Sci-fi se stává realitou aneb vesmírná plachetnice rozvinula plachty. Pozorovat ji lze na večerní obloze

^{Zdroj: NASA}

Filmaři nejednou úspěšně předpověděli, jak se technologie rozvinou. Plachtění kosmickým prostorem může sice znít jako něco ze sci-fi, ale tento koncept už poměrně dávno opustil stránky knih či stříbrné plátno. Prvně byl otestován v roce 2010, kdy plachetnice IKAROS japonské vesmírné agentury dokázala proletět okolo Venuše. V minulém týdnu se na oběžné dráze malému „cube satelitu“ rozvinuly plachty o výraznější ploše přibližně 80 metrů čtverečních. Tento pokročilý kompozitní systém slunečních plachet (Advanced Composite Solar Sail System, ACS3) je misí NASA, kdy se na oběžné dráze kolem Země budou testovat nové materiály pro výložníky plachet. Místo tradičních kovových ráhen plachet byly použity lehká ráhna z uhlíkových vláken. Půjde o první test této technologie ve vesmíru a její úspěch připraví půdu pro budoucí mise, které budou používat ještě větší plachty o velikosti až 2 000 metrů čtverečních.

 

Každý výložník plachty ACS3 měří na délku 7 metrů, ale váží pouhých 900 gramů, což je o 75 % méně než kovové výložníky. Podle NASA jsou 100krát méně náchylné k deformaci při extrémních výkyvech teplot. Rozvinuté solární plachty využívají energii slunečního světla k pohonu satelitu. Světlo se totiž skládá z částic zvaných fotony. Fotony nemají hmotnost, ale mají hybnost. Když se sluneční světlo odráží od lesklé sluneční plachty, část jeho hybnosti se přenáší, čímž plachta získává malý impuls. Tento tah je mírný, ale trvalý, a časem může kosmické lodi dodat větší tah než tradiční chemické rakety.

Sluneční plachty mohou dosáhnout jedinečných cílů, které jsou s jinými pohonnými systémy obtížně dosažitelné nebo nedosažitelné. Mohou být také naší nejlepší možností pro mezihvězdné cestování.

Rozložená solární plachta ACS3 při pozemském testu

^{Zdroj: planetary.org}

V dubnu vypuštěná „kosmická loď“ Advanced Composite Solar Sail System obíhá nyní kolem Země ve více než dvojnásobné výšce než Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), resp. zhruba v 1 000 km. Na palubě umístěné 4 kamery minulý čtvrtek zachytily úspěšné rozvinutí zmiňovaných plachet, agentura slibuje v nejbližší době dodat snímky. Každopádně během několika následujících týdnů bude tým testovat manévrovací schopnosti plachty ve vesmíru. Zvyšování a snižování oběžné dráhy kosmické lodi se systémem pokročilé kompozitní sluneční plachty má poskytnout cenné informace, které mohou pomoci při vytváření budoucích koncepcí operací a návrhů vědeckých a průzkumných misí vybavených sluneční plachtou. 

Pozorování ACS3

Zmiňovaná mise každopádně přináší také možnosti pro některé nadšené pozorovatele oblohy na Zemi, kteří se ve správný čas podívají vzhůru. Slunečný odraz od rozvinutých plachet totiž ve svém důsledku „nainstaloval“ na oblohu novou „hvězdu“. A to poměrně výraznou, když její magnituda (zjednodušeně jasnost) například dnes dosáhne hodnoty 1,9. Čím nižší udávané číslo, tím lépe viditelný objekt. Například magnituda ISS dosahuje již záporných hodnot (cca 1-3), Jupiter -2,7 či na obloze nejzářivější Venuše -4,4. Tedy po Měsíci, který v úplňku dosahuje magnitudy až -12,6. Pro srovnání na obloze často k vidění prolétající Starlinky mají magnitudu minimálně +2.

ACS3 by měla jít spatřit následující večery vždy přinejmenším dvakrát. Dnes ve čtvrtek 5. září prvně od cca 21:08 hod. po dobu asi 13 minut. Objevit se nad JJV, pohybovat se směrem na S, v nejvyšším bodě být v 81 st., tedy prakticky nad hlavou. Jak patrno níže z přehledu méně viditelná pak podruhé po 22:54 hod. od JZ na SZ.

Viditelné přelety ACS3 (přehled)

^{Zdroj dat: heavens-above.com}

Nutno dodat, že viditelnost nové „hvězdy“ bude primárně závislá, zda bude u nás přetrvávat jasná obloha. Také pak zda plány NASA se směrováním ACS3 nedoznají změn a solární plachta bude vhodně natočena. Uvedené pozorovací údaje jsou každopádně vypočteny pro Prahu, při pozorování tak nutno zohlednit aktuální polohu. Na jihu například v Českých Budějovicích tedy začne být ACS3 vidět dříve, naopak na severu třeba v Liberci později. Zda pak méně či více nad hlavou v závislosti na pozorování více na jihu oproti severu. Každopádně nezapomeňte ideálně pro pozorování vyhledat místo s co nejmenším světelným smogem.
Zdroj informací: NASA

Čtěte také: Muskův vesmírný vláček k vidění nad Českem aneb SpaceX vypustila další várky satelitů Starlink