Postavení českých vývozců na německém trhu ve srovnání s Polskem

 

ZPRÁVA O MĚNOVÉ POLITICE | LÉTO 2024 (box 1)
(autor: Soňa Benecká)

Německá ekonomika v poslední době přešlapuje na místě. Vedle cyklických faktorů ji brzdí i strukturální potíže a hledání nového růstového modelu. Cílem tohoto boxu je popsat pozici českých vývozců v Německu v podmínkách probíhajících změn. Snahou je ukázat, do jaké míry se jim v posledních dvou dekádách daří prosazovat na německém trhu, zejména v porovnání s polskými vývozci, v jakých oblastech vynikají a jak je zasáhlo zpomalení německé ekonomiky v posledním roce. Měřítkem pozice exportérů je tržní podíl, vyjádřený jako podíl dovozu z jednotlivých zemí na celkovém dovozu Německa.

V roce 2023 se Česká republika zařadila na 7. pozici v žebříčku nejvýznamnějších exportérů do Německa s podílem 4,5 % na jeho dovozu (Graf 1).^[1] Německo jako velká, ale současně mimořádně otevřená ekonomika přitom nemá jednoho dominantního obchodního partnera a teritoriální struktura jeho zahraničního obchodu je relativně roztříštěná. S výjimkou Číny nepřesahuje podíl žádné země 10 %. V posledních dvou dekádách se teritoriální struktura dovozu změnila, a od tradičních obchodních partnerů (dodavatelů) v EU (Francie, Itálie, Spojené království) se Německo přiklonilo k novým dodavatelům z Číny a zemí středoevropského regionu. Tento trend byl výrazný až do roku 2017, kdy „německá lokomotiva“ začala zpomalovat. Jak ukazuje Graf 1, velké změny v tržních podílech jednotlivých zemí byly patrné zejména v první dekádě po rozšíření EU v roce 2004. Mezi lety 2016 a 2022 pak zesiloval význam Číny, na přední příčky žebříčku nejvýznamějších obchodních partnerů Německa se vedle toho probojovalo i Polsko.

Graf 1 – Tradiční partneři Německa včetně ČR ztráceli podíly na jeho celkovém dovozu, přičemž byli předstiženi Čínou či Polskem
podíl objemu dovozu z dané země na celkovém dovozu Německa ve vybraných letech, v %, pořadí zemí dle objemu dovozu v roce 2023, šipka ukazuje posun mezi lety 2002 a 2023, pramen: Destatis, výpočet: ČNB

Tržní podíl českých exportérů na německém trhu se v letech 2016 až 2021 snižoval, na rozdíl od polských firem (Graf 2). Krátkodobý propad ve vývoji tržních podílů obou zemí přinesla energetická krize v roce 2022, zdražení dovážených surovin, zadrhnutí výrobních řetězců a s tím vším spojené potíže německé ekonomiky.^[2] V roce 2023 jak čeští, tak zejména polští vývozci opět své podíly na německém trhu zvýšili. Tržní podíl exportérů z Polska se přitom oproti začátku milénia více než zdvojnásobil. Část jejich úspěchu lze vedle faktorů jako je zlepšení situace v dodavatelských řetězcích připsat i dopadům energetické krize v Německu. Podle zpráv z médií došlo totiž u řady energeticky náročných výrob k omezení či přesunu aktivity do zahraničí (např. BASF, Thyssenkrup), přičemž některé podniky dokonce ukončily svou výrobu (např. allourec). Uvolnily tak část trhu pro zahraniční dodavatele, například právě pro firmy z Polska či ČR. Tento fenomén potvrzují i rostoucí počty žádostí o insolvenci v německém zpracovatelském průmyslu od začátku roku 2023.^[3]

Graf 2 – Tržní podíl ČR na německém trhu od roku 2016 až donedávna klesal, zatímco polští exportéři (s výjimkou roku 2022) podíl získávali
podíl ČR a Polska na celkovém dovozu Německa, pramen: Destatis, výpočet: ČNB

Německo se však také musí přizpůsobovat nestabilní globální geopolitické situaci. Proto navyšuje obchod se Spojenými státy a snaží se odklánět od obchodu s Čínou, zejména snížit svou závislost na dovozu kritických meziproduktů z Číny.^[4] Potenciálně významnou závislost na dovozu z určité země lze identifikovat, když její podíl na dovozu do cílové země v některých zbožových skupinách překročí 50 %. V roce 2023 tuto definici splňovalo téměř 5 % zbožových skupin německého dovozu z Číny (Graf 3).^[5] I pokud se měřítko německé závislosti na dovozu z Číny posune na podíl ve výši 75 %, více než 1 % zbožových skupin, kde dominuje dovoz z Číny, je stále výmluvných. Patří k nim například některé chemikálie či elektronické komponenty. Touto optikou je z hlediska Německa srovnatelně významná jen malá část dovozu z ČR či Polska. V případě ČR se jedná zejména o různé druhy masa a krmiv, chemikálií či komponent pro textilní průmysl. Naopak z pohledu ČR je v řadě položek vývoz do Německa vysoce specifický.^[6]

