Současná ekonomická situace v Izraeli - dopady válečného konfliktu

Rostoucí inflace a narůstající rozpočtový deficit
Inflace v Izraeli pomalu roste. V červenci 2024 dosáhla 3,2 % a poprvé tak překonala Bank of Israel cílovaný interval 2 – 3 %. Inflační tlak zhoršuje životní náklady izraelských občanů, kteří již nyní čelí finančnímu stresu v důsledku války. Vláda se potýká s rostoucím rozpočtovým deficitem, který má podle stávajících odhadů dosáhnout jedné z nejvyšších hodnot v historii země - 7,6 % HDP. Lze se setkat i s odhady oscilujícími kolem 8,5 %. Za účelem financování válečného úsilí izraelská vláda přerozdělila zdroje, což vedlo ke snížení výdajů v různých odvětvích a zvýšení daní. Navrhované fiskální úpravy pro rok 2025 zahrnují zvýšení DPH o jeden procentní bod na 18 %, škrty téměř na všech ministerstvech a zvyšování dalších daní. Vláda rovněž zvažuje sloučení nižších daňových pásem, snížení přídavků na děti a zmrazení plánovaných daňových úlev. Za mimořádně důležité se považuje včasné přijetí rozpočtu na rok 2025. Vláda jej měla schvalovat již 15. srpna, ale nestalo se tak a objevily se zprávy, že premiér zvažuje přijetí rozpočtu na dvouleté období. To vyvolalo bezprecedentní krok ze strany předsedy Bank of Israel, který premiéra dopisem vyzval, aby v zájmu hospodářské stability země podnikl nezbytné kroky pro přípravu jednoročního rozpočtu na rok 2025, který bude ve výdajové i příjmové části navýšen o 8 mld USD. Čtyři velké americké banky (JPMorgan, Goldman Sachs, Citi a Morgan Stanley) vydaly varování, v němž naznačují, že nedostatek účinných politických opatření izraelské vlády, zejména v oblasti dodržování rozpočtového rámce (čti včasné přijetí realisticky sestaveného rozpočtu), by mohl mít za následek podkopání důvěry v izraelskou ekonomiku.

HDP, průmyslová výroba a export klesají
V mezikvartálním srovnání poklesl HDP Izraele ve druhém čtvrtletí 2024 o 0,4 %, roční růst se snížil na pouhé 1,2 %. Výroba poklesla oproti prvnímu čtvrtletí 2024 o 1,9 % a ve srovnání
se stejným čtvrtletím 2023 o téměř 5 %. Vývoz zboží a služeb v meziročním srovnání spadl dokonce o 7 %. Vývoz průmyslových výrobků za první pololetí 2024 je nižší o 4,7 % oproti roku 2023. Tato alarmující čísla vyvolala reakci předsedy Asociace výrobců Izraele (obdoba našeho Svazu průmyslu) Rona Tomera, který vyjádřil obavy, že rok 2025 se může z pohledu izraelského průmyslu stát rokem ztraceným. Podle jeho názoru má Izrael to nejhorší ještě před sebou. Současný objem vývozu odpovídá roku 2021. Řada firem podle Tomera Izrael opustila či opouští a nelze spoléhat, že se po skončení válečného stavu všechny vrátí. Nejvíce postižen je elektronický průmysl, software, textilní průmysl, chemický a farmaceutický průmysl, potravinářský průmysl, stavební průmysl a další odvětví. Konflikt narušil i dovoz do Izraele, zejména z Turecka. Turecko v reakci na válku uvalilo na Izrael totální obchodní embargo, ale izraelští dovozci našli způsob, jak omezení obejít prostřednictvím „palestinské kličky“, kdy zboží deklaratorně určené pro Palestinu je díky spolupráci s palestinskými prostředníky přesměrováno do Izraele. V červenci 2024 vzrostl dovoz „Palestiny“ z Turecka oproti předchozímu roku o 1 180 %, a to z pouhých 9,3 milionu dolarů na 119,6 milionu dolarů. Mezi klíčové produkty patří zejména stavební materiály - cement, ocel a těžební materiály, u nichž došlo k nárůstu o 463 000 %, 51 000 % a 35 000 %. Vývoz automobilů se rovněž zvýšil o 5 000 %. Turecká vláda tak zavírá oči a vychází vstříc tlaku svých vývozců. Jiný způsob obcházení embarga využívá přesměrování zboží přes třetí země, zejména Řecko, ale ve srovnání s palestinskou kličkou se jedná o cestu nákladnější a časově náročnější. Celkově činil dovoz z Turecka v roce 2023 cca 5 mld USD, podle neoficiálních informací by „palestinská klička“ měla umožnit jej vrátit na úroveň cca 2 mld USD za celý rok 2024.

Snížení úvěrového ratingu
Kvůli zvýšeným fiskálním a politickým rizikům spojeným s válkou snížily agentury Moody's a S&P již v první polovině roku 2024 úvěrový rating Izraele z A1 na A2 resp. z AA+ na A+ s negativním výhledem. Se stejným odůvodněním přistoupil ke snížení ratingu země v srpnu i Fitch (z A+ na A) a výhled rovněž označil za negativní. Fitch má pověst Izraeli dlouhodobě nejvlídněji nakloněné agentury. Shoda na negativním výhledu naznačuje, že agentury nevylučují další pokles ratingu, zejména prodlouží-li se válečný stav až do roku 2025 či dojde-li k vypuknutí konfliktu většího rozsahu s teroristickým hnutím Hizballáh v Libanonu a/nebo s Íránem. Indicie z Moody‘s a z S&P naznačují, že obě agentury by mohly přistoupit k dalšímu přehodnocení ratingu Izraele v horizontu několika týdnů. Ilustrativním důvodem k těmto úvahám může být pohled z perspektivy výnosů vládních dluhopisů, kde dnešní rozdíl mezi výnosem dluhopisů USA a Izraele činí 1,8 %. To je dle analytiků výrazný rozdíl, který by spíše odpovídal zemím s úvěrovým ratingem kolem BBB-. Snížení ratingu reflektuje i předpokládaný nárůst vojenských výdajů Izraele, které by měly podle odhadů vzrůst ze stávajících 5,3 % HDP na 6,8 % a vzhledem k vývoji bezpečnostní situace v blízkovýchodním regionu na této výši setrvat, neboť Izrael plánuje zvyšovat vojenskou přítomnost na svých hranicích a investovat do rozvoje obranného průmyslu v zájmu posilování své nezávislosti na zahraničních dodavatelích. Pro izraelskou vládu snížení ratingu samozřejmě znamená vyšší náklady na obsluhu státního dluhu, který by se mohl v příštím roce blížit až k úrovni 72% HDP (ještě v roce 2022 činil 60,5% HDP).

Rostoucí nezaměstnanost
Konflikt (povolávání záložníků do vojenské služby, desítky tisíc evakuovaných z oblasti u libanonských hranic a podél pásma Gazy) má negativní dopad na zaměstnanost v Izraeli. V červenci míra nezaměstnanosti dále poklesla na 2,8% a projevuje se nedostatek pracovních sil v řadě kriticky důležitých odvětví, mj. i v odvětví špičkových technologií, klíčovém motoru izraelského hospodářského růstu.

Závěr
Izraelská ekonomika v současné době čelí jednomu z náročnějších období své historie. Kombinace důsledků sníženého růstu HDP, rostoucí inflace, zvyšujícího se rozpočtového deficitu, nedostatku pracovních sil a napjatých obchodních vztahů s některými zeměmi negativně ovlivňuje kondici izraelského hospodářství a má samozřejmě i nepříznivé dopady na životní úroveň občanů. Představitelé izraelských bankovních a podnikatelských kruhů, stejně jako ratingové agentury a např. americké banky, varují před krizí, která by mohla vypuknout tehdy, nebude-li včas přijat upravený rozpočet na rok 2025. Snaha vlády stabilizovat ekonomiku škrtáním ve výdajích a zvyšováním daní je nezbytná, v konečném důsledku může ale vést i k sociálním nepokojům. Nejzásadnější vliv na další peripetie izraelské ekonomiky bude ale samozřejmě mít vývoj bezpečnostní situace v zemi.