Makroekonomika | 13.10.2003 10:44:51

Co podstatného se změnilo v zák.o DPH - část 1

Co podstatného se změnilo

v zákoně o dani z přidané hodnoty – I. část

Druhý díl analýzy viz Co podstatného se změnilo v zák.o DPH - část 2.

(Výrazné změny u sazeb, stanovení hranice obratu, stanovení daňové evidence, zrušení nároku na odpočet u speciálních osobních automobilů a stravného nad limit, pozor na uplatňování nároku na odpočet, jsou-li uskutečňovány finanční činnosti!)

Co bude platit až od 1. ledna 2004

Až s účinností od 1. ledna 2004 budou platit změny týkající se sazeb daně, které jsou obsaženy v § 16 novely zákona o dani z přidané hodnoty („ZDPH“) a v přílohách č. 1 a 2 k zákonu.

Podle § 16 odstavec 6 se u nájmu movitých věcí včetně nájmu a půjčování osobních automobilů bude uplatňovat základní sazba daně tj. 22%. Změna je v tom, že u nájmu a půjčování osobních automobilů, při jejichž pořízení nebyl uplatněn nárok na odpočet daně podle § 19 odst. 4, se uplatňuje až do konce roku snížená sazba daně tj. 5%.

Změna sazby daně se netýká finančního pronájmu osobních automobilů, kde se i nadále bude u přirážky nad úroveň vstupní ceny bez daně uplatňovat snížená sazba daně a u vstupní ceny základní sazba daně.

Podle § 16 odstavec 9 se u nájmu nemovitostí a nedokončených staveb, pokud není zdanitelným plněním osvobozeným od daně podle § 30, uplatní základní sazba daně. Základní sazba daně se uplatní i u krátkodobého nájmu stavby. Krátkodobým nájmem stavby se rozumí nájem včetně vnitřního movitého vybavení, případně dodání elektrické energie, tepla, plynu a vody, nejdéle na 48hodin nepřetržitě. Změna je v tom, že do konce roku se v těchto případech uplatňuje snížená sazba daně.

Ze změn týkajících se sazeb daně, které jsou provedeny v přílohách č. 1 a 2 k zákonu o DPH je třeba zmínit zejména následující:

- přesun ze snížené 5% sazby do základní 22% se týká zejména výrobků, které byly do přílohy č. 1 zařazeny z ekologických důvodů, např. bionafta a bioplyn, vodou ředitelné nátěrové barvy a laky, náplně do domácích přístrojů na úpravu vody, náplně do malých čistíren odpadních vod, dřevěné piliny a zbytky, výrobky z recyklovaného papíru, skleněné láhve pro nápoje, tepelná čerpadla, solární zařízení a další,

- přesun ze snížené 5% sazby do základní 22% se týká zejména služeb v oblasti telekomunikací a služeb telekomunikací, služeb v oblasti nemovitostí (zprostředkování prodeje a nájmu nemovitostí, správa nemovitostí), zpracování dat a souvisejících služeb, výzkumu a vývoje, služeb právních, účetnických, vedení účtů, daňového poradenství, pátracích a bezpečnostních služeb.

Co platí již od 1. října 2004

Dochází ke snížení hranice obratu a k novému stanovení sledovaného období

Kdo je plátcem daně z přidané hodnoty je upraveno v § 5 a dochází zde k zásadní změně prvního odstavce, který zní nově takto:

„Plátci jsou osoby podléhající dani, jejichž obrat za nejbližších nejvýše 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku 2 000 000 Kč, a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat. Tyto osoby jsou povinny předložit žádost o registraci podle zákona o správě daní a poplatků nejpozději do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročily stanovený obrat.“

K tomu je důležité vědět, že podle bodu 5 „Přechodných ustanovení“ platí, že výše obratu stanovená v § 5 odst. 1 se použije za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nejdříve počínaje dnem 1. října 2003.

To znamená, že prvním měsícem, od kterého se bude výše obratu sledovat, je měsíc říjen.

Dále je třeba zdůraznit, že se bude sledovat obrat za nejbližších nejvýše 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců, přičemž se může stát případ, že poplatník překročí hranici obratu třeba již za měsíc říjen a bude povinen předložit finančnímu úřadu žádost o registraci nejpozději do 20. 1istopadu 2004.

Nové stanovení evidence pro daňové účely

Novela zákona o dani z přidané hodnoty obsahuje nový text § 11, který stanovuje vedení evidence pro daňové účely a oproti předchozímu stavu je tento text výrazně zkrácen a zjednodušen.

Plátce je povinen vést v daňové evidenci veškeré údaje vztahující se k jeho daňové povinnosti, zejména údaje potřebné pro správné stanovení daňové povinnosti. Plátce je povinen vést daňovou evidenci v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání.

Plátce je povinen vést také evidenci uskutečněných plnění, která nejsou zdanitelná. Plátce, který není účetní jednotkou, je povinen vést evidenci majetku, který užívá k podnikání.

