Summer vibes Čechů, inflace, ČR vs. Švédsko a rozpočet EU

Z kartových transakcí za červenec můžeme odhadovat, jak Češi utrácejí toto léto. Celkové kartové transakce (výběry z bankomatu a platby kartou) nominálně vzrostly v červenci o9 % v meziročním srovnání. Růst zrychlil z červnových 7 %.
Vzhledem k tomu, že inflace je lehce nad dvěma procenty, tak čísla potvrzují oživení reálné spotřeby a ochotu Čechů opět utrácet. Zdá se, že letos více jezdíme do zahraničí a méně trávíme léto v ČR. Platby kartou za ubytování v ČR vzrostly nominálně o +4% y/y a v zahraničí o +21%. V případě restaurací to bylo v tuzemsku +2% a v zahraničí +16% meziročně.
Data také ukazují, že pokračuje trend méně-hotovostní ekonomiky. Výběry z bankomatů (a tedy i platby) v hotovosti rostou pomaleji (+3% meziročně) než celkové transakce. Platby kartou přes POS terminál vzrostly o +7% y/y v červenci a platby přes platební bránu (internet) o +34 % y/y.

Spotřebitelské ceny v červenci meziměsíčně vzrostly o+0,7% a meziroční inflace se zvýšila ze dvou na 2,2 %. Jirka mimo jiné píše: „Za relativně vysokou meziměsíční inflací stálo především zvýšení cen dovolených, což je ale obvyklé pro tento měsíc (sezónní vliv). A rostou také ceny služeb, což je odrazem slušné poptávky domácností. Vývoj cen dovolených byl jedním z důvodů, proč v červnu inflace překvapila směrem dolů. Namísto očekávaného zvýšení cen dovolených totiž (po sezónním očištění) došlo v červnu k poklesu cen, a to i přes silnou poptávku domácností. V červenci nicméně došlo ke korekci zpět. To potvrzuje náš pohled, že protiinflační data z června mohou být ovlivněna meziměsíční rozkolísaností dat. Korigovaly totiž také ceny potravin, které se v červenci (po červnovém poklesu) meziměsíčně zvýšily. A v relativně vysokém růstu pokračují i ceny služeb, které táhne nahoru oživení spotřebitelské poptávky.“ Ceny zboží vzrostly meziročně o 0,6 % (přechozí měsíc to bylo 0,2) a ceny služeb o 4,9 % (vs 4,9 %).

Zpět k Jirkovi: „Nízkou inflaci mírně nad 2 % čekáme i pro srpen, nicméně nejistota zůstane zvýšená. To platí především pro ceny potravin, kde může vzhledem k jejich rozkolísanosti dojít k možnému překvapení oběma směry. V září by pak inflace mohla zesílit (na 2,5-3,0 %), částečně kvůli vlivu srovnávací základny. Výraznější hodnoty celkové inflace pak čekáme pro konec roku, když ve čtvrtém čtvrtletí by mohla překonat 3 %. Důvodem bude vliv nízké základny z loňského roku a také působení několika proinflačních faktorů (oživení spotřeby, růst mezd apod.). Nejistotu představuje vývoj v Německu, když případné pozdější oživení německé ekonomiky by celkovou inflaci v Česku tlumilo.“

ČR má navíc vysoký počet odvratitelné úmrtnosti. Tedy úmrtí, kterým lze předcházet a kterým lze zabránit účinnými zásahy v oblasti veřejného zdraví a prevence. Tato úmrtí jsou více než dvojnásobná (233 na 100 tisíc obyvatel) ve srovnání s těmi, kterým šlo zabránit lepší zdravotní péči (102). A opět se podívejte na Švédko: 97. Pokud bychom měli podobně efektivní systém prevence, tak bychom mohli snížit preventabilní úmrtí téměř o 60 %.

Švédové mají o 10 let vyšší věk dožití ve zdraví než my. To je obrovský rozdíl v kvalitě života. Ministr zdraví chce pomoci snížit rozdíl na polovinu. Data OECD ukazují Švédsko dosahuje poloviční hodnotu ČR v případě úmrtí, kterým šlo zabránit včasnými a účinnými zásahy v oblasti zdravotní péče (53 vs 102 na 100 tisíc obyvatel). Myslíte si, že je to větším počtem nemocničních lůžek ve Švédsku? Veskutečnosti má Švédsko o 70 % nižší počet nemocničních lůžek než v ČR (na 100 tisíc obyvatel). Má lepší a efektivnější systém zdravotní péče!

USA prohlásily, že Írán nebo jeho proxies by mohly zaútočit na Izrael již tento týden. Cena ropy přesto klesá, protože obavy z poptávky (recese/zpomalení růstu) převažují nad geopolitickými obavami. OPEC totiž snížil prognózu poptávky po ropě pro letošní a příští rok. Ceny plynu (futures) vzrostly na 42 EUR/MWh (nejvyšší cena za osm měsíců) díky obavám dodávek plynu přes Ukrajinu.
Německo je největším čistým přispěvatelem do rozpočtu EU: 17 mld. EUR. To je téměř dvakrát více než Francie, kteří jsou na druhém místě. Pro srovnání, německá ekonomika je 1,5 větší než francouzská. Největší čistým příjemcem je Polsko 8 mld. EUR. Následuje Rumunsko (6) a Maďarsko (4,6). Maďarsko může být pro někoho překvapivé vzhledem k tomu, jak fungují instituce v Maďarsku a politickému příklonu Orbána.
Rozsáhlé kanadské lesní požáry v roce 2023 vytvořily 3,3 mld. tun CO2, což je 4x více CO2 vyprodukovala letadla v loňském roce.

Analyst
David Navratil