Centrální banka by měla jednat preventivně - Forbes (video)

Před rokem 2020 převažoval v centrálních bankách názor, podle kterého se s utahováním politiky dá čekat až do chvíle, kdy je jasně patrný růst inflačních tlaků. Na Bloombergu to uvedla profesorka MIT Kristin Forbes s tím, že poslední roky ukázaly, že jednat by se mělo naopak preventivně. Současné snahy o snižování inflace pak podle ní mohou vypadat bezbolestně, protože ekonomika jako celek si vede stále dobře. Nicméně úplně bezbolestný tento proces není. Právě kvůli předchozímu růstu cen.

Podle ekonomky současná doba potvrzuje, že pro běžného spotřebitele je důležitá i úroveň cen, ne pouze to, zda se zrovna jejich růst pohybuje na inflačním cíli centrální banky. Ekonomové tak mohou současný vývoj vidět dost pozitivně, protože inflace klesá, ale nezaměstnanost se drží na nízkých úrovních a ekonomika neprochází útlumem. Nicméně z pohledu běžných lidí hraje významnou roli i to, jak se ceny doposud zvedly.

Forbes míní, že centrální banky by se neměly upínat na nějaký konkrétní pohled a predikce, ekonomika si totiž neustále prochází nečekanými šoky. Fed a další banky by tak měly být flexibilní a ponechávat si všechny možnosti dalšího postupu otevřené. Pak jsou schopny rychle reagovat na měnící se situaci. K tomu ekonomka dodala, že příliš pomalé zvedání sazeb bylo při posledním nástupu inflace právě odrazem toho, že centrální banky byly příliš upnuté na to, že nakupují aktiva a poskytují takzvanou forward guidance. Tedy výhled, který měl objasňovat jejich další kroky, ale který v konečném důsledku také snižoval jejich flexibilitu.

Flexibilita je důležitá i nyní, protože podle expertky může například dojít k velké změně ve vládní ekonomické politice a ta by si mohla vyžádat i změnu v politice monetární. Ekonomka se přitom ve své práci věnuje cyklům zvedání a poklesů sazeb. Ten současný je podle ní atypický tím, jak centrální banky pomalu reagovaly na růst inflace. Ale i tím, jak razantně pak sazby zvedaly. A nakonec i dobou, po kterou jsou sazby drženy na svých vrcholech. Historie přitom ukazuje, že „sazby nemusí jít dolů tak moc, jak se čeká“, tedy ne až k úrovním u 3 %.

Namísto jedněch predikcí a jednoho scénáře dalšího vývoje by podle ekonomky měl Fed pracovat s více scénáři, které by mohly být veřejné. Takový postup by mohl přispět k tomu, že by se trhy neupínaly na konkrétní vývoj a braly by v úvahu i alternativy. Platí to i co se týče dalšího směru fiskální politiky americké vlády a jejího zadlužení. Zmíněna byla v této souvislosti i Velká Británie a období, kdy obavy z dalšího fiskálního vývoje v této zemi zvedly dlouhodobé sazby na trzích. Bank of England podle ekonomky nemohla reagovat sazbami krátkodobými, protože to by nemělo požadovaný efekt. Tudíž musela přikročit k nákupům aktiv, aby situaci stabilizovala. „To ale není pozice, ve které by se kterákoliv centrální banka chtěla nacházet“.

Zdroj: Bloomberg