Polsko - Železniční sektor, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

S hustotou 6,2 km železničních tratí na 100 km ² je polská železniční síť stále pod evropským průměrem. Rozvoj této infrastruktury tak patří k vládním infrastrukturním prioritám. Hlavními dokumenty pro rozvoj sektoru jsou Národní železniční program, jehož cíle je modernizace či dobudování základních tratí zahrnutých do sítě TEN-T, a program Kolej+, který má zajistit budování zcela nových tratí pro regionální dopravu. Stát navíc investuje miliardy EUR do modernizace vlakových nádraží i vozového parku. Zde se mohou české firmy ucházet o zakázky přímo či jako subdodavatelé dalších výrobců kolejových vozidel, kteří v Polsku působí.

Rozvoj železnic je v Polsku dlouhodobou prioritou. Současná dynamika investic má být zachována i v následujících letech, předpokládá se tedy pokračování již probíhajících vládních programů. Hlavním z nich je Národní železniční program, který řídí hlavní investice do železniční dopravy jiř od roku 2014 a jehož poslední aktualizace do roku 2030 s výhledem do roku 2032 byla schválena v srpnu 2023. Hlavní cíl programu je modernizace a budování nových tratí zahrnutých do evropské sítě TEN-T. A to včetně elektrifikace 1 400 km stávajících tratí, zvýšení počtu úseků, na kterých je možná rychlost až 200 km/h, a také poprvé v polské historii připravit vybrané tratě na rychlost až 250 km/h. Výsledkem bude zkrácení jízdní doby, zvýšení bezpečnosti železniční dopravy, komfortu cestování a odstranění překážek v nákladní dopravě na vnitrostátních i mezinárodních spojích. Na léta 2021 - 2027 bylo do programu alokováno 80 mld. PLN (464 mld. CZK) z národních zdrojů a 11 mld. PLN (63,8 mld. CZK) z Národního plánu obnovy.

Dále existuje řada menších investičních plánů, jako je Program Kolej+. Jeho cílem je zajištění dostupnosti železniční dopravy v regionech (tedy budování zcela nových regionálních tratí) s plánovanými investicemi ve výši 13,2 mld. PLN (76,56 mld. CZK) do roku 2029. Řadíme zde i dva speciální programy zaměřené na přestavbu a modernizaci vlakových nádraží a zastávek. Ty mají být přizpůsobeny potřebám moderního cestování se zajištěním bezbariérového přístupu a dostatečnou kapacitou pro obsluhu dálkových vlaků. V těchto programech je na následující léta alokováno celkem 2,7 mld. PLN (15,66 mld. CZK).

Velkým impulsem pro rozvoj železniční dopravy v Polsku má být také projekt centrálního komunikačního uzlu - CPK. Jeho základem je zcela nové letiště ležící mezi Varšavou a Lodží, které bude s ostatními polskými městy spojeno vysokorychlostní železnicí. V rámci projektu CPK je naplánováno téměř 2 000 km nových tratí, které mají být vybudovány do konce roku 2034. Na více než 1 300 km z nich již probíhají přípravné práce. Přestože původní plán CPK počítal se zahájením výstavby již v roce 2023, nyní je finální podoba a osud projektu nejistý. Nová polská vláda, která nastoupila koncem roku 2023, zadala hloubkový audit celého projektu a až na jeho základě rozhodne o tom zda a v jakém formátu bude pokračovat.

Vedle investic do tratí probíhá v Polsku zásadní modernizace vozového parku. Státní přepravce PKP Intercity alokoval v posledních 6 letech na nákup nových moderních vlakových souprav více než 7 mld. PLN (40,6 mld. CZK). V dalších letech s horizontem do roku 2030 hodlá v rámci strategie PKP Intercity – Železnice velkých investic vyčlenit dalších 27 mld. PLN (156,6 mld. CZK). Dopravce plánuje až dvojnásobné navýšení kapacit vlaků na dálkových tratí. Nově pořízené vlakové soupravy mají být schopny dosahovat cestovní rychlost 160–250 km/h. Většina vlaků provozovaných PKP Intercity v současnosti dosahuje maximální rychlosti 160 km/h.

Kromě investic do osobní přepravy plánuje polská vláda efektivnější využití železnic v dopravě nákladní. Tyto investice budou součástí komplexního plánu s názvem Směry rozvoje intermodální dopravy do roku 2030 s výhledem do roku 2040. Hlavním smyslem dokumentu je stanovení klíčových potřeb (kolejová vozidla pro kontejnerovou přepravu, potřeby v oblasti technického vybavení terminálů, rozvoj telematických a informačních systémů) a jejich navázání s finančním plánem nového programovacího období EU.