Plátci, kteří podnikají společně na základě smlouvy o sdružení podle § 829 a násl. občanského zákoníku nebo jiné obdobné smlouvy, jsou povinni vést evidenci pro daňové účely podle odstavců 1 a 2 odděleně za činnost, pro kterou se sdružili. Evidenci vede určený účastník sdružení, který za sdružení plní všechny povinnosti a uplatňuje práva vyplývající z tohoto zákona.

Zrušení nároku na odpočet u speciálních osobních automobilů a stravného nad limit

Před novelou zákona bylo možno uplatnit nárok na odpočet daně u některých speciálních osobních automobilů v kategorii M1, která jsou podle předpisů v gesci Ministerstva dopravy a spojů zařazena jako požárnická, záchranářská, montážní, sportovní, technická zásahová a vyprošťovací vozidla a vozidla technické pomoci.

S účinností od 1. října je tato možnost zrušena.

Podle bodu 7 „Přechodných ustanovení“ však platí, že u smluv o finančním pronájmu osobních automobilů, uzavřených do 30. září 2003, se až do jejich ukončení postupuje podle dosavadních předpisů.

Nově plátce nemá nárok na odpočet u náhrad stravného na služebních cestách nad rámec cestovních náhrad podle zákona o cestovních náhradách, které nelze podle zákona o daních z příjmů uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Podle mého názoru nejde o příliš přesnou formulaci toho, že, podle důvodové zprávy vlády k této změně, není možno uplatnit nárok na odpočet daně u zdanitelných plnění přijatých v souvislosti se stravováním zaměstnanců na služebních cestách, kdy úhrada stravovacích služeb převyšuje rámec cestovních náhrad podle zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.

Pozor na uplatňování nároku na odpočet, jsou-li uskutečňovány finanční činnosti!

Novela zákona zařazuje všechny finanční činnosti do kategorie zdanitelných plnění osvobozených od daně bez ohledu na to, kdo je uskutečňuje a je vypuštěno vymezení finančních institucí!

To znamená, že ve vztahu ke všem finančním činnostem, nově definovaným v § 28 ZDPH, není možno uplatnit nárok na odpočet daně, případně bude muset být tento nárok zkracován, pokud budou přijatá zdanitelná plnění sloužit i pro účely, kdy je odpočet možný.

V § 20 odst. 2, v němž jsou uvedena zdanitelná plnění osvobozená od daně, která se neuvádějí do součtu jmenovatele koeficientu pro krácení nároku na odpočet daně, a podle kterého se v § 19a odst. 1 upravuje uplatnění plného nároku na odpočet daně u vyjmenovaných osvobozených zdanitelných plnění, se z těchto výjimek vypouští převod cenných papírů!

Pokud např. podnik prodá ve zdaňovacím období své výrobky za 100 miliónů Kč v cenách bez daně, prodá cenné papíry za 5 miliónů Kč a nakoupenou pohledávku za 2 milióny Kč, tak bude koeficient pro krácení nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění (podle § 19a odst. 3) činit 0,9346 (100/107). Poměrná část daně na vstupu se potom stanoví jako součin daně na vstupu u přijatých zdanitelných plnění a koeficientu.

Oproti minulosti tak musí mnohé podniky počítat s eventuálním krácením nároku na odpočet daně a proto by měly před uskutečňováním finančních činností provádět důkladnou daňovou optimalizaci těchto transakcí, protože může docházet k narušování cash-flow podniků v průběhu roku. Zároveň je třeba předem analyzovat i dopady konečného vypořádání nároku na odpočet DPH po skončení kalendářního roku podle § 20 odst. 7 ZDPH, kdy se pro výpočet používá koeficient, který je vypočten z údajů o uskutečněných zdanitelných plněních za celý rok.

Protože dochází ke zrušení vymezení finančních institucí s účinností od 1. října, tj. v průběhu kalendářního roku, tak je v bodech 3 a 4 „Přechodných ustanovení“ řešen postup při vypořádání daně.

Při vypořádání nároku na odpočet daně po skončení roku 2003 postupuje plátce tak, že za období od 1. ledna 2003 do 30. září 2003 provede vypořádání podle znění § 20 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném do 30. září 2003, a za období od 1. října 2003 do 31. prosince 2003 podle § 20 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění tohoto zákona. Součet údajů za rok 2003 pak plátce uvede do daňového přiznání k dani z přidané hodnoty za poslední zdaňovací období roku 2003.

Pro určení finanční instituce podle § 28 odst. 5 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném do 30. září 2003, se použijí údaje o výnosech, popřípadě příjmech za finanční činnosti a o celkových výnosech, popřípadě příjmech pouze za období od 1. ledna 2003 do 30. září 2003. Plátce, který se stane za toto období finanční institucí, uvede do vypořádání nároku na odpočet daně za rok 2003 údaje o finančních činnostech, které jsou osvobozeny od daně podle § 28 odst. 2 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění platném do 30. září 2003, pouze za období od 1. ledna 2003 do 30. září 2003.