Červencové případy porušení právních předpisů: hlavní rozhodnutí (25.7.2024)

Červencové případy porušení právních předpisů: hlavní rozhodnutí

Přehled podle oblastí politiky

Evropská komise ve svém pravidelném balíčku rozhodnutí o porušení právních předpisů podniká právní kroky proti členským státům, které nesplnily své povinnosti podle práva EU. Tato rozhodnutí se týkají různých odvětví a oblastí politik EU a jejich účelem je zajistit řádné uplatňování práva EU v zájmu občanů a podniků.

Hlavní rozhodnutí přijatá Komisí jsou uvedena níže podle jednotlivých oblastí politiky. Komise rovněž uzavírá 72 případů, u nichž byly problémy s dotyčnými členskými státy vyřešeny, aniž Komise musela pokračovat v řízení.

Další informace k řízení EU o nesplnění povinnosti lze nalézt v otázkách a odpovědích. Podrobnější informace o historii případů jsou dohledatelné v rejstříku rozhodnutí o nesplnění povinnosti.

 

1. Životní prostředí

(Bližší informace: Adalbert Jahnz – tel.: +32 22953156; Maëlys Dreux – tel.: +32 22954673)

Výzvy

Komise vyzývá NIZOZEMSKO, RAKOUSKO a SLOVINSKO, aby dodržovaly rámcovou směrnici o vodě

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Nizozemsku (INFR(2022)2161), Rakousku (INFR(2024)2162) a Slovinsku (INFR(2024)2170) kvůli nedodržení rámcové směrnice o vodě (směrnice 2000/60/ES). Směrnice vyžaduje, aby členské státy vypracovaly program opatření pro každou oblast povodí s cílem zajistit dobrý stav evropských vodních útvarů, jako jsou řeky a jezera. Tato opatření musí být zahrnuta do plánů povodí, které musí být sestavovány a oznamovány Komisi každých šest let. Každý program opatření musí zahrnovat základní opatření pro omezení různých typů odběru vody, vzdouvání, bodových zdrojů vypouštění, difúzních zdrojů, které mohou způsobit znečištění, a veškerých dalších významných nepříznivých dopadů na kvalitu vody. Členské státy jsou povinny tato omezení pravidelně přezkoumávat a aktualizovat, včetně veškerých povolení k vypouštění vody udělených pro tyto účely. Udržitelné hospodaření s vodou je hlavním prvkem Zelené dohody pro Evropu. V Nizozemsku mohou být povolení k odběru vody nebo vypouštění do vody udělována na neomezenou dobu a nevyžaduje se žádný pravidelný přezkum. Kromě toho, pokud jsou povolení udělována podle obecných pravidel, rovněž neprobíhá žádný pravidelný přezkum. V Rakousku se před prodloužením nebo vydáním nového povolení provádí posouzení, které může odpovídat období 25 let pro účely odběrů k zavlažování a až 90 let pro jiné účely. Toto období je příliš dlouhé na to, aby splnilo účel pravidelného přezkumu, a proto neplní cíle směrnice. Ve Slovinsku nestanoví vnitrostátní právo jasná pravidla pro pravidelné přezkumy povolení nebo koncesí na odběr vody, předchozích povolení pro bodové zdroje vypouštění a obecně platných pravidel pro difúzní vypouštění. Komise proto Nizozemsku, Rakousku a Slovinsku zasílá výzvu. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešily. Neobdrží-li Komise uspokojivé odpovědi, může se rozhodnout vydat odůvodněná stanoviska.

Komise vyzývá NIZOZEMSKO, aby lépe chránilo lučního ptáka břehouše černoocasého

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Nizozemsku (INFR(2024)4014) kvůli nedostatečnému zavedení opatření nutných pro ochranu břehouše černoocasého podle směrnice o ptácích (směrnice 2009/147/ES). Zelená dohoda pro Evropu i Strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 uvádějí, že pro EU je naprosto zásadní, aby chránila a obnovovala biologickou rozmanitost, a zastavila tak její úbytek. Směrnice o ptácích má zásadní význam pro zachování biologické rozmanitosti a chrání 500 druhů volně žijících ptáků, které se přirozeně vyskytují v EU, a jejich stanoviště. V Nizozemsku se počty druhů polních ptáků již desítky let trvale snižují, a to především v důsledku úbytku stanovišť a dalších hrozeb, jako je vyrušování během období rozmnožování. Dobrovolné režimy, včetně dotací, nedokážou vyřešit pokračující úbytek břehouše černoocasého – ikonického polního ptáka. Orgány jsou povinny přijmout účinnější opatření, například včetně klasifikace a správy míst, kde se tento pták hojně rozmnožuje. Tato opatření pravděpodobně pomohou i dalším druhům polních ptáků, jako je čejka chocholatá nebo ústřičník velký, u nichž počet populací rovněž klesá. Komise proto zasílá Nizozemsku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby na ni odpověděla, a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá SLOVINSKO, aby zajistilo široký přístup k právní ochraně v záležitostech životního prostředí

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Slovinsku (INFR(2024)2051), protože plně neprovedlo požadavky Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva). Vnitrostátní právo musí být jasné a přesné, pokud jde o možnost napadnout akty z oblasti životního prostředí u soudu. Komise je odhodlána podporovat uplatňování právních předpisů v oblasti životního prostředí a zajistit, aby byly v co nejširší míře chápány, dodržovány a prosazovány. Proto je velmi důležité, aby občané a občanská společnost mohli žádat vnitrostátní soudy, aby dodržování konkrétních právních předpisů ověřily. Slovinsko ve svých vnitrostátních právních předpisech nezajišťuje možnost napadnout soudní cestou rozhodnutí nebo opomenutí vnitrostátních orgánů v těchto oblastech politiky životního prostředí: ochrana přírody, kvalita ovzduší, nakládání s odpady a vodní hospodářství. Komise proto zasílá Slovinsku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá ITÁLII, aby správně provedla rámcovou směrnici o odpadech

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Itálii (INFR(2024)2097), jelikož tato země správně neprovedla rámcovou směrnici o odpadech (směrnice 2008/98/ES ve znění směrnice (EU) 2018/851). Rámcová směrnice o odpadech je rámcovým právním předpisem EU, jehož cílem je předcházet vzniku odpadů nebo jej omezovat, omezovat celkové dopady využívání zdrojů a zlepšovat účinnost tohoto využívání, což je klíčové pro přechod k oběhovému hospodářství a zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti Unie. Pozměněná směrnice stanoví závazné cíle pro recyklaci komunálního odpadu a jeho přípravu k opětovnému použití. Rovněž zavádí požadavky pro členské státy v zájmu zlepšení jejich systémů nakládání s odpady a zvýšení účinnosti využívání zdrojů. Lhůta, ve které měly členské státy provést pozměněnou směrnici ve svém vnitrostátním právu, uplynula 5. července 2020. Komise již zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti deseti jiným členským státům (Bulharsku, Česku, Estonsku, Francii, Kypru, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rakousku a Rumunsku). Komise zjistila, že Itálie neprovedla správně několik ustanovení pozměněné směrnice, včetně ustanovení o rozšířené odpovědnosti výrobce, zajištění vysoce kvalitní recyklace, tříděném sběru nebezpečného odpadu a zavedení elektronického systému sledovatelnosti. Komise proto zasílá Itálii výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby na ni odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá všechny členské státy, aby splnily cíle v oblasti sběru a recyklace odpadu

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzev Belgii (INFR(2024)2121), Bulharsku (INFR(2024)2128), Česku (INFR(2024)2137), Dánsku (INFR(2024)2138), Německu (INFR(2024)2122), Estonsku (INFR(2024)2123), Irsku (INFR(2024)2130), Řecku (INFR(2024)2132), Španělsku (INFR(2024)2147), Francii (INFR(2024)2141), Chorvatsku (INFR(2024)2133), Itálii (INFR(2024)2142), Kypru (INFR(2024)2131), Lotyšsku (INFR(2024)2144), Litvě (INFR(2024)2143), Lucembursku (INFR(2024)2124), Maďarsku (INFR(2024)2134), Maltě (INFR(2024)2135), Nizozemsku (INFR(2024)2125), Rakousku (INFR(2024)2120), Polsku (INFR(2024)2126), Portugalsku (INFR(2024)2145), Rumunsku (INFR(2024)2136), Slovinsku (INFR(2024)2127), Slovensku (INFR(2024)2129), Finsku (INFR(2024)2140) a Švédsku (INFR(2024)2146), protože neplní cíle v oblasti sběru a recyklace odpadu. Z nejnovějších dostupných údajů oznámených členskými státy vyplývá, že všechny nesplnily několik cílů v oblasti sběru a recyklace odpadů, jež jsou stanoveny ve stávajících právních předpisech EU o odpadech. Rámcová směrnice o odpadech (směrnice 2008/98/ES o odpadech ve znění směrnice (EU) 2018/851) stanoví právně závazné cíle pro přípravu komunálního odpadu k opětovnému použití a jeho recyklaci. Bulharsko, Česko, Dánsko, Španělsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Finsko a Švédsko nesplnily cíl přípravy komunálního odpadu (např. papíru, kovů, plastů a skla) k opětovnému použití a jeho recyklace ve výši 50 % do roku 2020. Současně se směrnice o obalech a obalových odpadech (směrnice 94/62/ES ve znění směrnice (EU) 2018/852) vztahuje na všechny obaly distribuované na evropském trhu a veškeré výsledné obalové odpady bez ohledu na to, kde jsou použity. Požadovala, aby do 31. prosince 2008 bylo recyklováno 55 % až 80 % všech obalových odpadů. Stanovené cíle recyklace pro jednotlivé materiály jsou: 60 % pro sklo, 60 % pro papír a lepenku, 50 % pro kovy, 22,5 % pro plasty a 15 % pro dřevo, ale mnoho z těchto cílů zůstalo nesplněno. Směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (směrnice 2012/19/EU ve znění směrnice (EU) 2024/884) navíc vyžaduje tříděný sběr a řádné zpracování OEEZ a stanoví cíle pro jejich sběr, využití a recyklaci. Minimální úroveň sběru, které mají členské státy každoročně dosáhnout, činí buď 65 % průměrné hmotnosti elektrických a elektronických zařízení uvedených na trh v předchozích třech letech v dotčeném členském státě, nebo 85 % hmotnosti produkce OEEZ na území tohoto členského státu. Většina členských států neprováděla tříděný sběr dostatečného množství OEEZ, a proto nesplnila cíl EU v oblasti sběru. Členské státy by měly zvýšit své úsilí v oblasti provádění, aby splnily výše uvedené povinnosti. V tomto ohledu by se členské státy mohly opírat o doporučení pro jednotlivé země uvedená ve zprávě včasného varování týkající se odpadů z roku 2023. To rovněž pomůže členským státům splnit nadcházející cíle pro roky 2025, 2030 a 2035, které byly stanoveny nedávnými změnami právních předpisů EU o odpadech. Komise proto každému z 27 členských států zasílá výzvu. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešily. Neobdrží-li Komise uspokojivé odpovědi, může se rozhodnout vydat odůvodněná stanoviska.

Výzva podle článku 260 Smlouvy o fungování EU

Komise vyzývá MAĎARSKO, aby dodržovalo normy kvality ovzduší

Evropská komise se rozhodla zaslat výzvu podle článku 260 SFEU Maďarsku (INFR(2008)2193), protože nesplnilo povinnosti vyplývající z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 3. února 2021 (věc C-637/18). V tomto rozhodnutí Soudní dvůr konstatoval, že Maďarsko nezajistilo soulad se směrnicí o kvalitě vnějšího ovzduší (směrnice 2008/50/ES). Zelená dohoda pro Evropu se svým cílem nulového znečištění vyzývá k plnému provedení norem kvality ovzduší v zájmu účinné ochrany lidského zdraví a životního prostředí. Směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší vyžaduje, aby členské státy udržovaly koncentrace specifických znečišťujících látek, které mají významné zdravotní dopady, jako je PM₁₀, v ovzduší pod určitými mezními hodnotami. V případě překročení těchto mezních hodnot musí členské státy přijmout opatření, aby byla období překročení co možná nejkratší. V únoru 2021 Soudní dvůr rozhodl, že Maďarsko od roku 2005 systematicky a trvale překračuje denní mezní hodnotu pro PM₁₀ ve třech zónách kvality ovzduší a nepřijalo vhodná opatření k zajištění toho, aby období překročení bylo co možná nejkratší. Od vydání tohoto rozhodnutí Maďarsko dosáhlo určitého pokroku při řešení těchto problémů a v roce 2022 již nebyla v souladu s předpisy pouze jedna zóna, údolí Sajó. V této zóně se však splnění požadavků očekává nejdříve do roku 2025, což neřeší závažnost problému, jak je zdůrazněno v rozsudku. Komise proto zasílá Maďarsku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může věc Maďarska předložit Soudnímu dvoru Evropské unie s požadavkem na uložení finančních sankcí.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá SLOVENSKO, aby zajistilo řádné odvádění a čištění městských odpadních vod

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Slovensku (INFR(2021)2147), protože neplní povinnosti stanovené ve směrnici o čištění městských odpadních vod (směrnice Rady 91/271/EHS). Cílem směrnice je chránit lidské zdraví a životní prostředí tím, že vyžaduje, aby městské odpadní vody byly před vypuštěním do životního prostředí odváděny a čištěny. Města musí zavést nezbytnou infrastrukturu pro odvádění a čištění městských odpadních vod. Neodvedené nebo nečištěné odpadní vody mohou ohrozit lidské zdraví a znečišťovat jezera, řeky, půdu a pobřežní a podzemní vody. Na Slovensku nemá šest aglomerací stokovou soustavu a nebylo zajištěno, aby byly komunální odpadní vody odváděné stokovými soustavami náležitě čištěny. V těchto aglomeracích mělo být dosaženo souladu do 31. prosince 2015. V prosinci 2021 zaslala Komise Slovensku výzvu. Slovenské orgány reagovaly na vznesené obavy a snížily počet nevyhovujících aglomerací z 19 na šest. Všechny obavy však dosud nebyly plně vyřešeny. Komise se proto rozhodla vydat odůvodněné stanovisko. Slovensko má nyní dva měsíce na to, aby reagovalo a přijalo nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá RAKOUSKO, aby správně provedlo právní předpis EU o středních spalovacích zařízeních

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Rakousku (INFR(2021)2088), protože do svých vnitrostátních právních předpisů správně nezapracovalo směrnici o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení (směrnice (EU) 2015/2193). Cílem této směrnice je snížit znečištění ovzduší stanovením mezních hodnot emisí znečišťujících látek ze středních spalovacích zařízení. Tato zařízení mají celou řadu použití, mezi něž patří například výroba energie, vytápění a chlazení v domácnostech nebo obytných domech a výroba tepla nebo páry pro průmyslové procesy. Jsou významným zdrojem znečištění ovzduší oxidem siřičitým, oxidem dusnatým a prachem. Zelená dohoda pro Evropu, zejména její akční plán pro nulové znečištění, klade důraz na snížení znečištění ovzduší, vody a půdy, což je jeden z hlavních faktorů škodících lidskému zdraví. Dodržování mezních hodnot emisí a norem kvality ovzduší stanovených v právních předpisech EU je zásadní pro ochranu zdraví a životního prostředí. V září 2021 se Komise rozhodla zaslat Rakousku výzvu. Rakousko poté přijalo opatření ke zlepšení provedení směrnice. Navzdory dosaženému pokroku však některé regionální předpisy dosud nejsou se směrnicí plně slučitelné. Zbývající problémy se týkají zejména provedení definice „provozovatele“ stanovené ve směrnici, požadavku, aby žádné nové střední spalovací zařízení nebylo provozováno bez povolení nebo registrace, a požadavku pozastavit provoz zařízení, pokud nedodržení požadavků směrnice způsobí závažné zhoršení kvality místního ovzduší. Komise se proto rozhodla vydat Rakousku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby reagovala a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá RUMUNSKO, aby zlepšilo nakládání s odpady

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Rumunsku (INFR(2020)2355) kvůli nesprávnému uplatňování směrnice o skládkách odpadů (směrnice 1999/31/ES) a rámcové směrnice o odpadech (směrnice 2008/98/ES o odpadech ve znění směrnice (EU) 2018/851). Směrnice o skládkách odpadů obsahuje normy, které mají zamezit nepříznivým účinkům skládek odpadů na lidské zdraví a znečišťování vod, půdy a ovzduší. Podle této směrnice musí členské státy přijmout opatření k zajištění toho, aby na skládky byly ukládány pouze zpracované odpady. Rámcová směrnice o odpadech stanoví, že členské státy musí využívat a odstraňovat odpad způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí, a zakazuje svévolné vyhazování, vysypávání nebo nekontrolované odstraňování odpadů. V listopadu 2021 zaslala Komise Rumunsku výzvu týkající se nedostatků na pěti skládkách, ale také v souvislosti s tím, že Rumunsko nevytvořilo integrovanou a odpovídající síť zařízení pro nakládání s odpady s ohledem na nejlepší dostupné techniky. Po posouzení odpovědi rumunských orgánů a na základě nejnovějších údajů dospěla Komise k závěru, že tři skládky stále nesplňují požadavky, včetně skládky nacházející se v Bukurešti. Dospěla rovněž k závěru, že kapacita zařízení pro nakládání s odpady před skládkováním v Rumunsku je nedostatečná, pokud jde o směsný komunální a biologický odpad. Komise se proto rozhodla zaslat Rumunsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Předložení věci Soudnímu dvoru

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc BELGIE, jelikož nepřijala dostatečná opatření proti znečištění dusičnany

Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Belgie (INFR(2022)2051) kvůli tomu, že ve Vlámském regionu nepřijala dostatečná opatření týkající se znečištění dusičnany, jak vyžaduje směrnice o dusičnanech (směrnice Rady 91/676/EHS). Cílem směrnice je chránit povrchové a podzemní vody před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů. V posledních letech se znečištění podzemních a povrchových vod ve Vlámském regionu výrazně zhoršilo a tyto vody patří k nejvíce znečištěným v Evropské unii. Ze zpráv vlámských orgánů jasně vyplývá, že následné vlámské akční programy zaměřené na dusičnany nepřinesly výsledky a že úrovně znečištění jsou dodnes stále příliš vysoké, což představuje riziko pro člověka a životní prostředí. Komise zaslala v únoru 2023 Belgii výzvu, v níž vlámské úřady vyzývá k přijetí urychlených opatření proti znečištění dusičnany. Po ní v září 2023 následovalo odůvodněné stanovisko. Dnes, téměř pět let poté, co belgické orgány poprvé uznaly potřebu přijmout naléhavá opatření, Vlámský region požadovaná opatření dosud nepřijal. Komise proto konstatuje, že úsilí belgických orgánů bylo dosud nedostatečné, a proto předkládá věc Belgie Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc ŘECKA, protože správně neodvádí a nečistí městské odpadní vody

Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Řecka (INFR(2020)2021), protože plně nedodržuje povinnosti týkající se odvádění a čištění odpadních vod, které jsou stanoveny ve směrnici o čištění městských odpadních vod (směrnice 91/271/EHS). Cílem směrnice je chránit lidské zdraví a životní prostředí tím, že vyžaduje, aby městské odpadní vody byly před vypuštěním do životního prostředí odváděny a čištěny. Města musí zavést nezbytnou infrastrukturu pro odvádění a čištění městských odpadních vod. Komise zaslala Řecku v květnu 2020 výzvu a následně v prosinci 2021 odůvodněné stanovisko. Navzdory určitému pokroku nedokázaly řecké orgány problémy zcela odstranit. Komise konstatuje, že úsilí řeckých orgánů bylo dosud nedostatečné, a proto předkládá věc Řecka Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc FRANCIE, protože nedodržuje směrnici o pitné vodě

Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Francie (INFR(2020)2273) z důvodu nedodržení maximální koncentrace dusičnanů v pitné vodě, kterou stanoví směrnice o pitné vodě (směrnice (EU) 2020/2184). Cílem směrnice o pitné vodě je chránit lidské zdraví před škodlivými účinky kontaminované pitné vody. Ve Francii již dlouho překračuje obsah dusičnanů v pitné vodě dodávané určité části obyvatelstva zmíněnou maximální koncentraci. To se týká 107 oblastí zásobovaných vodou v sedmi regionech. V říjnu 2020 zaslala Komise Francii výzvu. Po ní v únoru 2023 následovalo odůvodněné stanovisko. Komise konstatuje, že úsilí francouzských orgánů, pokud jde o řešení daných problémů, bylo dosud nedostatečné, a proto předkládá věc Francie Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc FRANCIE, protože nepřijala akční plány pro regulaci hluku

Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Francie (INFR(2013)2006), jelikož nepřijala akční plány pro regulaci hluku pro všechny aglomerace a hlavní silnice, jak vyžaduje směrnice o hluku (směrnice Rady 2002/49/ES). Směrnice o hluku určuje úrovně hlukového znečištění a jako reakci na ně aktivuje nezbytná opatření, jako je vhodné územní plánování a opatření na ochranu před hlukem. Směrnice požaduje, aby členské státy přijaly mapy, jež znázorňují zatížení hlukem ve velkých aglomeracích, podél hlavních železničních tratí a hlavních silnic a kolem hlavních letišť. Tyto mapy slouží jako základ pro stanovení opatření ke snížení hlukového znečištění v akčních plánech pro regulaci hluku. Mají zásadní význam pro informování veřejnosti o hladinách hluku, kterému jsou vystaveni, aby si lidé mohli sami ověřit, zda jejich orgány přijímají dostatečná opatření. V květnu 2013 zaslala Komise Francii výzvu, v prosinci 2017 dodatečnou výzvu a v září 2023 odůvodněné stanovisko. Navzdory určitému pokroku nedokázaly francouzské orgány problémy zcela odstranit. Komise konstatuje, že úsilí francouzských orgánů bylo dosud nedostatečné, a proto předkládá věc Francie Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

 

2. Vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky

(Bližší informace: Johanna Bernsel – tel.: +32 22986699; Federica Miccoli – tel.: +32 22958300)

Výzvy

Komise žádá IRSKO, aby zajistilo soulad s pravidly EU pro stavební výrobky

Evropská komise se dnes rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti proti Irsku (INFR(2024)4003) kvůli neprovedení dozoru nad trhem, jak vyžaduje nařízení o stavebních výrobcích (nařízení (EU) 305/2011). Nařízení o stavebních výrobcích vyžaduje, aby orgány kontrolovaly výrobu stavebních výrobků a jejich uvádění na trh před jejich použitím. Podle zjištění Komise omezují irské orgány své kontrolní činnosti na dokončené budovy nebo dokončené projekty inženýrských staveb. Omezení činností dozoru nad trhem na opatření na místě ohrožuje volný pohyb bezpečných stavebních výrobků v Unii. Kvůli vadným stavebním výrobkům bylo v Irsku velmi vážně poškozeno několik tisíc domů. Komise proto zasílá Irsku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby na ni odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise žádá BELGII a BULHARSKO, aby správně provedly směrnici o testu přiměřenosti

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Belgii (INFR(2023)2155) a doplňující odůvodněné stanovisko Bulharsku (INFR(2021)2206) kvůli nesprávnému provedení pravidel EU stanovených ve směrnici (EU) 2018/958 o testu přiměřenosti. Tato směrnice upravuje posuzování přiměřenosti nových či pozměněných předpisů omezujících přístup k regulovaným povoláním nebo jejich výkon. Systematické posuzování regulace povolání před přijetím nebo změnou právních předpisů má zásadní význam pro předcházení neopodstatněným překážkám na jednotném trhu. Komise se domnívá, že Belgie a Bulharsko neprovedly směrnici správně, zejména pokud jde o požadavek zajistit, aby parlamentní iniciativy a pozměňovací návrhy byly účinně podrobeny posouzení přiměřenosti. Komise se proto rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Belgii a doplňující odůvodněné stanovisko Bulharsku. Oba členské státy mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise žádá ŘECKO a POLSKO, aby provedly pravidla EU týkající se jednotné nabíječky

Evropská komise se dnes rozhodla vydat odůvodněná stanoviska Řecku (INFR(2024)0041) a Polsku (INFR(2024)0112), protože tyto země neoznámily požadovaná opatření k provedení povinností podle směrnice o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh (směrnice (EU) 2022/2380). Tato změna směrnice o rádiových zařízeních (směrnice 2014/53/EU) zavádí společné řešení nabíjení. Požadavky na jednotnou nabíječku se budou od 28. prosince 2024 vztahovat na všechny mobilní telefony, tablety, digitální fotoaparáty, sluchátka, náhlavní soupravy, přenosné reproduktory, ruční videoherní konzole, elektronické čtečky, bezdrátová sluchátka do uší (pecky), klávesnice, myši a přenosná navigační zařízení. Tyto požadavky se budou ode dne 28. dubna 2026 vztahovat i na laptopy. Lhůta pro provedení nové směrnice uplynula dne 28. prosince 2023. Řecko a Polsko dosud svá vnitrostátní opatření k provedení směrnice neoznámily. Komise se proto rozhodla vydat těmto dvěma členským státům odůvodněné stanovisko. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Předložení věci Soudnímu dvoru

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc BELGIE kvůli nedodržování směrnice o službách

Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Belgie (INFR(2022)4120) kvůli nedodržování směrnice o službách (směrnice 2006/123/ES). Cílem směrnice o službách je zajistit, aby se poskytovatelé služeb nesetkávali s neopodstatněnými překážkami, když chtějí poskytovat služby přeshraničně ze své domovské země. Podle Komise vytvářejí belgická pravidla o finančních zárukách požadovaných v souvislosti s prodejem domů a bytů „ve stavu dokončení v budoucnu“ (kupování podle plánu) neodůvodněnou překážku pro poskytování stavebních služeb. Belgické právo vyžaduje, aby neschválení podnikatelé poskytli 100% finanční záruku, a nikoli pouze 5% záruku, kterou poskytují schválení dodavatelé, kteří prošli belgickým certifikačním systémem. Belgický systém certifikace je pro nebelgické podnikatele příliš obtížný. Kvůli této překážce je pro stavební společnosti ze zemí jiných než Belgie těžší získat přístup na trh, působit přeshraničně a expandovat. Uživatelé těchto služeb (soukromníci, ale také mnoho podniků) proto nemohou využívat nejkonkurenceschopnějších a nejinovativnějších služeb dostupných na jednotném trhu. Komise konstatuje, že úsilí orgánů bylo dosud nedostatečné, a proto předkládá věc Belgie Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc ŘECKA kvůli tomu, že nezajistilo soulad s právními předpisy EU o uznávání odborných kvalifikací

Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Řecka (INFR(2022)4078) kvůli tomu, že jeho vnitrostátní pravidla nejsou v souladu s právními předpisy EU o uznávání odborných kvalifikací. Pravidla EU usnadňují odborníkům poskytovat své služby v jiných členských státech. Komise se zejména domnívá, že řecká pravidla nejsou v souladu se směrnicí 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a se Smlouvou o fungování Evropské unie. Podle řeckého práva musí odborníci, kteří se kvalifikovali jako ředitelé škol v jiných členských státech, podstoupit více zatěžující postup akademického uznání svých kvalifikací, aby mohli pracovat v Řecku. To je v rozporu se směrnicí a některým odborníkům to ztěžuje přístup na řecký trh práce. Komise konstatuje, že úsilí orgánů bylo dosud nedostatečné, a proto předkládá věc Řecka Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc BULHARSKA kvůli omezování dočasného poskytování sociálních služeb

Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Bulharska (INFR(2019)2153) kvůli tomu, že omezilo maximální dobu poskytování dočasných přeshraničních sociálních služeb, jako jsou poradenské služby nebo služby zastupování, komunitní práce, terapie a rehabilitace, odborná příprava a pečovatelské služby, na šest měsíců ročně. Bulharský zákon o sociálních službách porušuje směrnici 2006/123/ES o službách a Smlouvu o fungování Evropské unie. Členské státy nemohou stanovit maximální dobu trvání dočasných služeb. Pojem dočasného poskytování služeb je založen na několika různých aspektech, jako je doba trvání, pravidelnost, opakovanost a nepřetržitost služeb. Členské státy nesmějí od hospodářských subjektů vyžadovat, aby na jejich území zřídily stálou provozovnu pro služby.

Komise konstatuje, že úsilí orgánů bylo dosud nedostatečné, a proto předkládá věc Bulharska Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

 

3. Spravedlnost

(Bližší informace: Christian Wigand – tel.: +32 22962253; Cristina Torres Castillo – tel.: +32 22990679; Jördis Ferroli – tel.: +32 22992729; Yuliya Matsyk – tel.: +32 22962716)

Výzvy

Komise vyzývá SLOVINSKO, aby správně provedlo pravidla EU pro boj proti podvodům poškozujícím rozpočet Unie

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat dodatečnou výzvu Slovinsku (INFR(2021)2267), protože ve svých vnitrostátních právních předpisech nesprávně provedlo směrnici (EU) 2017/1371 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie („směrnice o ochraně finančních zájmů“). Tato pravidla zvyšují úroveň ochrany rozpočtu EU harmonizací definic, sankcí a promlčecích lhůt týkajících se trestných činů, které poškozují nebo ohrožují finanční zájmy Unie, a jsou základem pro pravomoci Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Lhůta pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu uplynula 6. července 2019. V únoru 2022 zaslala Komise Slovinsku první výzvu. Komise dospěla k závěru, že Slovinsko mimo jiné neprovedlo správně pojem „úřední osoby“ a nestanovilo odpovědnost právnických osob za trestné činy spáchané osobou působící ve vedoucím postavení v dané právnické osobě, jak vyžaduje směrnice. Komise rovněž dospěla k závěru, že požadavek oboustranné trestnosti je v rozporu s příslušným ustanovením zmíněné směrnice, což nebylo zmíněno v předchozí výzvě. Komise proto zasílá Slovinsku dodatečnou výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá IRSKO, CHORVATSKO, MAĎARSKO a RAKOUSKO, aby dodržovaly přeshraniční soudní postupy v souvislosti s evropským zatýkacím rozkazem

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat dodatečné výzvy Irsku (INFR(2020)2072) a Chorvatsku (INFR(2021)211) a odůvodněná stanoviska Maďarsku (INFR(2021)2071) a Rakousku (INFR(2020)2307), protože nedodržují rámcové rozhodnutí Rady o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy (rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV). Evropský zatýkací rozkaz (nebo též evropský zatykač) je zjednodušený přeshraniční soudní postup, který umožňuje předání vyžádané osoby za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného s odnětím osobní svobody. Funguje od 1. ledna 2004 a nahradil zdlouhavé postupy vydávání osob, které se mezi členskými státy EU uplatňovaly dříve. Komise zaslala výzvy Irsku v říjnu 2020, Rakousku v prosinci 2020, Maďarsku v červnu 2021 a Chorvatsku v září 2021. Kromě toho zaslala Komise v listopadu 2023 dodatečné výzvy Rakousku a Maďarsku. Po analýze nového pozměňujícího zákona přijatého Irskem a Chorvatskem dospěla Komise k závěru, že kromě problémů uvedených v první výzvě se objevily problémy nové. Irsko nesprávně provedlo ustanovení týkající se rozhodnutí vydaných v nepřítomnosti, určení příslušného justičního orgánu, situace do přijetí rozhodnutí a souběžného mezinárodního závazku. Chorvatsko nesprávně provedlo ustanovení týkající se záruk, které musí v určitých případech poskytnout vystavující členský stát, a situace do přijetí rozhodnutí. Maďarsko neprovedlo v plném rozsahu ustanovení o souběžných mezinárodních závazcích a neprovedlo správně ustanovení týkající se důvodů odmítnutí, rozhodnutí vydaných v nepřítomnosti a situace do přijetí rozhodnutí. Rakousko plně neprovedlo ustanovení o výsadách a imunitách a neprovedlo správně ustanovení o důvodech pro možné odmítnutí. Komise proto zasílá dodatečné výzvy Irsku a Chorvatsku a odůvodněná stanoviska Rakousku a Maďarsku. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout, že zašle Irsku a Chorvatsku odůvodněná stanoviska a že věc Rakouska a Maďarska předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá SLOVENSKO, aby správně provedlo přepisy EU o právu na přístup k obhájci a na komunikaci po zatčení

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat dodatečné odůvodněné stanovisko Slovensku (INFR(2023)2008), protože ve svém vnitrostátním právu nesprávně provedlo směrnici o právu na přístup k obhájci a na komunikaci po zatčení (směrnice 2013/48/EU). Lhůta, kterou měly členské státy pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu, uplynula 27. listopadu 2016. Tato směrnice je jednou ze šesti směrnic tvořících právní rámec EU týkající se společných minimálních norem pro spravedlivý proces, který zajišťuje dostatečnou ochranu práv podezřelých a obviněných osob. Směrnice posiluje vzájemnou důvěru členských států v systémy trestního soudnictví ostatních členských států, a usnadňuje tak vzájemné uznávání rozhodnutí v trestních věcech. V dnešním dodatečném odůvodněném stanovisku Komise poukazuje na nedostatky, pokud jde o správné provedení oblasti působnosti procesních práv a odchylek od práva na přístup k obhájci. Komise zaslala Slovensku v červnu 2023 výzvu a následně v listopadu 2023 odůvodněné stanovisko. Některé nedostatky sice byly od té doby vyřešeny, ale nově zavedené změny příslušného zákona na Slovensku, zejména pokud jde o definici pojmu „podezřelá osoba“, vzbuzují nové obavy. Komise se proto rozhodla vydat dodatečné odůvodněné stanovisko. Slovensko má nyní dva měsíce na to, aby reagovalo a přijalo nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá ESTONSKO, aby provedlo pravidla na ochranu osob, které oznamují porušení práva Unie

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Estonsku (INFR(2024)0033), protože nesdělilo opatření týkající se zřízení interních kanálů pro oznamování ze strany středních podniků, jak vyžaduje směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (směrnice (EU) 2019/1937). Kromě jiných povinností směrnice vyžaduje, aby členské státy zajistily, aby soukromé společnosti s 50 nebo více zaměstnanci zavedly kanály a postupy pro interní oznamování, které jejich zaměstnancům umožní důvěrně oznamovat porušení pravidel EU. Lhůta, ve které měly členské státy informovat Komisi o těchto opatřeních, uplynula 17. prosince 2023. V lednu 2024 zaslala Komise Estonsku výzvu kvůli nesdělení příslušných prováděcích opatření. Estonsko příslušná prováděcí opatření oznámilo, ale odložilo jejich vstup v platnost na 1. ledna 2025. Komise se proto rozhodla vydat Estonsku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise podniká další kroky proti SPOJENÉMU KRÁLOVSTVÍ, aby dodržovalo právo EU v oblasti volného pohybu občanů EU a jejich rodinných příslušníků, a zajistilo tak provádění dohody o vystoupení*

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko (INFR(2020)2202) Spojenému království, jelikož tato země nedodržela právo EU v oblasti volného pohybu občanů EU a jejich rodinných příslušníků. Komise se domnívá, že při provádění Smlouvy o fungování Evropské unie ze strany Spojeného království došlo k několika nedostatkům, které mají i nadále dopad na občany EU podle dohody o vystoupení. To se týká konkrétně práva svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (článek 21 SFEU), volného pohybu pracovníků (článek 45 SFEU) a svobody usazování (článek 49 SFEU), jakož i provedení směrnice o volném pohybu z roku 2004. V tomto ohledu zaslala Komise Spojenému království v květnu 2020 výzvu. V návaznosti na odpověď Komise zjistila, že několik bodů zůstává nevyřešeno, zejména pokud jde o prvky týkající se občanů EU nebo jejich rodinných příslušníků (např. dětí v opatrovnické péči nebo členů širší rodiny) vykonávajících práva na volný pohyb, na které by se měla vztahovat dohoda o vystoupení. Spojené království má nyní dva měsíce na to, aby odpovědělo a přijalo nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie. Dohoda o vystoupení umožňuje Komisi zahájit řízení o nesplnění povinnosti, které zahájila před koncem přechodného období v souvislosti s právem Spojeného království ve znění platném na konci přechodného období.

Předložení věci Soudnímu dvoru

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru věc ČESKA a MAĎARSKA, protože správně neprovedly pravidla o právu na přístup k obhájci a na komunikaci po zatčení

Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru EU věc Česka (INFR(2021)2107) a Maďarska (INFR(2021)2137), protože správně neprovedly směrnici o právu na přístup k obhájci a na komunikaci po zatčení (směrnice 2013/48/EU). Lhůta, kterou měly členské státy pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu, uplynula 27. listopadu 2016. Dne 23. září 2021 zaslala Komise Česku výzvu, v níž dospěla k závěru, že některá vnitrostátní prováděcí opatření oznámená Českem nesplňují požadavky směrnice. Dne 28. září 2023 pak Komise vydala odůvodněné stanovisko. Po analýze odpovědí Česka trvá Komise na tom, že jedno z ustanovení směrnice týkající se možných odchylek od práva na přístup k obhájci není správně provedeno ve vnitrostátním právu. Pokud jde o Maďarsko, dne 12. listopadu 2021 zaslala Komise výzvu a dne 14. července 2023 následovalo odůvodněné stanovisko. Po analýze odpovědí Maďarska dospěla Komise k závěru, že jeho právní předpisy oznámené Komisi dosud nesplňují požadavky směrnice. Komise zejména trvá na tom, že odchylky od práva na přístup k obhájci z důvodu potřeb vyšetřování a vzdání se práva na přístup k obhájci nejsou správně provedeny. Evropská komise se proto rozhodla, že věc Česka a Maďarska předloží Soudnímu dvoru EU. Další informace jsou uvedeny v tiskové zprávě pro Maďarsko a v tiskové zprávě pro Česko.

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru věc BULHARSKA, protože správně neprovedlo pravidla o právu na informace v trestním řízení

Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru EU věc Bulharska (INFR(2021)2098), protože správně neprovedlo směrnici o právu na informace v trestním řízení (směrnice 2012/13/EU).. Lhůta, kterou měly členské státy pro provedení směrnice ve vnitrostátním právu, uplynula 2. června 2014. Dne 23. září 2021 zaslala Komise Bulharsku výzvu z důvodu nesprávného provedení směrnice v jeho vnitrostátním právu. Dne 28. září 2023 zaslala Komise odůvodněné stanovisko, v němž zopakovala problémy uvedené ve výzvě. Bulharsko dosud plně nevyřešilo obavy Komise, jako je nesprávné provedení oblasti působnosti směrnice pro osoby, které jsou de facto podezřelé ze spáchání trestného činu, právo na informace o právech, právo na písemné poučení o právech v řízení týkajícím se evropského zatýkacího rozkazu a právo na přístup k materiálům k případu. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

 

4. Energetika

(Bližší informace: Tim McPhie – tel.: +32 22958602; Giulia Bedini – tel.: +32 22958661; Ana Crespo-Parrondo – tel.: + 32 22981325)

Výzva

Komise vyzývá Maďarsko, aby neohrožovalo postoj Unie k rozhodčím řízením uvnitř EU podle Smlouvy o energetické chartě a aby se řídilo judikaturou Soudního dvora

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Maďarsku (INFR(2024)2206), protože ohrozilo postoj Unie na mezinárodní scéně, pokud jde o zákaz rozhodčích řízení mezi investorem a státem uvnitř EU v souvislosti se Smlouvou o energetické chartě, a z důvodu rozporu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

Dne 26. června 2024 podepsaly Unie a 26 členských států prohlášení o právních důsledcích rozsudku ve věci Komstroy, v němž Soudní dvůr rozhodl, že rozhodčí doložka zmíněné smlouvy se nevztahuje na spory mezi členským státem a investorem z jiného členského státu, které se týkají investice uskutečněné tímto investorem v prvním členském státě. Toto prohlášení doplnilo dohodu uzavřenou téhož dne a objasnilo dlouhodobě ustálený postoj Unie, že rozhodčí doložka stanovená ve Smlouvě o energetické chartě se nepoužije – a nikdy se nepoužila – ve vztazích mezi investorem z EU a zemí EU nebo Unií. Téhož dne Maďarsko přijalo jednostranné prohlášení, v němž tvrdilo, že rozsudek ve věci Komstroy se vztahuje pouze na budoucí rozhodčí řízení mezi investorem a státem uvnitř EU. V tomto jednostranném prohlášení dále tvrdí, že tento účinek pro budoucnost začne teprve poté, co bude změněna Smlouva o energetické chartě.

Komise je toho názoru, že toto jednostranné prohlášení Maďarska je v rozporu s rozhodnutím Soudního dvora, jakož i s postojem Unie vůči rozhodčím tribunálům a soudům třetích zemí. Kromě toho Komise konstatuje, že Maďarsko tím, že otevřeně vyjádřilo jednostranný odlišný postoj, porušuje povinnost loajální spolupráce zakotvenou v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, který vyžaduje, aby členské státy neohrožovaly postoj Unie na mezinárodní scéně. Kromě toho se zdá, že jelikož je Maďarsko v rozporu s výkladem podaným Soudním dvorem, nerespektuje konečnou, směrodatnou a závaznou povahu rozsudků Soudního dvora. Tyto zásady jsou zakotveny v článku 19 Smlouvy o Evropské unii a v článcích 267 a 344 Smlouvy o fungování Evropské unie, jakož i v obecných zásadách autonomie, přednosti, účinnosti a jednotného uplatňování práva Unie.

Komise se proto rozhodla zaslat Maďarsku výzvu. Maďarsko má nyní dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešilo. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko. 

 

5. Pracovní místa a sociální práva

(Bližší informace: Veerle Nuyts – tel.: +32 22996302; Ignazio Cocchiere – tel.: +32 22982261)

Výzvy

Komise vyzývá ŘECKO, aby zabránilo diskriminačním podmínkám zaměstnávání ve veřejných školách

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Řecku (INFR(2024)4013), jelikož tato země ve vnitrostátním právu správně neprovedla směrnici Rady 1999/70/ES, která zakazuje diskriminaci vůči zaměstnancům s pracovním poměrem na dobu určitou. Řecké právo obsahuje méně příznivé pracovní podmínky pro učitele s pracovním poměrem na dobu určitou pracující ve veřejných školách ve srovnání se stálými učiteli, například pokud jde o mateřskou dovolenou a volno z důvodu nemoci. Komise proto zasílá Řecku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby na ni odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá ŠPANĚLSKO, aby odstranilo diskriminační podmínky zaměstnávání ve veřejném sektoru

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat druhou dodatečnou výzvu Španělsku (INFR(2014)4224), jelikož tato země ve vnitrostátním právu správně neprovedla směrnici Rady 1999/70/ES, která zakazuje diskriminaci vůči zaměstnancům s pracovním poměrem na dobu určitou. Španělské právo obsahuje méně příznivé pracovní podmínky (např. právo na dovolenou) pro zaměstnance s pracovním poměrem na dobu určitou pracující ve španělském veřejném sektoru ve srovnání se zaměstnanci na dobu neurčitou. Podle Komise se jedná o diskriminaci, která je v rozporu s právem EU, a proto v roce 2014 zahájila toto řízení o nesplnění povinnosti. Španělsko od té doby pravidla změnilo, avšak problémy s diskriminací přetrvávají. Ve své druhé dodatečné výzvě se Komise zabývá rozdíly v zacházení, pokud jde o výpočet odsloužených let, právo na některé druhy dovolené nebo možnosti profesního postupu. Španělsko má nyní dva měsíce na to, aby nedostatky zjištěné Komisí vyřešilo. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že zašle odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá ŘECKO, aby dodržovalo pravidla EU týkající se rodinných dávek

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněné stanovisko Řecku (INFR(2023)2097), protože nedodržuje pravidla EU týkající se koordinace sociálního zabezpečení (nařízení (ES) č. 883/2004) a volného pohybu pracovníků (nařízení (EU) č. 492/2011 a článek 45 Smlouvy o fungování Evropské unie). Podle řeckých právních předpisů mohou o rodinné dávky žádat pouze státní příslušníci EU, kteří v Řecku pobývají společně se svými dětmi po dobu nejméně pěti let. Státní příslušníci třetích zemí, na něž se vztahují pravidla EU pro koordinaci sociálního zabezpečení (například proto, že se přestěhovali do Řecka z jiného členského státu EU), navíc mohou požádat o rodinné dávky až poté, co v Řecku pobývají po dobu nejméně dvanácti let. Podle názoru Komise jsou tyto právní předpisy diskriminační a porušují právo EU. Unijní pravidla o koordinaci sociálního zabezpečení navíc zakazují v případě pobírání dávek sociálního zabezpečení, jako jsou rodinné přídavky, jakékoli požadavky na pobyt. Komise se proto rozhodla vydat Řecku odůvodněné stanovisko. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a přijala nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Komise vyzývá NĚMECKO, CHORVATSKO, NIZOZEMSKO, ŠVÉDSKO a SLOVINSKO, aby do svého vnitrostátního práva začlenily evropský akt o přístupnosti

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska Německu (INFR(2022)0295), Chorvatsku (INFR(2022)0306), Švédsku (INFR(2022)0322) a Slovinsku (INFR(2022)0324) a dodatečné odůvodněné stanovisko Nizozemsku (INFR(2022)0315), jelikož tyto země nezačlenily do svého vnitrostátního práva pravidla EU o přístupnosti výrobků a služeb pro osoby se zdravotním postižením (směrnice (EU) 2019/882, evropský akt o přístupnosti). Tyto členské státy dosud Komisi sdělily pouze částečná prováděcí opatření. Evropský akt o přístupnosti vyžaduje, aby zásadní výrobky a služby, jako jsou telefony, počítače, elektronické knihy, bankovní služby a elektronické komunikace, byly přístupné osobám se zdravotním postižením. To pomůže zvýšit jejich aktivní účast ve společnosti, mimo jiné na vzdělávání a zaměstnání, a zajistit tak větší autonomii a více možností mobility pro osoby se zdravotním postižením, k nimž patří více než 100 milionů evropských občanů. Podniky a poskytovatelé služeb musí zaručit, aby tyto výrobky a služby splňovaly soubor společných požadavků EU na přístupnost do roku 2025. V červenci 2022 zaslala Komise výzvu 24 členským státům a v dubnu 2023 dalším třem členským státům, protože neoznámily opatření k úplnému provedení směrnice. V červenci 2023 pak Komise zaslala pěti členským státům odůvodněná stanoviska, protože dosud neoznámily žádné prováděcí opatření. Komise se dnes rozhodla vydat odůvodněná stanoviska Německu, Chorvatsku, Švédsku a Slovinsku a dodatečné odůvodněné stanovisko Nizozemsku. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby reagovaly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

Předložení věci Soudnímu dvoru

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc BULHARSKA, protože do vnitrostátního práva nezačlenilo evropský akt o přístupnosti

Evropská komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Bulharska (INFR(2022)0290), protože do svého vnitrostátního práva nezačlenilo evropský akt o přístupnosti (směrnice (EU) 2019/882 o přístupnosti výrobků a služeb pro osoby se zdravotním postižením). Přestože Bulharsko oznámilo, že vypracuje návrh zákona, kterým se evropský akt o přístupnosti provádí, a v prosinci 2023 jej předloží Národnímu shromáždění, dosud neučinilo žádné formální oznámení. Komise proto dospěla k závěru, že evropský akt o přístupnosti do bulharského vnitrostátního práva dosud začleněn nebyl. Komise konstatuje, že úsilí orgánů bylo dosud nedostatečné, a proto předkládá věc Bulharska Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc NĚMECKA, pokud jde o práva mobilních pracovníků EU na pobírání rodinných dávek

Evropská komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Německa (INFR(2021)4039), protože neprosazuje práva mobilních pracovníků z jiných členských států EU, pokud jde o výši rodinných dávek, které se jim přiznávají. Toto nedodržování práv mobilních pracovníků představuje diskriminaci a porušení práva EU v oblasti koordinace sociálního zabezpečení (nařízení (ES) č. 883/2004) a volného pohybu pracovníků (nařízení (EU) č. 492/2011 a článek 45 Smlouvy o fungování Evropské unie).

Bavorsko zavedlo v roce 2018 nový systém rodinných přídavků pro obyvatele Bavorska s malými dětmi (do 3 let). Občané EU, jejichž děti mají bydliště v členském státě, kde jsou životní náklady nižší než v Bavorsku, pobírají v tomto systému dávku pouze ve snížené výši. Komise konstatuje, že úsilí orgánů bylo dosud nedostatečné, a proto předkládá věc Německa Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

Komise se rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc ITÁLIE, pokud jde o práva mobilních pracovníků EU na pobírání rodinných dávek

Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Itálie (INFR(2022)0322), protože neprosazuje práva mobilních pracovníků z jiných členských států EU, pokud jde o rodinné dávky, které se jim přiznávají. Toto nedodržování práv mobilních pracovníků představuje diskriminaci a porušení práva EU v oblasti koordinace sociálního zabezpečení (nařízení (ES) č. 883/2004) a volného pohybu pracovníků (nařízení (EU) č. 492/2011 a článek 45 Smlouvy o fungování Evropské unie). Itálie zavedla v březnu 2022 nový systém rodinných přídavků pro nezaopatřené děti („Assegno unico e universale per i figli a carico“). V rámci tohoto systému nemají na tuto dávku nárok pracovníci, kteří nemají bydliště v Itálii po dobu nejméně dvou let nebo jejichž děti nemají bydliště v Itálii. Komise konstatuje, že úsilí orgánů bylo dosud nedostatečné, a proto předkládá věc Itálie Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

 

6. Finanční služby

(Bližší informace: Francesca Dalboni – tel: +32 22988170; Marta Pérez-Cejuela – tel.: +32 22963770)

Výzvy

Komise vyzývá ŠPANĚLSKO, aby zaručilo svobody vnitřního trhu ve vnitrostátních doplňkových důchodových systémech

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Španělsku (INFR(2024)4009) v souvislosti s některými omezeními zavedenými vnitrostátními pravidly v zaměstnaneckých a osobních penzijních plánech. Zákaz, který Španělsko ukládá na příspěvky do zaměstnaneckých a osobních penzijních plánů přesahující maximální odpočitatelné částky pro daňové účely, může být v rozporu s volným pohybem pracovníků, služeb, kapitálu a právem usazování zaručeným Smlouvami. Ačkoli řízení o nesplnění povinnosti řeší takový zákaz, jelikož může představovat překážku na jednotném trhu a nepřiměřeně omezovat přístup k doplňkovým důchodům, nezpochybňuje daňově odpočitatelné částky. V rozporu se svobodami vnitřního trhu může být i skutečnost, že Španělsko povoluje vnitrostátní, ale nikoli přeshraniční individuální převody důchodových práv v doplňkových důchodových systémech. Komise proto zasílá Španělsku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá MAĎARSKO, aby ve vnitrostátním právu správně provedlo směrnici o boji proti praní peněz

Evropská komise se rozhodla zaslat dodatečnou výzvu Maďarsku (INFR(2023) 2098) kvůli nesprávnému provedení směrnice o boji proti praní peněz. První výzva, jež byla Maďarsku zaslána v září 2023, se týkala udělování licencí poskytovatelům služeb souvisejících s virtuálními aktivy. Komise navíc nyní vyjádřila názor, že maďarský právní rámec rovněž nezajišťuje úplnost vnitrostátního registru skutečných majitelů, jelikož do jeho působnosti nezahrnuje fondy soukromého kapitálu. Pravidla zaměřená proti praní peněz mají naprosto zásadní význam v boji proti praní peněz a financování terorismu. Skandály týkající se praní peněz odhalily potřebu přísnějších pravidel na úrovni EU. Legislativní nedostatky v jednom členském státě mají dopad na EU jako celek. V zájmu potírání trestné činnosti a ochrany našeho finančního systému by proto měla být pravidla EU účinně provedena a kontrolována. Komise proto zasílá Maďarsku dodatečnou výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá 9 členských států, aby dokončily provedení změn směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank ve vnitrostátním právu

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzev Bulharsku (INFR(2024)2175), Španělsku (INFR(2024)2178), Itálii (INFR(2024)2179), Kypru (INFR(2024)2176), Litvě (INFR(2024)2180), Rakousku (INFR(2024)2174), Polsku (INFR(2024)0036), Portugalsku (INFR(2024)2185) a Slovensku (INFR(2024)2186) kvůli neúplnému provedení změn směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank (směrnice 2014/59/EU), jež byly zavedeny nařízením (EU) 2022/2036 a které se týkají obezřetnostního přístupu ke globálním systémově významným institucím a schopnosti absorbovat ztráty a schopnosti rekapitalizace a bankovních skupin. Změny směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank zavedené nařízením (EU) 2022/2036 jsou v EU důležité pro zajištění plného souladu se standardy Rady pro finanční stabilitu týkajícími se celkové kapacity pro absorpci ztrát (TLAC) u globálních systémově významných institucí (G-SVI). Uvedené změny jsou nezbytné zejména pro řádné zohlednění expozice G-SVI v EU vůči jejich dceřiným společnostem nacházejícím se ve třetích zemích a pro další zlepšení schopnosti největších bankovních skupin v EU odolávat finančním otřesům. Kromě toho by tyto změny měly dosáhnout plné harmonizace obezřetnostního zacházení s interními zdroji pro absorpci ztrát a rekapitalizaci zprostředkujících subjektů v bankovní skupině, což je důležité pro způsobilost bank k řešení krize. Nebudou-li tato čistě technická, avšak důležitá opatření provedena, nebude možné dosáhnout nezbytné úrovně harmonizace v jednotném rámci EU pro bankovní sektor. Komise proto Bulharsku, Španělsku, Itálii, Kypru, Litvě, Rakousku, Polsku, Portugalsku a Slovensku zasílá výzvu. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá ŠPANĚLSKO a PORTUGALSKO, aby dokončily provádění nařízení o panevropském osobním penzijním produktu

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Španělsku (INFR(2024)2187) a Portugalsku (INFR(2024)2188), protože Komisi neoznámily pravidla pro správní sankce a jiná opatření vztahující se na porušení nařízení o panevropském osobním penzijním produktu (nařízení (EU) 2019/1238). Panevropský osobní penzijní produkt je dobrovolný osobní penzijní plán, který spotřebitelům nabízí celoevropskou možnost spoření na důchod. Tento typ produktu je navržen tak, aby účastníkům poskytl větší výběr a konkurenceschopnější produkty a zároveň zajistil silnou ochranu spotřebitelů. Mohla by jej nabízet široká škála finančních poskytovatelů, jako jsou pojišťovny, správci aktiv, banky, některé investiční podniky a některé zaměstnanecké penzijní fondy. Komise zasílá Španělsku a Portugalsku výzvu. Tyto země mají nyní dva mají měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá ŠVÉDSKO, aby oprávnilo švédský orgán finančního dohledu k uložení zákazu obchodování na regulovaném trhu v případě porušení směrnice o transparentnosti

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Švédsku (INFR(2024)4015) kvůli nesprávnému provedení směrnice o transparentnosti (směrnice 2004/109/ES), jelikož neoprávnilo švédský orgán finančního dohledu k uložení zákazu obchodování na regulovaném trhu, pokud zjistí nebo má důvodné podezření, že byla porušena ustanovení směrnice o transparentnosti nebo vnitrostátního právního předpisu přijatého podle ní. Směrnice o transparentnosti stanoví pravidla pro zveřejňování pravidelných a průběžných informací společnostmi kótovanými na regulovaných trzích EU. Členské státy jsou povinny určit příslušný ústřední správní orgán odpovědný za zajištění uplatňování ustanovení přijatých podle této směrnice. Vyžaduje rovněž, aby každý příslušný orgán měl veškeré pravomoci nutné k plnění svých funkcí. Komise proto zasílá Švédsku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá ŠVÉDSKO, aby správně provedlo nová pravidla pro podávání informací podniků o udržitelnosti zavedená směrnicí o podávání zpráv podniků o udržitelnosti

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Švédsku (INFR(2024)2195), protože neuvedlo své právní předpisy do souladu se směrnicí o platebních účtech, směrnicí o průhlednosti a směrnicí o auditu, ve znění směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti. Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti zavádí nová pravidla pro podávání zpráv podniků o udržitelnosti. Tato pravidla se použijí od účetních období začínajících 1. ledna 2024 nebo později v závislosti na velikosti společnosti. Vnitrostátní prováděcí opatření přijatá Švédskem vyžadují, aby společnosti začaly podávat příslušné informace za účetní období počínající 1. července 2024 nebo později. To není v souladu se směrnicí o podávání zpráv podniků o udržitelnosti, jelikož Švédsko odkládá uplatňování požadavků na podávání zpráv o udržitelnosti o půl roku. Kvůli zavedení tohoto zpoždění hrozí, že ve Švédsku vzniknou nerovné podmínky mezi unijními společnostmi v různých členských státech.

Komise proto zasílá Švédsku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky, na které Komise poukázala, odstranila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá 12 členských států, aby dokončily provedení směrnice o správcích úvěru a obchodnících s úvěry ve vnitrostátním právu 

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněná stanoviskaBelgii (INFR(2024)0006), Bulharsku (INFR(2024)0013), Španělsku (INFR(2024)0047), Itálii (INFR(2024) 0074), Kypru (INFR(2024)001), Litvě (INFR(2024)0079), Maďarsku (INFR(2024)0067), Nizozemsku (INFR(2024)0103), Rakousku (INFR(2024)0000), Polsku (INFR(2024)0111), Portugalsku (INFR(2024)0117) a Finsku (INFR(2024)0059) kvůli neúplnému provedení směrnice o správcích úvěru a obchodnících s úvěry.

Hlavním cílem směrnice 2021/2167 je umožnit správcům úvěru a obchodníkům s úvěry působit v celé Unii a zároveň důrazně chránit práva dlužníků. Směrnice například vyžaduje, aby obchodníci s úvěry a správci úvěru jednali s dlužníky v dobré víře, spravedlivě a profesionálně a komunikovali s nimi způsobem, který nepředstavuje obtěžování, nátlak ani nepatřičné ovlivňování.

Komise se proto rozhodla vydat Belgii, Bulharsku, Španělsku, Itálii, Kypru, Litvě, Maďarsku, Nizozemsku, Rakousku, Polsku, Portugalsku a Finsku odůvodněné stanovisko. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věci předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

7. Daně a celní unie

(Bližší informace: Francesca Dalboni – tel: +32 22988170; Saul Goulding – tel.: +32 22964735)

Výzvy

Komise vyzývá NIZOZEMSKO, aby uvedlo svá pravidla pro zdanění investičních fondů do souladu s právem EU

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Nizozemsku (INFR 2024/4017), protože nerozšířilo nizozemský režim snížení daně na zahraniční investiční fondy, které jsou srovnatelné s domácími investičními fondy. Nizozemské právo stanoví snížení daně z dividend zaplacené investičními fondy z dividend, které obdrží od společností, v nichž drží akcie, kompenzací daně zaplacené nizozemskou společností, která vyplácí dividendy. Toto snížení je přiznáno z důvodu splatné daně z dividend (a podobných zahraničních daní). Na rozdíl od nizozemských investičních fondů nemohou zahraniční investiční fondy kompenzovat daň z dividend zaplacenou nizozemskými společnostmi z dividend, které vyplácejí a které tyto zahraniční investiční fondy následně přerozdělují svým vlastním investorům. Kvůli nizozemskému režimu snížení daně je proto pro zahraniční investiční fondy méně atraktivní poskytovat své služby nizozemským investorům a investovat do akcií nizozemských rezidentních společností. Komise se proto domnívá, že daný režim omezuje volný pohyb kapitálu, což je v zásadě zakázáno článkem 63 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 40 Dohody o Evropském hospodářském prostoru, protože nizozemský režim vytváří rozdílné zacházení na úkor investičních fondů jiných členských států EU a států EHP. Komise proto zasílá Nizozemsku výzvu. Tato země má nyní dva měsíce na to, aby na ni odpověděla, a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešila. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Předložení věci Soudnímu dvoru

Komise vyzývá BELGII, aby odstranila diskriminační podmínky pro osvobození od daně z příjmů ze spořících vkladů

Evropská komise se dnes rozhodla předložit Soudnímu dvoru Evropské unie věc Belgie (INFR(2015)4212) kvůli tomu, že zachovává diskriminační podmínky pro uplatňování osvobození od daně z příjmů ze spořících vkladů. Komise se domnívá, že belgický systém osvobození od daně použitelný na příjmy ze spořících vkladů ukládá poskytovatelům služeb usazeným v jiných členských státech Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru diskriminační podmínky pro přístup na belgický bankovní trh, a je tedy v rozporu s volným pohybem služeb (článek 56 Smlouvy o fungování EU a článek 36 Dohody o Evropském hospodářském prostoru). Soudní dvůr Evropské unie v návaznosti na řízení o předběžné otázce potvrdil porušení výše uvedené svobody belgickým právem dne 8. června 2017 a 27. března 2023. V červenci 2023 zaslala Komise Belgii odůvodněné stanovisko. Komise konstatuje, že úsilí orgánů bylo dosud nedostatečné, a proto předkládá věc Belgie Soudnímu dvoru Evropské unie. Bližší informace naleznete v tiskové zprávě.

 

8. Mobilita a doprava

(Bližší informace: Adalbert Jahnz – tel.: +32 22953156; Anna Wartberger – tel.: +32 22982054)

Výzvy

Komise vyzývá 17 členských států, aby správně uplatňovaly systém sledování výkonnosti a systém poplatků za letové navigační služby

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzev Bulharsku (INFR(2024)2075), Česku (INFR(2024)2026), Dánsku (INFR(2024)2086), Estonsku (INFR(2024)2087), Irsku (INFR(2024)2090), Španělsku (INFR(2024)2088), Chorvatsku (INFR(2024)2024), Itálii (INFR(2024)2091), Lotyšsku (INFR(2024)2092), Maďarsku (INFR(2024)2076), Maltě (INFR(2024)2093), Rakousku (INFR(2024)2085), Polsku (INFR(2024)2027), Portugalsku (INFR(2024)2094), Rumunsku (INFR(2024)2095), Slovensku (INFR(2024)2028) a Finsku (INFR(2024)2089), protože správně neuplatňují určitá ustanovení systému sledování výkonnosti a systému poplatků v jednotném evropském nebi za letové navigační služby. Nařízení o jednotném evropském nebi (nařízení (ES) č. 549/2004 a nařízení (ES) č. 550/2004) vyžadují, aby členské státy na základě transparentní metody rozdělily společné náklady mezi traťové navigační služby a letištní a přibližovací služby poměrným způsobem. Členské státy musí do svých plánů výkonnosti rovněž zahrnout systémy pobídek na podporu dosažení výkonnostních cílů. Zjištěné problémy se týkají nepřiměřené výše nebo rozdělení nákladů účtovaných leteckým společnostem, jakož i nedostatečných finančních pobídek pro poskytovatele služeb. Nesprávné provedení pravidel EU má dopad nejen na příjmy poskytovatelů letových navigačních služeb, ale také na výši poplatků hrazených leteckými společnostmi jakožto zákazníky těchto poskytovatelů služeb. Komise proto těmto 17 členským státům zasílá výzvu. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá ITÁLII a LUCEMBURSKO, aby zavedly účinný režim sankcí pro jednotné evropské nebe

Evropská komise se rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Itálii (INFR(2024)2190) a Lucembursku (INFR(2024)2191), protože nezavedly účinný a přiměřený režim sankcí vztahující se na právní rámec jednotného evropského nebe stanovený nařízením (ES) č. 549/2004. V Itálii režim sankcí plně nezahrnuje společné projekty ani systém sledování výkonnosti a systém poplatků. V Lucembursku režim nezahrnuje uživatele vzdušného prostoru, jiné zúčastněné strany v oblasti uspořádání letového provozu ani společné projekty. Komise proto zasílá Itálii a Lucembursku výzvu. Tyto země mají nyní dva mají měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Dodatečná výzva podle článku 258 Smlouvy o fungování EU

Komise vyzývá MAĎARSKO a ŠVÉDSKO, aby pokračovaly v provádění evropského akčního plánu uspořádání letového provozu

Evropská komise se rozhodla zaslat dodatečnou výzvu Maďarsku (INFR(2023)2054) a Švédsku (INFR(2023)2060), protože nezavedly veškerá technická řešení na podporu provádění evropského hlavního plánu uspořádání letového provozu (prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/116). Oba členské státy poskytly dodatečné informace ve své odpovědi na původní výzvu, kterou Komise zaslala dne 14. července 2023. Po přehodnocení stavu provádění v obou členských státech dospěla Komise k závěru, že dosud přetrvávají obavy. Komise proto zasílá Maďarsku a Švédsku dodatečné výzvy. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešily. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Odůvodněná stanoviska

Komise vyzývá NĚMECKO, CHORVATSKO, MAĎARSKO a RAKOUSKO, aby dodržovaly pravidla EU pro hlasování v Dunajské komisi

Evropská komise se dnes rozhodla zaslat odůvodněná stanoviska Německu (INFR(2022)0246), Chorvatsku (INFR(2022)0247), Maďarsku (INFR(2022)0248) a Rakousku (INFR(2022)0245), jelikož neplní své povinnosti podle Smluv EU při přijímání doporučení v rámci Dunajské komise v souvislosti se záležitostmi, které mohou ovlivnit pravidla EU nebo působnost těchto pravidel. Na plenárním zasedání dne 14. prosince 2021 hlasovaly tyto země ve prospěch rozhodnutí o uznávání dokladů posádky plavidel, které spadá pod směrnici o uznávání odborných kvalifikací ve vnitrozemské plavbě (směrnice (EU) 2017/2397) a směrnici o přechodných opatřeních pro uznávání osvědčení třetích zemí (směrnice (EU) 2021/1233). Tyto země neměly zmocnění Rady Evropské unie, a proto porušily výlučnou vnější pravomoc EU a zásadu loajální spolupráce. Dne 15. července 2022 zaslala Komise těmto členským státům výzvy. Tyto státy ve svých odpovědích ze dne 15. listopadu 2022 postoj Komise zpochybnily. Po zvážení jejich argumentů trvá Komise na tom, že Německo, Chorvatsko, Maďarsko a Rakousko porušily čl. 4 odst. 3 SEU o spravedlivé spolupráci, čl. 3 odst. 2 SFEU o výlučné pravomoci pro uzavření mezinárodní smlouvy a čl. 218 odst. 9 SFEU týkající se postupu pro pozastavení uplatňování dohody. Komise se proto rozhodla zaslat Německu, Chorvatsku, Maďarsku a Rakousku odůvodněné stanovisko. Tyto země mají nyní dva měsíce na to, aby odpověděly a přijaly nezbytná opatření. Pokud tak neučiní, může se Komise rozhodnout, že věc předloží Soudnímu dvoru Evropské unie.

 

9. Digitální ekonomika

(Bližší informace: Thomas Regnier – tel.: +32 22991099; Patricia Poropat – tel. +32 22980485)

Výzvy

Komise vyzývá BELGII, ŠPANĚLSKO, CHORVATSKO, LUCEMBURSKO, NIZOZEMSKO a ŠVÉDSKO, aby dodržovaly nařízení EU o digitálních službách

Evropská komise se dnes rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Belgii (INFR(2024)2164), Španělsku (INFR(2024)2165), Chorvatsku (INFR(2024)2166), Lucembursku (INFR(2024)2168), Nizozemsku (INFR(2024)2163) a Švédsku (INFR(2024)2169). Tyto členské státy buď neurčily příslušné orgány, tzv. koordinátory digitálních služeb, aby provedly nařízení o digitálních službách, nebo tyto orgány nepověřily plněním úkolů požadovaných zmíněným nařízením, nebo obojí. Cílem nařízení o digitálních službách je zvýšit bezpečnost online prostředí. Členské státy měly tyto orgány podle nařízení o digitálních službách určit do 17. února 2024. Koordinátoři digitálních služeb dohlížejí nad internetovými zprostředkovateli (jako jsou online platformy) usazenými na jejich území a jsou prvním kontaktním místem pro jednotlivce a podniky při řešení stížností, které se jich týkají. Tyto členské státy mají dva měsíce na to, aby odpověděly a nedostatky, na které Komise upozornila, odstranily. Neobdrží-li Komise uspokojivé odpovědi, může se rozhodnout vydat odůvodněná stanoviska.

Komise vyzývá IRSKO, aby dodržovalo akt EU o správě dat

Evropská komise se dnes rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Irsku (INFR(2024)2189), protože neurčilo příslušné orgány k provádění aktu o správě dat. Akt o správě dat usnadňuje sdílení dat napříč odvětvími a zeměmi EU ve prospěch jednotlivců i společností. Zvyšuje důvěru ve sdílení dat stanovením pravidel pro neutralitu zprostředkovatelů dat, podněcuje dobrovolné sdílení dat a usnadňuje opakované použití některých dat v držení veřejného sektoru. Uplatňuje se od 24. září 2023. Příslušné orgány jsou odpovědné za registraci organizací pro datový altruismus (datový altruismus umožňuje občanům a podnikům udělit souhlas či svolení ke zpřístupnění dat, která vytvářejí pro cíle obecného zájmu, například projekty lékařského výzkumu) a za oznamování poskytovatelů služeb zprostředkování dat. Irsko má nyní dva měsíce na to, aby odpovědělo a nedostatky, na které Komise poukázala, vyřešilo. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

Komise vyzývá ITÁLII, aby dodržovala volný pohyb služeb ve smyslu směrnice o kolektivní správě práv 

Evropská komise se dnes rozhodla zahájit řízení o nesplnění povinnosti zasláním výzvy Itálii (INFR(2017)4092), jelikož italský zákon o autorském právu a právech s ním souvisejících porušuje volný pohyb služeb ve smyslu Smlouvy o fungování Evropské unie ve spojení se směrnicí o kolektivní správě práv (směrnice 2014/26/EU). Komise vyzývá Itálii, aby se zabývala obecným vyloučením nezávislých správců práv z poskytování služeb v oblasti zprostředkování autorských práv v Itálii. Nedávné rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie zdůraznilo, že italské právní předpisy představují omezení volného pohybu služeb, jelikož znemožňují nezávislým správcům práv z jiných členských států poskytovat služby v oblasti správy autorských práv v Itálii. Itálie má nyní dva měsíce na to, aby reagovala na argumenty Komise. Neobdrží-li Komise uspokojivou odpověď, může se rozhodnout vydat odůvodněné stanovisko.

*Aktualizováno 25. července v 12:47.

Media