zájmu o spolupráci se společností Merkavim kontaktujte obchodní oddělení Velvyslanectví ČR v Tel Avivu na e-mailové adrese: commerce_telaviv@mzv.gov.cz.
Milan Slanec, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tel Avivu
Moderní ekonomická diplomacie
Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.
Poslední zprávy z rubriky Export:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Zlato ukazuje svou sílu v plné kráse. Překoná v novém roce hranici 3 000 USD za unci?
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Proč evropské akcie zaostávají za americkými? A jaký je výhled?
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
?