Polsko posiluje obranu a sází na ekonomický patriotismus, Češi přesto mohou uspět

Polsko vydává stále více prostředků na obranu s cílem zabránit napadení země a stát se významným vojenským a politickým hráčem v rámci NATO a Evropské unie. V letošním roce výdaje na obranu dosáhnou 4,2 % HDP a v rozpočtu na příští rok je na obranu naplánováno dokonce 4,7 % HDP. Polsko prosazuje v obranném průmyslu silný ekonomický patriotismus. České firmy přesto mohou na polském trhu uspět. Reálným předpokladem je unikátní produkt, licenční výroba nebo částečné převedení výroby do Polska.

Ilustrační foto: Shutterstock

Zmíněné trendy potvrdila mezinárodní výstava obranného průmyslu (MSPO) v Kielcích, která patří k nejvýznamnějším na světě. Letošní ročník proběhl za účasti nejvyšších polských ústavních a vládních činitelů, s velkým počtem zahraničních vystavovatelů a zahraničních delegací.

Letošní 32. ročník MSPO byl dosud největší v historii. Do polských Kielců přijelo téměř 770 vystavovatelů z 34 zemí včetně Česka a více než 60 mezinárodních delegací. Jedná se o třetí největší veletrh obranného průmyslu v Evropě po Paříži a Londýně. MSPO se koná každoročně od roku 1993.

VÝDAJE NA OBRANU JSOU NEJVYŠŠÍ V NATO

Polsko vynaloží v letošním roce na obranu nejvíce ze zemí NATO, a to 4,2 % HDP (cca 168 mld. zlotých). V příštím roce vzrostou výdaje na obranu ještě výrazněji na 4,7 % HDP (cca 187 mld. zlotých). Již v roce 2023 byly vojenské výdaje mimořádně vysoké na úrovni 3,9 % HDP.

Nákupní „horečku“ v oblasti výzbroje pro armádu započala předchozí polská vláda po vypuknutí války na Ukrajině. Největší nákupy byly v té době hlavně standardní zbraně z USA, Jižní Koreje a Velké Británie (stíhačky F-35, vrtulníky Apache, cvičné a bojové letouny F-50, tanky K2, raketomety, samohybné houfnice). Vlnu kritiky vyvolalo to, že nákupy pro armádu jsou z velké části financovány z půjček a stát se obrovsky zadlužil. Nová polská vláda premiéra Tuska jde stejnou cestou a nakupuje zbraně s nemenší dynamikou než její předchůdci.

Polsko také realizuje program na zvýšení počtu vojáků. Polská armáda s více než 216 tisíci vojáky je třetí největší v NATO po USA (1,3 milionu) a Turecku (481 tisíc). Cílovým stavem je 300 tisíc vojáků a záložáků dobře vybavených moderními a naprosto spolehlivými zbraněmi, které je ochrání před nepřátelskými útoky.

POLONIZACE VOJENSKÉ TECHNIKY

Polsko počítá s programem polonizace vojenské techniky, kterou nakupuje v zahraničí. To znamená, že dodaná zahraniční vojenská technika se začne časem alespoň částečně vyrábět v Polsku. To má sloužit i rozvoji polského hospodářství.

Bezpečnost státu a jeho občanů je pro Polsko prioritou. Proto buduje jednu z nejsilnějších armád v Evropě a vynakládá obrovské peníze na zbrojení. Polsko cílí na ekonomický patriotismus. Zhruba polovinu zbraní hodlá nakupovat od domácích výrobců. Vojenskou techniku dodanou ze zahraničí chce alespoň částečně vyrábět na polském území.

České firmy mají reálnou šanci uspět na polském trhu obranného průmyslu. Předpokladem pro dodávky produkce českého obranného průmyslu polské armádě jsou unikátní produkt s výbornými zahraničními referencemi, nabídka licenční výroby v Polsku nebo přenesení části výroby na polské území. Nutností je pravidelná účast českých zbrojařských firem na veletrhu obranného průmyslu v Kielcích.

Jaroslav Remeš, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Varšavě