Polsko - Energetika, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025

Výroba elektřiny v Polsku dosáhla v roce 2023 úrovně 166 TWh, což je o necelých 9 TWh méně, než v rekordním roce 2022. Za snížením produkce elektřiny stojí snížení spotřeby o 5 TWh a dovoz asi 3 TWh oproti vývozu 2 TWh v loňském roce. Dominantním zdrojem v polském energetickém mixu jsou stále uhelné elektrárny, jejich podíl na vyrobené elektřině byl ale loni nejnižší v historii - 61,5 %, vyprodukovaly tak o celých 22 TWh elektřiny méně, než v roce 2022. Podíl obnovitelných zdrojů narostl na 27 % a Polsko se tak přiblížilo cílů 32 % výroby elektřiny z OZE do roku 2030. Právě do rozvoje obnovitelných zdrojů energie, především offshorových větrných elektráren a fotovoltaiky, jejichž podíl v energetickém mixu Polska dynamicky roste, jsou namířeny hlavní investice.

Základem energetického mixu v Polsku je stále produkce tepelných elektráren na černé a hnědé uhlí. V roce 2022 byl podíl těchto elektráren na celkové produkci elektřiny v Polsku 69,1 %, v roce 2023 tento podíl klesl na 61 %. Z hnědého uhlí pocházelo v loňském roce 21,1 % elektřiny v Polsku, celkově se jedná o 35 TWh. Oproti roku 2022 je to o 26,5 % produkce zdroje méně. Z černého uhlí pocházelo 39,9 % vyrobené elektřiny, konkrétně 66 TWh, což je pokles o 16,6 % mezi lety 2022 a 2023. Důležitá role uhlí v polském energetickém mixu přesto přetrvá ještě mnoho let - potřeba modernizovat polské tepelné elektrárny pak nabídne množství příležitostí pro české firmy. Polovina polských tepelných elektráren je starší 50 let. Tyto zastaralé technologie bude Polsko nuceno odstavit a nahradit modernějšími technologiemi nejpozději do roku 2030 z důvodu přísnějších pravidel ochrany životního prostředí přijatých na úrovni EU.

Nárůst zaznamenala v roce 2023 produkce elektřiny v elektrárnách na zemní plyn. Zatímco v roce 2022 byla v Polsku spíše okrajová - jen 3,3 % celkové produkce elektřiny, v roce 2023 vzrostl podíl elektřiny vyrobené z plynu na 10 %, celkem se jednalo o 16,5 TWh a nárůst produkce mezi lety 2022 a 2023 o 40,5 %.

Rekord v produkci zaznamenaly loni v Polsku obnovitelné zdroje energie. V součtu celých 27 % elektřiny pocházelo z obnovitelných zdrojů. Nejvýrazněji se podílely větrné elektrárny s podílem 14,1 % na celkové produkci (23 TWh, o 17 % více než v roce 2022), následované fotovoltaickými elektrárnami s podílem 6,9 % (11 TWh, o 39 % více než v roce 2022), elektrárnami na biomasu s podílem 4,9 % (8 TWh, o 7 % více než v roce 2022) a vodními elektrárnami s podílem 1,5 % (2 TWh, o 23 % více než v roce 2022). Celkový instalovaný výkon OZE v polské energetice je již téměř 30 GW. To je obrovský nárůst ve srovnání s minulostí. V roce 2022 to bylo 22,7 GW, ještě v prosinci roku 2021 byl celkový instalovaný výkon OZE v Polsku “pouze” 16,9 GW. Tento vývoj odpovídá dlouhodobým prioritám polské vlády, kde nárůst podílu OZE patří mezi hlavní pilíře modernizace sektoru. Především je podporován rozvoj fotovoltaiky (domácí instalace) a větrných elektráren (do budoucna především větrných farem na moři).

Velké naděje vkládá Polsko také do využití vodíku. V současnosti je třetím největším výrobcem vodíku v Evropě a pátým na světě. Roční produkce je přibližně 1 milion tun, což znamená 10 – 15 % evropské spotřeby vodíku. Vodík v Polsku produkují především rafinérie a chemické závody, veškerá produkce vodíku je vyrobena z fosilních paliv, což by se však mělo v budoucnu změnit. Vláda přijala v loňském roce strategický dokument s názvem Polská vodíková strategie do roku 2030 s výhledem do roku 2040. Ten stanovuje několik hlavních cílů, mezi které patří zavádění vodíkových technologií v energetice a vytápění; využívání vodíku jako alternativního paliva v dopravě, podpora dekarbonizace průmyslu, výroba vodíku v nových zařízeních z nízkoemisních zdrojů, efektivní a bezpečný přenos, distribuce a skladování vodíku. Ve všech těchto oblastech se mohou uplatnit i technologie českých firem.

Kromě samotné výroby energií si investice vyžádá i přenosová a distribuční síť. Do roku 2030 plánuje polská vláda vyčlenit na investice do přenosové a distribuční sítě celkem přes 14 mld. PLN (81,2 mld. CZK). Součástí kritické energetické bezpečnosti jsou také investice do plynovodů. V roce 2022 byl uveden do provozu nový plynovod Baltic Pipe přivádějící plyn z Norska. Kromě fungujícího terminálu na LNG v přístavu Svinoústí a plánovaného plovoucího terminálu na LNG v Gdaňsku je to další krok k diverzifikaci dodávek plynu.