Rakousko - Dopravní infrastruktura, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Rakousko je čtvrtým největším investorem do železniční infrastruktury v Evropě. Sektor dopravy se podílí více než 4 % na tvorbě rakouského HDP. Díky tlaku na snížení emisí skleníkových plynů roste snaha o přesun nákladní i osobní dopravy ze silnice na železnici, do jejíhož rozvoje bude do r. 2029 investováno 21 mld. EUR. Příležitosti se nabízejí i v oblasti infrastruktury dobíjecích stanic. V následujících letech má být také dokončeno přeshraniční dálniční spojení mezi ČR a Rakouskem v jižních Čechách a zahájeny stavby směrem k hraničnímu přechodu v Mikulově.

U rakouských investic do dopravní infrastruktury připadá 72 % na železniční a 28 % na silniční síť. V letošním roce rakouské ministerstvo pro mobilitu a ochranu klimatu (BMK) finalizuje strategický plán výstavby železniční sítě do roku 2040, jehož aktuální návrh zahrnuje projekty a opatření v hodnotě 26 mld. EUR, např. výstavbu nové trati mezi Horním Rakouskem a Bavorskem nebo úpravu Pyhrnské trati pro rozšíření nákladní dopravy. Cílem je 1,5násobné navýšení tzv. vlakokilometrů na 255 mil. ročně, zajištění odpovídající železniční infrastruktury do roku 2040, kdy chce Rakousko dosáhnout klimatické neutrality, a zrychlení spojení s evropskými metropolemi. Informace k projektům, které budou financovány v příštích šesti letech, poskytuje rámcový plán Rakouských spolkových drah (ÖBB) 2024 – 2029, v rámci nějž bude do modernizace a výstavby železniční sítě investováno rekordních 21 mld. EUR, další 4,7 mld. EUR je vyčleněno na údržbu infrastruktury. Hlavní pilíře plánu tvoří posílení železniční dopravy v městských aglomeracích, zatraktivnění regionálních tratí, rozšíření infrastruktury pro nákladní dopravu, elektrifikace železnice a digitalizace.

Největší podíl investiční částky (5,6 mld. EUR) je určen na renovace železničních stanic a terminálů a výstavbu či rozšíření železničních tras. Vlaková nádraží mají sloužit jako multimodální uzly mobility a nabízet optimální spojení tak, aby železnice více konkurovala automobilové dopravě. Modernizace budov přinese poskytování dopravních informací v reálném čase a bezbariérový přístup. Pokračuje výstavba záchytných parkovišť Park & Ride a Bike & Ride v blízkosti nádraží, včetně nabíjecích stanic pro elektromobily nebo výdejních schránek pro balíky. Prioritu mají také investice do efektivních protihlukových opatření.

Na elektrifikaci a zatraktivnění vlakové dopravy je vyčleněno 2,8 mld. EUR. V současné době je železniční síť ÖBB elektrifikována ze 75 %, do roku 2030 se má tento podíl zvýšit o 10 %. Na místech, kde elektrifikace není možná, se do budoucna počítá s alternativními pohony. Zatraktivnění tras i spojů se týká především venkovských oblastí.

Nadále běžícími investicemi jsou s 2,6 mld. EUR výstavba Brennerského úpatního tunelu s příjezdovými tratěmi a pokračující výstavba nové části Jižní trasy zahrnující dva tunely – Koralmský a Semmerinský se současnými náklady ve výši 2,3 mld. EUR.

Na bezpečnost a provozní systém řízení připadá částka 2,4 mld. EUR. Zvýšit se má bezpečnost na železničních přechodech a vylepšit zařízení automatického varování na staveništích. Rozšířen a modernizován bude jednotný celoevropský zabezpečovací systém ETCS, což umožní i zvýšení výkonu na železnici. Namísto dosavadních 657 stavědel zabezpečovacího zařízení by od roku 2028 měla fungovat pouze tři výpočetní střediska. Řešením požadavku přesunu přepravy zboží ze silnice na železnici bude kromě optimalizace v oblasti technologií také výstavba úseků pro předjíždění pomalých nákladních vlaků.

Modernizována a rozšířena bude trať Franz-Josefs-Bahn spojující Vídeň s Prahou a Plzní. Prostřednictvím investic na obou stranách hranice má být výrazně zkrácena doba jízdy. Rozšíření a renovace severní trasy z Vídně do Břeclavi je plánováno v postupných krocích do r. 2030 s navýšením rychlosti na 160, v závěrečném úseku až na 200 km/h.

Státní společnost pro financování silnic a dálnic Asfinag dle dlouhodobého plánu investuje mezi lety 2022 - 2027 více než 7 mld. EUR do dálnic a silnic I. třídy. Z této částky je 4,4 mld. EUR určeno na údržbu a opravy stávající silniční sítě a 2,6 mld. na výstavbu nových komunikací. Dalších 370 mil. EUR bude investováno do oblasti udržitelnosti, včetně protihlukové ochrany. Zvýší se také podíl investic do bezpečnosti silničního provozu. Investice v roce 2024 dosáhnou 1,6 mld. EUR. Asfinag v současnosti rozvíjí i inovativní projekty, jako osazování silniční infrastruktury fotovoltaickými panely nebo pilotní projekt odpočívadla s dobíjecí infrastrukturou a nabídkou rozšířeného zázemí a služeb. V oblasti inovací Asfinag často spolupracuje se start-upy. Společnost se dále zavázala, že vybuduje plošnou infrastrukturu dobíjecích stanic na každých 25 km státních silnic. Pro většinu obyvatel by do roku 2030 měly být rychlodobíjecí stanice dostupné do 3 km. Společnost bude investovat také do nabíjecích zařízení pro nákladní vozy. Výběrová řízení státních společností ÖBB a Asfinag jsou zveřejňována prostřednictvím digitální platformy ProVia.

Prioritou i nadále zůstává dokončení dálničního spojení Prahy s Lincem (D3 s rakouskou S10) a Prahy/Brna s Vídní (D52 s A5). Ke zprovoznění jihočeské části D3 dojde v r. 2026, přičemž cca 30km úsek dálnice bude zprovozněn již v závěru roku 2024. Na rakouské rychlostní silnici S10 z Lince na České Budějovice byly zahájeny stavební práce na předposledním úseku S10 Freistadt Nord – Rainbach o délce 7,3 km v r. 2023 (s dokončením v r. 2027). Se stavbou posledního úseku z Rainbach ke státní hranici u Wullowitz/Dolního Dvořiště se počítá v letech 2028–2031. Dokončení dálničního spojení přinese výrazné zatraktivnění příhraničních částí např. z pohledu výstavby logistických center a infrastruktury, které přinesou nové růstové impulsy zahraničnímu obchodu s Rakouskem. Zároveň pomůže i cestovnímu ruchu a to v obou směrech. V případě výstavby dálnice D52 chybí dobudovat cca 23km úsek na hranici s Rakouskem. Aktuální harmonogram počítá se zahájením stavby ve 4. kvartálu 2026.

V rámci balíčku e-mobility prodloužila spolková vláda podporu nákupu elektrických osobních a nákladních vozidel a nabíjecí infrastruktury a v roce 2024 poskytne na dotacích 114,5 mil. EUR. Jako základ přechodu na elektromobilitu plánuje město Vídeň rozsáhlý program výstavby e-nabíjecích stanic, do konce letošního roku má přibýt 100 veřejných dobíjecích stanic. V hlavním městě také pokračuje několikamiliardový projekt výstavby nové plně automatické linky metra U5 a rozšíření linky U2. Po provedení přípravných prací od poloviny r. 2023 začala nedávno s investičním objemem 420 mil. EUR výstavba jižního terminálu (rozšíření terminálu 3) na letišti Vídeň-Schwechat. Uvedení terminálu do provozu je plánováno na r. 2027. Město investuje i do dekarbonizace autobusové flotily. Do r. 2025 má být v provozu 60 elektrobusů a 10 autobusů na vodíkový pohon. Spolková země Vorarlbersko chce do roku 2025 provozovat 130 elektrobusů, Tyrolsko má cíl do roku 2025 nasadit v hromadné dopravě 50 vozidel. Ve venkovských oblastech a příměstské dopravě je tématem veřejné dopravy řešení úseku první a poslední míle. Podporovány jsou multimodální přestupní uzly mobility.

Další možnosti pro české firmy se nabízejí v inovativním řešení logistiky, například digitální platformy přepravy zboží, které poskytují kompletní zákaznický servis na míru.

Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí