Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 31. červenci 2024 dosáhla hodnoty 2,99 %, což je čtvrtá nejnižší v mezikrajském srovnání

15. 8. 2024

Ke konci července 2024 dosáhl podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji hodnoty 2,99 %, což znamenalo čtvrtou nejnižší hodnotu v mezikrajském srovnání. V komparaci s předchozím měsícem se nezaměstnanost zvýšila ve všech okresech Pardubického kraje, přičemž na území kraje i celé ČR vzrostla shodně o 0,16 procentního bodu. Volných pracovních míst v evidenci úřadů práce v kraji nadále ubývá, 13,5 tisíc volných pracovních míst ke konci července 2024 znamenalo nejnižší červencovou hodnotu od roku 2017.

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci července 2024 hodnoty 2,99 %, což znamenalo nejvyšší červencovou hodnotu v kraji od roku 2017. Ve srovnání s koncem července 2023 se nezaměstnanost v kraji zvýšila o 0,26 procentního bodu, tj. o 0,04 procentního bodu více než na území celé ČR. Meziměsíčně, tj. oproti konci června 2024, vzrostla nezaměstnanost v kraji i celé ČR shodně o 0,16 procentního bodu. V souladu s celostátním vývojem došlo v kraji k meziměsíčnímu růstu podílu nezaměstnaných mužů (o 0,10 procentního bodu na 2,49 %) i nezaměstnaných žen (o 0,23 procentního bodu na 3,51 %). Také v komparaci s koncem července 2023 se v kraji oba výše uvedené podíly zvýšily, první jmenovaný o 0,32 procentního bodu a druhý jmenovaný o 0,19 procentního bodu.

Ve srovnání všech 14 krajů se podíl nezaměstnaných osob ke konci sedmého měsíce roku 2024 pohyboval v rozmezí od 2,87 % v Praze po 5,99 % v Ústeckém kraji (při celostátním průměru 3,77 %). Druhá nejnižší hodnota v tomto žebříčku patřila Kraji Vysočina (2,91 %), třetí nejnižší Plzeňskému kraji (2,95 %) a čtvrtá nejnižší Pardubickému kraji (2,99 %). Naopak druhá nejvyšší hodnota náležela stejně jako v předchozích 30 měsících Moravskoslezskému kraji (5,36 %).

Ve srovnání všech 77 okresů (vč. Prahy) se nezaměstnanost ke konci července 2024 pohybovala v rozmezí od 1,53 % v okrese Praha-východ po 8,56 % v okrese Most. Okresy Pardubického kraje se v tomto žebříčku nacházely mezi 15. až 36. místem s podílem nezaměstnaných osob od 2,78 % v okrese Chrudim po 3,30 % v okrese Svitavy. Oproti konci předchozího měsíce se nezaměstnanost zvýšila v 75 ze 77 okresů ČR, přičemž mezi okresy kraje nejvíce vzrostla na Orlickoústecku (o 0,21 procentního bodu) a naopak nejméně na Pardubicku (o 0,13 procentního bodu).

Ke konci sedmého měsíce roku 2024 bylo na úřadech práce v Pardubickém kraji evidováno 10 672 nezaměstnaných osob, z toho 20,3 % patřilo mezi osoby, které pečovaly o dítě do 15 let, 16,6 % mezi osoby se zdravotním postižením a 5,3 % mezi absolventy a mladistvé. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo na úřadech práce v kraji 3 892 uchazečů o zaměstnání, přičemž její průměrná měsíční výše dosáhla částky 10 829 Kč (celostátně 11 472 Kč). Většina z uchazečů na úřadech práce v Pardubickém kraji spadala mezi dosažitelné uchazeče (9 989 osob), tj. mezi osoby ve věku 15–64 let, které mohly při nabídce vhodného pracovního místa bezprostředně nastoupit do zaměstnání. Do evidence úřadů práce v kraji se v červenci 2024 nově hlásilo 1 869 osob. Evidence byla naopak ukončena 1 350 osobám, z toho 193 z důvodu neplnění součinnosti s úřady práce. Ve srovnání s předchozím měsícem se tak počet uchazečů o zaměstnání na úřadech práce v kraji zvýšil o 519, v komparaci se stavem ke konci července roku 2023 vzrostl o 1 151.

Ke konci července 2024 evidovaly úřady práce v kraji celkem 13 548 volných pracovních míst, což znamenalo nejnižší červencovou hodnotu od roku 2017. Ve srovnání s předchozím měsícem se počet volných pracovních míst na úřadech práce v kraji snížil o 16, oproti stavu z konce července 2023 poklesl o 1 661. Podle evidence úřadů práce byla přibližně čtvrtina z celkového počtu 13,5 tis. volných pracovních míst v kraji ke konci července 2024 vhodná pro absolventy a mladistvé (v kraji 25,6 %, celostátně 18,5 %) a necelá čtyři procenta volných pracovních míst v kraji byla určena pro uchazeče se zdravotním postižením (v kraji 3,6 %, celorepublikově 4,0 %).

Na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji připadalo na konci července 1,3 volného pracovního místa. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy byl v okrese Pardubice, kde počet volných míst převýšil počet uchazečů 1,5krát. Okres Ústí nad Orlicí měl oproti uchazečům 1,3krát více pracovních míst a okres Chrudim 1,1krát více. Nejméně příznivou situací se prezentoval okres Svitavy, který měl o 26 volných pracovních míst méně než uchazečů o zaměstnání.