Cestovní ruch v Praze ve 2. čtvrtletí a v 1. pololetí 2024

7. 8. 2024

Během druhého čtvrtletí 2024 vykázala hromadná ubytovací zařízení v Praze příjezd téměř 2,1 mil. hostů, kteří zde uskutečnili 4,6 mil. přenocování. Cizinců mezi nimi bylo 1,7 mil. (80,6 %). Celkový počet hostů v hlavním městě ve druhém kvartále meziročně vzrostl o 6,8 %, počet přenocování o 5 %. Od počátku roku dosáhl počet hostů v Praze téměř na 3,7 mil., počet jejich přenocování na 8,1 mil. Druhé čtvrtletí 2024 i první pololetí 2024 jako celek přinesly druhou nejvyšší celkovou návštěvnost Prahy za srovnatelná období od roku 2012.

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze

V průběhu období duben-červen 2024 přicestovalo do pražských hromadných ubytovacích zařízení 2 089 418 hostů, tedy o 6,8 % (132,9 tis.) více než ve srovnatelném období předchozího roku. Rozhodující složkou v celkové návštěvnosti byli již tradičně nerezidenti. Na každé čtyři zahraniční turisty připadal jeden host z České republiky. Nerezidentů bylo zaevidováno takřka 1,7 mil. (80,6 %), rezidentů více než 400 tisíc (19,4 %). Počet nerezidentů meziročně vzrostl o 9,2 % (141,4 tis.), rezidentů naopak mírně ubylo (-2,1 %; -8,5 tis. osob). Měsíční hodnoty celkového počtu hostů i zahraničních hostů v meziročních porovnáních nepřetržitě narůstají již od dubna 2021.

Graf 1: Podíl rezidentů a nerezidentů na celkovém počtu hostů – Q2 2015 až Q2 2024

Graf 2: Hosté a přenocování v Praze – Q2 2015 až Q2 2024

Při porovnání počtu pražských hostů za druhá čtvrtletí od roku 2012 je zřejmé, že letošní druhý kvartál patří mezi období s nejvyšší návštěvností. Zařadil se na druhé místo, hned za srovnatelné období roku 2019, kdy se v Praze ubytovalo ještě o 3,6 % hostů více.
Evidentní je trvalá převaha Evropanů (73 % z celkového množství zahraničních hostů ve 2. čtvrtletí 2024), postupně se vracejí i Asijci ze stěžejních zdrojových zemí (meziroční přírůstek jejich podílu o 1,6 p. b.), podíl turistů ze Severní Ameriky je přibližně na „předcovidové“ úrovni okolo 10 %.
Evropany v největší míře reprezentovali Němci (17,3 % z celkového množství nerezidentů, kteří ve druhém čtvrtletí 2024 přenocovali v pražských HUZ), Poláci (6,6 %), Britové (6,3 %), Slováci (5,5 %) a Italové (4,8 %). Hosté z USA měli celkově druhý nejvyšší podíl na návštěvnosti ze zahraničí (8,2 %; 138,8 tis. osob) a nejvyšší absolutní přírůstek počtu hostů (+15,7 tis.). Z asijských zemí navštívili Prahu nejčastěji Jihokorejci (42,8 tis. osob), nejvýrazněji přibývalo Číňanů (přírůstek 90,7 %; 14,2 tis. osob) a Izraelců (+42,5 %; 11,4 tis. osob).

Nejvíce hostů v rámci druhého čtvrtletí přijelo do Prahy v květnu (737,7 tis.), kdy bylo zásluhou zahraničních hostů dosaženo i nejvyššího meziročního přírůstku (celkem +11,9 %; nerezidenti +16,2 %). Jedním z hlavních důvodů bylo nepochybně i pořádání Mistrovství světa v ledním hokeji, které mělo vliv na zvýšení návštěvnosti Prahy z řady zemí, takže se v květnu meziročně např. více než zdvojnásobila návštěvnost z Finska nebo Švýcarska a o více než polovinu vzrostla návštěvnost z Rakouska.

Graf 3: Podíl nerezidentů z jednotlivých zemí na jejich celkové návštěvnosti v Praze ve 2. čtvrtletí 2024

Od počátku roku se ubytovalo v hlavním městě 3 659 590 hostů. Meziročně návštěvnost za první pololetí vzrostla o 10,9 % (360,3 tis. hostů). Nárůst se týkal zejména zahraniční klientely (+13,6 %; +344,8 tis.), rezidentů přibyla 2 % (15,5 tis.). Rovněž první pololetí jako celek přineslo druhou nejvyšší celkovou návštěvnost Prahy za srovnatelná období od roku 2012. Celkový počet hostů zaostal v letošních prvních šesti měsících roku za rekordním prvním pololetím roku 2019 jen o 0,7 %, oproti období před pandemií covid-19 však existuje rozdíl ve vzájemném poměru hostů ze zahraničí a rezidentů. Zatímco v prvním pololetí roku 2019 představovali nerezidenti 83,9 % z celkového počtu ubytovaných hostů, v roce 2024 to bylo 78,8 %.

Přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze

Během druhého čtvrtletí 2024 bylo realizováno v pražských hotelech, penzionech, kempech a dalších hromadných ubytovacích zařízeních 4 639 314 přenocování. Převážně se jednalo o přenocování zahraničních hostů (85,5 %; téměř 4 mil. noclehů), v menší míře využila tuto možnost ubytování domácí klientela (14,5 % z celkového počtu přenocování, 672 tis. noclehů). Největší počet přenocování ze skupiny zahraničních hostů uskutečnili občané z Německa (673,8 tis.; tj. 17 % z celkového množství přenocování nerezidentů), přibližně poloviční množství přenocování připadlo na hosty z USA (346,8 tis.), dalších 275,5 tis. na Brity. Více než 200 tisíc přenocování v hlavním městě bylo evidováno i u hostů z Polska a Itálie.

Graf 4: Počet přenocování a průměrný počet přenocování na 1 hosta v Praze ve 2. čtvrtletí 2024

Meziročně vzrostl celkový počet přenocování ve druhém čtvrtletí 2024 o 5 % (222,9 tis.), u nerezidentů o 6,9 % (256,9 tis.). Množství přenocování domácích hostů naopak o 4,8 % (téměř 34 tisíc noclehů) pokleslo. Nejvýraznější nárůst počtu přenocování byl patrný u Izraelců (+36,2 tis.), Italů (+27,8 tis.), občanů USA (+26,4 tis.) a Britů (+25,2 tis.).
Průměrný počet přenocování v Praze dosáhl celkově na 2,2 noci, u zahraničních hostů na 2,4 noci, u rezidentů na 1,7 noci.

V souhrnu za první polovinu letošního roku se uskutečnilo v pražských hromadných ubytovacích zařízeních 8,1 mil. přenocování, o 10,4 % více (tj. bezmála tři čtvrtě milionu přenocování) než ve stejném období roku 2023. Jedná se o třetí nejvyšší výsledek za srovnatelná období od roku 2012. Z hlediska počtu přenocování existuje však (na rozdíl od počtu hostů) větší rozdíl mezi situací před pandemií covid-19 a nyní. Oproti z kvantitativního hlediska nejúspěšnějšímu prvnímu pololetí 2019 chybělo Praze v letošním prvním kvartále 6,6 % (325,6 tis.) přenocování. Důvodem je odlišná skladba hostů v jednotlivých letech, kdy existuje velký rozdíl v délce pobytu občanů jednotlivých zemí. U ruských turistů (pro které byla vždy typická nejdelší průměrná délka pobytu ze všech sledovaných zemí) došlo při porovnání první poloviny roku 2024 a 2019 ke snížení množství přenocování o 346,7 tis. (96,4 %). Z hlediska počtu hostů jejich úbytek sice plně pokryli hosté z různých krajů Česka, ale jejich průměrný počet přenocování patří naopak k těm nejnižším.

Porovnání krajů

Z celkového množství hostů České republiky, kteří ve druhém čtvrtletí 2024 přenocovali v hromadných ubytovacích zařízeních (téměř 6 mil.), jich do české metropole zavítala více než třetina (35,1 %), čímž se Praha opětovně stala nejnavštěvovanějším krajem České republiky. Druhou příčku z hlediska celkové návštěvnosti (měřeno počty hostů v hromadných ubytovacích zařízeních) získal s velkým odstupem kraj Jihomoravský (9,9 %), třetí kraj Jihočeský (7,6 %).
Skladba návštěvníků v Praze a ostatních krajích se jako obvykle velmi lišila. Hlavní město navštívilo 60,8 % zahraničních hostů České republiky, 7,3 % z nich preferovalo Jihomoravský kraj a 6,7 % kraj Karlovarský. Z celkového množství rezidentů Česka, kteří se ubytovali v některém hromadném ubytovacím zařízení v ČR, si jich 12,7 % zvolilo některý pražský hotel, penzion či jiné podobné zařízení, podobně jako 12,1 % z nich upřednostnilo kraj Jihomoravský.
Zahraniční hosté v Praze tvořili 80,6 % z celkového množství hostů, což je pro kraj Hl. m. Praha typický, ale v rámci České republiky ojedinělý výsledek. Nejvyrovnanější poměr mezi zahraničními (52,3 %) a českými (47,7 %) hosty vykázal Karlovarský kraj, na více než 30% podíl nerezidentů na celkové návštěvnosti dosáhly i kraje Plzeňský (36,5 %), Ústecký (36,4 %), Jihomoravský (34,5 %) a Jihočeský (31,8 %).

Graf 5: Podíl krajů na celkové návštěvnosti ze zahraničí ve 2. čtvrtletí 2024

Meziročně ve druhém čtvrtletí 2024 přibylo hostů celkem v devíti krajích České republiky. Zahraniční hosté ubyli pouze v Ústeckém kraji (-3,9 %), návštěvnost ze strany rezidentů však poklesla hned v 11 krajích (včetně hlavního města).

Graf 6: Podíl krajů na celkové návštěvnosti rezidentů ve 2. čtvrtletí 2024

Hromadná ubytovací zařízení (HUZ) jsou zařízení s minimálně pěti samostatnými ubytovacími jednotkami (pokoji či apartmány) a zároveň deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu.
Výsledky za 2. čtvrtletí 2024 byly sestaveny standardně na základě zpracování výkazu CR 1-12 a CR 2-04. Údaje za 2. čtvrtletí i 1. pololetí roku 2024 jsou předběžné.
Další údaje a metodické vysvětlivky k prezentovaným (předběžným) údajům naleznete zde:
https://csu.gov.cz/metodika_casove_rady_cestovni_ruch

Kontakt:
Martina Kuřitková
Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze
Tel.: 274 054 163
E-mail: martina.kuritkova@csu.gov.cz

• Komentář v pdf