Ekonomika cestování míří znovu vzhůru

Během pandemie covidu-19 utrpěl světový turismus citelné hospodářské ztráty. Četná restriktivní opatření snížila jen v roce 2020 počet mezinárodních příjezdů o tři čtvrtiny, a pokles příjmů dosáhl celosvětově 1,3 bilionu dolarů. V novodobé historii bychom jen těžko našli srovnatelný otřes, který by postihl globální mobilitu tak komplexně.

Krizí bylo více

Při podrobnějším pohledu zpět však výrazné omezení cestovního ruchu znamenaly prakticky všechny války či ozbrojené konflikty. Zejména 1. a 2. světová válka zbrzdily poměrně dobře se rozvíjející cestovatelské trendy ve 20. století. Ale i v novém miléniu máme příklady ochromení cestovního ruchu v širším či celosvětovém měřítku. Mezi hlavní patřily teroristické útoky ze září 2001 či tsunami v jihovýchodní Asii v prosinci 2004. Krátkodobá, ale výrazná omezení známe i z Evropy, kdy například v dubnu 2010 výbuch islandské sopky Eyjafjallajökull na týden zablokoval leteckou dopravu nad kontinentem a omezení se významně dotkla i transatlantických letů. Českou republiku i jiné země postihly několikrát rozsáhlé povodně. V minulém roce zase řecký Rhodos a jiné lokality ve Středomoří zasáhly ničivé požáry. Podobné události znamenají pro cestovní ruch jako ekonomické odvětví zpravidla obtížný návrat k dřívějším výkonům. Kromě rekreačních, vzdělávacích a sociálně-kulturních aspektů totiž přináší cestování nezanedbatelné příjmy a příležitosti pro světové hospodářství.

Nejnavštěvovanějším regionem zůstává Evropa

V roce 2023 bylo podle statistik Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) zaznamenáno 1,3 miliardy zahraničních turistů (návštěvníků přes noc), což bylo o 34 % více než v roce 2022. Mezinárodní cestovní ruch se tak zotavil na úroveň 88 % stavu před pandemií. Výrazně k tomu přitom přispěla i odložená poptávka návštěvníků, kteří znovu zatoužili poznávat nové destinace.

Největší oživení zaznamenala oblast Středního východu, která překonala hodnoty z roku 2019 o 22 %. Mimořádných výsledků zde dosáhlo několik zemí, mezi nimi Katar (+90 %) a Saúdská Arábie (+56 %). Rovněž severní Afrika, Střední Amerika (obě +5 %) a Karibik (+1 %) již překročily úroveň před pandemií. Naopak Evropa dosáhla v roce 2023 prozatím 94 % dřívější úrovně. Přesto se silnou vnitroregionální poptávkou a letní sezonou zůstává nejnavštěvovanějším kontinentem. Zavítalo sem 700 milionů zahraničních návštěvníků s alespoň jedním přenocováním. Zbytek Afriky se zotavil na 96 % a Severní a Jižní Amerika dohromady na 90 %.

Prozatím nejméně se podařilo mezinárodní turismus obnovit v regionu Asie a Tichomoří, kam v roce 2023 přijelo pouze 65 % z původního počtu turistů. S postupným růstem mezinárodní mobility se poměrně rychle zvyšuje i hodnota ukazatelů měřících význam cestovního ruchu pro světovou ekonomiku. Celkové příjmy z mezinárodního cestovního ruchu byly v roce 2023 odhadovány na 1,4 bilionu dolarů, což je téměř 93 % z hodnoty 1,5 bilionu dolarů zaznamenané v roce 2019. Odhady UNWTO predikují návrat na původní úroveň již v roce 2024. Dynamický vývoj je pozorován také v letecké přepravě cestujících nebo globální míře obsazenosti ubytovacích kapacit.

