Karel Škréta na pamětní minci ČNB

Česká národní banka (ČNB) vydává stříbrnou minci v nominální hodnotě 200 Kč věnovanou významnému českému baroknímu malíři Karlu Škrétovi. Pamětní mince inspirovaná jeho osobou a dílem bude v prodeji od 24. července 2024.

Na lícní straně stříbrné dvousetkoruny jsou svatá Barbora, svatá Kateřina a svatá Dorota, tři světice ze Škrétova obrazu Svatá rodina. Tento obraz patří k mistrovským ukázkám jeho tvorby a inspirace italskou raně barokní malbou. Rubová strana mince zobrazuje autoportrét Karla Škréty. Podobu dvousetkoruny navrhl akademický sochař Zbyněk Fojtů.

„Stříbrnou mincí věnovanou Karlu Škrétovi připomínáme jeho osobnost a také vliv, který pomohl formovat české malířství v období baroka. Motiv tří světic a Škrétova autoportrétu jsme vybrali ve výtvarné soutěži z celkem 34 došlých návrhů od 17 umělců,“ říká členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková.

Centrální banka vydává celkem 20 200 kusů pamětních mincí ve dvojím provedení. V běžné kvalitě je 7 300 kusů, dalších 12 900 kusů má špičkovou kvalitu vyznačující se vysoce leštěným mincovním polem a matovaným reliéfem. Jejich průměr činí 31 milimetrů a hmotnost 13 gramů. Vyrobila je Česká mincovna ze slitiny obsahující 925 dílů stříbra a 75 dílů mědi.

Nominální hodnota mince 200 Kč není totožná s prodejní cenou. Ta je vyšší a zohledňuje mimo jiné aktuální cenu stříbra, náklady spojené s výrobou a DPH. Minci lze zakoupit u vybraných smluvních partnerů. ČNB přímý prodej veřejnosti nezajišťuje.

ČNB v tomto roce vydá ještě dvě stříbrné mince (200 Kč k 400. výročí vydání Komenského mapy Moravy a 100 Kč s motivem Bezpečnostní informační služby), zlatou minci (5 000 Kč s motivem města Moravská Třebová) a jako novinku také obchodní minci – dukát (1 dukát s motivem svatého Václava). Celý emisní plán na aktuální období 2021–2025 je k dispozici na webu ČNB.

Karel Škréta

Karla Škrétu lze považovat za jednoho ze zakladatelů barokního malířství v Čechách. Narodil se v Praze na počátku 17. století, během svého života krátce pobýval také v Německu, Švýcarsku a nejdéle pak v Itálii, kterou si zamiloval a načerpal zde spoustu malířské inspirace. Mimo jiné ho ovlivnila technika temnosvitné malby slavného italského malíře Caravaggia, s níž experimentoval v pozdějším věku po návratu do Prahy. Byl jedním z nejvyhledávanějších českých umělců své doby, věnoval se malbě oltářních obrazů a portrétů, byl ilustrátorem a navrhoval grafické listy. Zemřel v Praze 30. července 1674.

Petra Vlčková
mluvčí ČNB