Graf 3 – Německo je významně dovozně závislé na Číně
podíl zbožových skupin potenciálně významného dovozu na celkovém počtu skupin německého dovozu v roce 2023, v %, pramen: Destatis, výpočet: ČNB

Aktuální pozice českých a polských exportérů je odlišná. Český vývoz se stále koncentruje do odvětví, kde získal svou pozici již na počátku milénia. Mezi ně patří elektrické a mechanické stroje a jejich díly, motorová vozidla a jejich díly a kovovýrobky (Graf 4). U většiny z těchto odvětví se českým výrobcům daří udržet tržní podíl. Navíc během uplynulých dekád významně narostla váha uvedených tří klíčových odvětví, což vedlo k ještě užší specializaci českého vývozu do Německa. Vývoz elektrických a mechanických strojů a přístrojů spolu s výrobky automobilového průmyslu tvořil v roce 2023 již téměř 60 % celkového českého vývozu do Německa, zatímco na začátku tisíciletí to bylo téměř o 10 procentních bodů méně. Rozmanitost vyvážených produktů (resp. zbožových skupin) se tak snížila. Opačný příběh je patrný v případě polského vývozu do Německa. Zatímco na začátku tisíciletí mu dominoval segment nábytku, v posledních deseti letech se polským vývozcům daří uspět napříč celým sortimentem, a to včetně odvětví dominantních z hlediska českého vývozu. Polský vývoz do Německa se tedy diverzifikoval a v některých segmentech, jako jsou díly pro automobilový průmysl či kovové výrobky, jsou již podíly obou zemí na německém trhu podobné. Polský export tak představuje pro české vývozce silnou konkurenci.^[7]

Graf 4 – Dovoz z ČR do Německa se koncentruje v tradičních odvětvích, u německého dovozu z Polska naopak roste rozmanitost
tržní podíly v % podle odvětví na německém dovozu v daném segmentu, váženo podílem odvětví na vývozu z ČR a Polska do Německa, pramen: Eurostat, výpočet: ČNB

ČR

Polsko

Aktivitu polských exportních firem dokumentuje i fakt, že se tamním vývozcům podařilo získat tržní podíl v jedné z nejdynamičtěji rostoucích položek orientované na udržitelnost. V podskupině „Elektrické akumulátory“ již drží více než čtvrtinový podíl na německém trhu. Podobně průrazné byly i maďarské firmy. V minulosti přitom obchodu s bateriemi dominoval dovoz z Číny. Nárůst tržního podílu se v případě ČR, pokud o něm šlo vůbec hovořit, naopak koncentroval rovnoměrně v tradičních oborech.

Německá ekonomika čelí řadě potíží již několik let v řadě a hledání jejího nového růstového modelu bude náročné pro ni i pro její hlavní obchodní partnery. Je tak ohrožen motor růstu české ekonomiky v podobě vývozu tradičních výrobků na německý trh. Čeští exportéři si v situaci přechodu Německa k nové strategii růstu zatím drží solidní pozici, jak bylo zdokumentováno výše. Nicméně jejich provázanost s tradičním německým průmyslem, naše společná orientace na energeticky náročná odvětví a omezená schopnost našich firem reagovat na nové segmenty poptávky, mohou české výrobce a dodavatele držet ve spodních patrech evropských a německých hodnotových řetězců.

---

^[1] Vývoz z ČR do Německa tvoří téměř třetinu celkového českého vývozu, což zhruba platí i pro Polsko. Podíly v případě Slovenska a Maďarska jsou nižší, ale stále přesahují 20% hranici.

^[2] Po očištění o vliv prudkého zdražení dovezených energetických komodit by propad českého a polského podílu nebyl tak citelný. Přesto se stagnace německé ekonomiky, včetně narušení dodavatelských řetězců, promítla do vzájemného obchodu Německa s námi a našimi polskými sousedy. Němečtí exportéři také nesou následky ztráty odbytiště v Rusku a na Ukrajině.

^[3] Aktuální struktura insolvencí v Německu podle odvětví bohužel není k dispozici, ale historicky tvořily značnou část německých insolvencí podniky v energeticky náročnějších odvětvích, jako je kovovýroba.

^[4] Viz například německý vládní dokument Strategy on China z roku 2023, analýzu Bundesbank Germany as a business location: selected aspects of current dependencies and medium-term challenges ze září 2023 nebo článek institutu IW Import side; De-risking China in 2023: An anatomy of high German import dependencies on China z dubna 2024.

^[5] Potenciálně kritickou závislost na dovozech z Číny pravidelně komentuje německý Institut der deutschen Wirtschaft (IW). Analýzy naznačují jen omezený prostor pro potenciální nahrazení dovozu z Číny dodávkami z evropských zemí.

^[6] Podrobněji se českému vývozu do Německa věnoval box Závislost českého vývozu na Německu ze ZoMP podzim 2023.

^[7] Na druhou stranu ale i ČR těží z expanze Polska, neboť podíl českého vývozu do země našeho severního souseda na našem celkovém vývozu vzrostl ze 6 % na začátku roku 2020 na 8 % v lednu 2024.