Turistům v Česku roste chuť

V Česku se cestovní ruch v hodnotách hospodářských ukazatelů rovněž postupně zotavuje. V roce 2022 tvořil tento obor 2,22 % hrubého domácího produktu České republiky, což ve finančním vyjádření představovalo 150,8 mld. Kč. Jeho podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty v národním hospodářství činil 2,18 %. Bylo to více než v sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství dohromady. Zmíněné klíčové indikátory pozice cestovního ruchu v ekonomice však stále nedosahují úrovně roku 2019. Tehdy turismus tvořil 2,76 % HPH a 2,87 % HDP.

Celkový objem výdajů za cestovní ruch dosáhl 285,9 mld. Kč, což bylo meziročně o 84,3 % více. Jedná se o souhrnný ukazatel poptávky všech návštěvníků, kteří trávili svou dovolenou v Česku. Nezáleží přitom, zda se jedná o českého rezidenta, či návštěvníka ze zahraničí. Tento indikátor se sleduje od roku 2003 a nejvyšší hodnoty 308,2 mld. Kč dosáhl právě v předcovidovém roce 2019.

Příjezdový cestovní ruch tvořený zahraničními návštěvníky činil 49 %, tj. 139,5 mld. Kč. Zbývajících 51 % finančních prostředků (146,4 mld. Kč) generovali tuzemští návštěvníci prostřednictvím domácího cestovního ruchu. Ve spotřebním koši cestovního ruchu podle produktů převládaly v roce 2022 výdaje na zboží, zahrnující rovněž útratu za pohonné hmoty. Návštěvníci vynaložili nemalé finanční prostředky také na služby osobní dopravy, stravování a ubytování.

Zaměstnanost v oboru činila 225,5 tisíce osob, tedy meziročně o 4,8 % více. Z celku tvořili 84 % zaměstnanci a 16 % sebezaměstnané osoby podnikající v oblasti turismu. Dopad pandemie byl v případě zaměstnanosti mírnější i díky podpůrným programům na udržení pracovních míst. Přesto v oblasti turismu v roce 2022 pracovalo o 14 tisíc osob méně, tedy téměř o 6 %, v porovnání s rokem 2019. Výrazněji se propadl zejména počet podnikatelů, kteří kvůli nižší poptávce po službách přešli do jiné oblasti podnikání. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství dosáhl 4,15 %, přičemž v roce 2019 to bylo 4,41 %. V turismu tedy pracoval každý čtyřiadvacátý Čech.

Co nás čeká?

Přes patrné zvyšování finančních i nefinančních ukazatelů bude ekonomika cestovního ruchu nadále čelit výzvám spojeným s bezpečnostní i cenovou stabilitou, se změnami v chování a ve struktuře turistů a s potřebou adaptace na nové podmínky. Světový vývoj bude poháněn především výsledky v evropských zemích, Severní a Jižní Americe a na Středním východě. V Evropě by k překonání výsledků z roku 2019 mohlo v letošním roce přispět rozšíření Schengenského prostoru o Bulharsko a Rumunsko, Mistrovství Evropy ve fotbale v Německu a především nadcházející Letní olympijské hry 2024 v Paříži. V řadě dalších zemí se snaží turisty motivovat k návštěvě pobídkami a zjednodušováním vízové politiky.

Pohyb a čekací lhůty přitom usnadní přechod na digitální bezpapírový systém víz, který ohlásilo mnoho světových destinací. V elektronické podobě se připravuje například systém pro schengenská víza, jednotná turistická víza pro země Perského zálivu nebo americká víza. Z hlediska návštěvníků lze očekávat větší důraz na poměr kvality a ceny, bezpečnost, udržitelnost, autenticitu a personalizaci cestovních zážitků. Pobyty budou častější, ale kratší.

Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE:
https://statistikaamy.csu.gov.cz/docs/107903/a52ca513-7b2f-eccd-0c4b-ae2e13816250/18042405.pdf

Zdeněk Lejsek
Oddělení statistiky cestovního ruchu a životního prostředí
Český statistický úřad