Srbsko - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Věda, výzkum, inovace ústí v Srbsku do high-tech sektoru, který ročně roste o více než 20 %, což představuje významný přínos pro ekonomiku země. V současné době činí 10 % srbského HDP a patří mezi čtyři nejvýznamnější exportní sektory spolu s ocelářským, automobilovým a zemědělským průmyslem. Tyto společnosti se zabývají vývojem softwarových řešení pro řadu průmyslových odvětví, včetně zemědělství, zdravotnictví a zkušebnictví, jakož i pro cloudové aplikace a platformy kybernetické bezpečnosti, online hry a provoz call center zaměstnávajících pracovní sílu s různou úrovní dovedností. Roste také význam srbské startupové scény, přičemž řada společností již úspěšně realizovala pilotní řešení v celé řadě průmyslových oborů.

V současné době pracuje v odvětví informačních a komunikačních technologií téměř 110 000 odborníků a do roku 2027 by jich mělo být nejméně 140 000, odhadl srbský ministr informací a telekomunikací Mihailo Jovanović.

Bělehrad zaujímá třetí místo v Evropě ve vývoji umělé inteligence, před ním jsou pouze Londýn a Vídeň. V této oblasti má Srbsko významné představitele v největších a nejuznávanějších korporacích po celém světě, např. ve společnostech Google, DeepMind, Youtube, AWS, IBM, Microsoft a dalších. Totéž platí pro nejuznávanější světové univerzity a mezinárodní organizace.

Jednotlivé rozvojové programy, které by mohly být v budoucnu realizovány v Srbsku za spoluúčasti českých společností, byly definovány celkovou strategií jako oblasti Smart Living, Smart People, Smart Economy, Smart Mobility, Smart Environment, Smart Governance a Smart Communication. Konkrétní příklady, o které se nyní zajímají srbští partneři v České republice, jsou například projekty elektronických portálů občana, digitální dual projekty měst pro plánování rozvoje,?autonomní doprava, chytré parkování, požární senzorika, chytré a úsporné venkovní osvětlení, městské inovátorské startupy, atd.

Srbsko bude v příštích třech letech předsedat Globálnímu partnerství pro umělou inteligenci (GPAI), v prvním a třetím roce jako spolupředsedající a ve druhém roce jako hlavní předsedající. Stát plánuje do roku 2026 do vývoje umělé inteligence investovat 100 milionů eur.

V Bělehradě do konce roku 2026 bude dokončena výstavba kampusu BIO4 – multidisciplinárního výzkumně-inovačního centra, ve kterém bude, podle slov předsedkyně vlády A. Brnabić, působit 1 400 profesorů, výzkumných pracovníků, 4 000 studentů, více než 1 000 doktorandů a 300 nejmodernějších laboratoří. V rámci kampusu BIO4 například bude probíhat práce na nejinovativnější terapii pro léčbu roztroušené sklerózy, kterou provádí srbský Ústav pro aplikaci jaderné energie spolu se Švýcarskou společností "Swiss Rockets".

Mezinárodní specializovaná výstava EXPO, která se má v Srbsku konat v roce 2027, je dalším podnětem k podpoře rozvoje IT sektoru. Plánem je totiž tuto světovou výstavu plně digitalizovat – uplatnit nejnovější technologie, drony, létající taxíky, autonomní vozidla, apod.

V roce 2024 byla otevřena bělehradská pobočka světové společnosti Wargaming, která se zabývá vývojem videoher. Společnost má v současné době v Srbsku 800 zaměstnanců a její bělehradská pobočka je druhá největší z patnácti, které má po celém světě. Jedním z důvodů pro otevření nové pobočky v Bělehradě byla kromě osvědčené odbornosti srbských vývojářů i skutečnost, že pro původně běloruskou společnost, nyní sídlící na Kypru, je do Srbska snažší přesunout odborníky z Běloruska či Ruska.

V roce 2023 vykázal srbský herní průmysl celkové příjmy ve výši 175 milionů eur. Některé z předních světových společností mají v Srbsku svá největší zastoupení, včetně společností Wargaming, Playrix a Sperasoft. Hlavními centry vývoje videoher jsou Bělehrad, Novi Sad a Niš a mezi tři nejvýznamnější oblasti z hlediska zaměstnanosti patří programování, umělecké profese a kontrola kvality.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí