Řecko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Řecko pokračuje v dekarbonizaci energetiky, zejména v ústupu od lignitových elektráren, které budou plně vyřazeny z provozu do roku 2028.

Cíle zelené transformace energetiky, které mimo jiné předpokládají, že OZE budou do roku 2030 reprezentovat 35 % energetického mixu země, budou překročeny. Výroba elektřiny z OZE představovala již v roce 2023 38 % energetického mixu a spolu s vodními elektrárnami dokonce 45 %. Kromě tradiční sluneční a pevninské větrné energie se Řecko zaměří na rozvoj pobřežních větrných elektráren, jejichž instalovaný výkon by se měl do roku 2030 zvýšit na 2 GW. Soustředit se chce také na moderní způsoby využití vodní energie. Oživení prožívají malé solární a vodní elektrárny, hybridní energetická zařízení a technologie akumulace vyrobené energie. Kapacita jejích úložišť se rozšiřuje.

Dotováno je zvyšování energetické účinnosti staveb, a to jak domácností, tak veřejných i soukromých budov, hotelů a podniků. To otevírá prostor pro nové izolační materiály, úsporná elektroinstalační řešení a výměnu energeticky náročných elektrospotřebičů jako klimatizační zařízení a ledničky za moderní a energeticky efektivní.

Perspektivní zůstává sektor LNG infrastruktury. V řeckých přístavech se rozšiřuje kapacita plovoucích skladovacích a regasifikačních jednotek (FSRU) spolu se související infrastrukturou. K hlavnímu úložišti LNG „Revythousa“ v metropolitním regionu Attika přibyl FSRU u přístavu Alexandroupoli a v následujících letech se plánuje instalace dalších v Soluni, Volosu a v Korintském zálivu. Plyn z těchto úložišť bude distribuován také do sousedních zemí.

Po několikaleté přestávce byl v roce 2022 obnoven seismický průzkum potenciálních nalezišť ropy a zemního plynu v řeckých výsostných vodách. Americká společnost ExxonMobil, která provádí průzkumy jihozápadně od Kréty, předpokládá, že průzkumné vrty by se mohly uskutečnit v r. 2025.

V klasické výrobě elektřiny pokračuje výstavba nových plynových elektráren. K záměrům vlády patří rozšíření energetického využití odpadu.

Po modernizaci volá rozvodná síť a perspektivy má její podzemní vedení, které je s ohledem na klimatické výkyvy a časté požáry prioritou. Pokračuje výstavba podmořského propojení pevninské rozvodné sítě s ostrovy.

Perspektivy skýtá rozvoj elektromobility a nezbytné dobíjecí infrastruktury. Deklarovaným cílem vlády je, aby v roce 2030 byl každý třetí nový automobil, který vyjíždí na řecké silnice, na elektrický pohon.

Novým projektem vlády je program „GR-eco Islands“. Ostrovy budou postupně transformovány v „zelené“, energeticky udržitelné a autonomní destinace. Solární a větrnou elektřinu budou využívat obyvatelé, návštěvníci, podniky a veřejné instituce včetně veřejného osvětlení. Dopravu zajistí elektromobily. Realizace programu proběhla pilotně na ostrůvcích Agios Stratis, Astypalea, Tilos a Chalki. Na ostrově Astypalea sponzoruje elektromobilitu Volkswagen.

Řecký energeticko-klimatický plán předpokládá do r. 2030 investice v řádu 39 mld. EUR do rozvoje OZE (9 mld.), elektrické rozvodné sítě (9 mld.), plynových elektráren a úložišť energie (1,3 mld.) a do zvýšení energetické efektivnosti soukromých i veřejných budov (11 mld.). Energetika patří k prioritním oblastem plánu na podporu oživení a odolnosti „Hellas 2.0“ financovaného z unijního fondu obnovy. Na projekty revitalizace vytěžených lignitových dolů v Západní Makedonii a na Peloponésu je z rozpočtu plánu vyčleněno 242 mil. EUR, na modernizaci elektrické rozvodné sítě 600 mil. EUR, na napojení Kykladských ostrovů na pevninský rozvodný systém 195 mil. EUR, na rozvod elektřiny pod zemí v lesních oblastech 40 mil. EUR, na zvýšení kapacity rozvodné sítě pro nové OZE 12 mil. EUR, na velkokapacitní úložiště energie z OZE 450 mil. EUR, na podporu elektromobility 220 mil. EUR a na zvýšení energetické účinnosti budov, a to jak domácností tak institucí, hotelů, podniků, 1,73 mld. EUR. Z finančního nástroje REPowerEU chce Řecko využít na půjčky dalších 5 mld. EUR.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí