Polsko - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025
Polské vládní výdaje na vědu a výzkum dosáhly v roce 2022 dle údajů evropské statistické služby Eurostat výše 1,46 % HDP. Přestože je to stále výrazně méně, než činí průměr zemí Evropské unie (2,23 % HDP), nedá se Polsku upřít, že se v posledních letech na ostatní členské země dotahuje. Nová polská vláda navíc ohlásila záměr v roce 2024 posílit financování vědy o dalších 7 mld. PLN (40,6 mld. CZK) a přiblížit se tak hranici 2 % HDP. Roste také počet odborníků pracujících ve vědě a výzkumu. V průmyslu jsou tahouny inovací především velké firmy v tradičních sektorech (farmacie, těžba uhlí, zpracování ropy).
Financování polské vědy z veřejných zdrojů stále nedosahuje průměru zemí Evropské unie. Od svého vstupu do EU v roce 2004 však Polsko svou ztrátu viditelně dotahuje a nárůstem výdajů na vědu patří mezi unijní špičku. V roce 2004, kdy unijní průměr výdajů na vědu a výzkum dosahoval 1,8 % HDP, vykazovalo Polsko třikrát nižší hodnotu (0,55 % HDP). V roce 2022 se Polsko s hodnotou 1,46 % HDP zařadilo mezi dvě “staré” členské země – Řecko a Španělsko – a na unijní průměr ztrácí 0,77 %. Česko si s výdaji na úrovni rovných 1,96 % stále stojí lépe. Pro rok 2024 však nová polská vláda ohlásila další navyšování výdajů na vědu a výzkum s cílem přiblížit se hranici 2 % HDP. Hlavním cílem je udržet v Polsku mladé vědce a snížit jejich motivaci odcházet do zahraničí. S tím souvisí i 30% navýšení prostředků na vědecké pracovníky na univerzitách, 20% navýšení prostředků na univerzitní administrativu a navýšení rozpočtu Polské akademie věd o 180 mil. PLN (1,044 mld. CZK).
Odstup od průměru členských zemí EU drží Polsko také v podílu odborníků ve výzkumu a vývoji na ekonomicky aktivním obyvatelstvu. V roce 2019 to bylo 0,99 a 19. místo mezi členskými státy. I zde je však vidět postupné zlepšení, ještě v roce 2008 bylo Polsko v rámci EU na 25. příčce s podílem výzkumníků na ekonomicky aktivním obyvatelstvu 0,4 %. V souladu s výše uvedenými údaji stoupá Polsko také v žebříčku “Globálního inovačního indexu”, kde si mezi lety 2007 a 2021 polepšilo o 16 pozic z 56. na 40. místo.
Při pohledu do soukromého sektoru - na základě dat z let 2019 až 2021 - lze konstatovat, že tahouny inovací v průmyslu i službách jsou velké podniky. V průmyslu bylo v daném období za aktivně inovativní označeno 26,3 % podniků. Ve skupině velkých podniků s více než 250 zaměstnanci to však bylo 74,6 %. Ve skupině středních podniků s 50 - 249 zaměstnanci 48,7 % podniků. V početně nejvýznamnější skupině malých podniků do 49 zaměstnanců však jen 16,1 %. Obdobná je situace ve službách, kde v souhrnu bylo za inovativní označeno 22,2 % podniků. Mezi velkými dosáhl podíl inovativních 66,7 %, mezi středními 39,4 % a mezi nejpočetnějšími nejmenšími podniky jen 17,6 %. Jako aktivně inovující je podnik brán, pokud ve sledovaném období zavedl alespoň jeden produkt nebo inovaci podnikového procesu.
Odhlédneme-li od míry inovativnosti podniků dle jejich velikosti a zaměříme-li se na sektorové dělení, za nejinovativnější oblast polského průmyslu můžeme označit výrobu farmaceutických výrobků (70,5 % podniků bez ohledu na jejich velikost). Následují těžba černého a hnědého uhlí (68,8 % podniků), výroba počítačových, elektronických a optických výrobků (61,4 % podniků), výroba koksu a ropných produktů (61,1 % podniků) a výroba chemických látek a chemických výrobků (54,5 % podniků). Podobně lze určit nejinovativnější odvětví ve službách - výzkum a vývoj (82,6 % podniků), pojištění, zajištění a penzijní fondy (81,3 % podniků), počítačové programování a poradenství (60 % podniků), vydavatelská činnost (51,3 % podniků) a informační služby (50 % podniků).
Nejdůležitějším vládním dokumentem pro oblast vědy, výzkumu a inovací je Národní vědecká politika ( Polityka Naukowa Państwa ) přijatá v polovině roku 2022. Dokument určuje priority fungování systému vysokoškolského vzdělávání a vědy. Absolutním cílem dokumentu je zlepšení kvality života, zajištění bezpečnosti a budování konkurenceschopnosti na mezinárodní scéně. Mezi dílčí úkoly a cíle lze zařadit zvýšení atraktivity kariéry v systému vysokoškolského vzdělávání a vědy; široce pojatou digitalizaci společnosti a hospodářství; lepší přenos znalostí a technologií mezi vědou a průmyslem a snahu o technologickou nezávislost prostřednictvím vytváření polského "know-how"; podpora mobility akademické obce; vytváření a upevňování pozitivního obrazu polské vědy ve světě a posilování jejího mezinárodního vlivu. Samostatné kapitola jsou věnovány také tématům „společenství, kultura, tradice“ a „národní obrana a bezpečnost“. Vyhodnocování a aktualizace dokumentu budou probíhat jednou za 5 let.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
04.09.2024 Akciové portfolio Tomáše Vranky: Alphabet má…
02.09.2024 Nvidia opět překonala očekávání! Investoři…
29.08.2024 Změny v povinném ručení se blíží. Řidiči,…
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Petr Lajsek, Purple Trading
Ropa padá na roční minima! Kam až poklesnou ceny pohonných hmot?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Miroslav Novák, AKCENTA
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz