Lotyšsko - Obranný a bezpečnostní sektor, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2024/2025
Lotyšsko jako členská země NATO přijala roku 2018 závazek vyčlenit 2 % HDP na obranu a v následujících letech plánuje své příspěvky ještě zvýšit: 2,7% HDP do roku 2025 a 3 % do roku 2027. Vzhledem ke své geografické poloze, posledním událostem v regionu i závazkům v rámci NATO, bude obrana i nadále klíčová pro fungování státu. V roce 2024 dosáhne financování obranného sektoru 2,4% HDP Lotyšska, což je o 141,56 milionu EUR více než v loňském roce. Plánuje se, že v letech 2023 až 2027 bude do obranného rozpočtu každoročně investováno dalších 200 milionů EUR na posílení schopností protivzdušné obrany, čímž se zvýší obranyschopnost země a posílí bezpečnost Lotyšska v měnící se geopolitické situaci. Rozpočet ministerstva obrany na rok 2024 je rozdělen do tří kategorií: personál, údržba a investice, tj. rozvoj schopností, a infrastruktury (rozvoj výcvikového prostoru Selija). Priority na rok 2024 obsahují zlepšení bojových schopností Národních ozbrojených sil, jakož i zajištění plné obranné služby pro lotyšské občany a zlepšení systému rezervistů Národních ozbrojených sil.
Za účelem dlouhodobého rozvoje vojenského průmyslu v Lotyšsku byla na konci 2023 roku zaregistrována státní společnost Státní obranná korporace. Společnost bude nepřímo zajišťovat výrobu a integraci vojenského zboží nebo komponentů a technologií, které obranný sektor kriticky potřebuje. Už v březnu 2024 Lotyšsko společně s Francií, Itálií, Finskem a Norskem obdrželo z fondu Evropské komise grant o výši 41 milionu EUR na projekt, který se bude týkat podpory výroby munice. Během projektu má být v Lotyšsku vytvořena továrna na dělostřelecké modulární náboje.
Na začátku roku 2024 země Pobaltí podepsaly společnou dohodu o zřízení Baltské obranné linie, která má posílit východní hranici pobaltských států a NATO. Plán počítá s budoucím rozvojem a rozmístěním různých protimobilních opatření podél vnější hranice NATO a EU. Podle ministra obrany by výstavba Baltské obranné linie v Lotyšsku mohla trvat příští desetiletí, přičemž náklady budou značné. Byl také schválen plán posílení vojenských sil a boje proti mobilitě na východní hranici. Plán je součástí Baltské obranné linie, která bude zahrnovat zřízení opěrných bodů jednotek Národních ozbrojených sil podél celé rusko-běloruské hranice. Sektor obrany pokračuje v praktických pracích na posílení východní hranice od března 2024 a v příštích pěti letech investuje 303 milionů EUR. Spolu s tím byla schválena aktualizovaná verze Národního plánu civilní ochrany (plán CO).
Podle komerčních bank je národní bezpečnost pro Lotyšsko, pobaltské státy i celou Evropu existenční otázkou, a proto jsou připraveny poskytovat více finančních prostředků vojenským společnostem, které rozvíjejí a posilují národní obranné schopnosti. Lotyšské komerční banky již financují řadu projektů ve vojenském a obranném sektoru, protože finanční sektor zrušil po desetiletí trvající přísná omezení pro financování vojenských projektů po ruské invazi na Ukrajinu v plném rozsahu.
Lotyšsko mívá specifické nároky na vojenskou, případně hasičskou či záchrannou techniku vzhledem k terénu svého území, které se z velké části rozkládá na měkkém písečném podloží. V Lotyšsku se navíc nachází velké plochy lesů, které jsou v letních měsících i přes severské přímořské klima náchylné na lesní požáry. Charakteristické pro tuto pobaltskou zemi jsou i méně dostupné odlehlé vesnice, ke kterým nezřídka vedou jen prašné cesty.
V Lotyšsku již několik let působí jednotky Armády ČR v rámci alianční předsunuté přítomnosti (eFP NATO). Jednotky Armády ČR tedy přímo používají českou výzbroj na území Lotyšska a tím mohou partnerům ukázat nejnovější trendy a vybavení.
V neposlední řadě čelí Lotyšsko v současné době i hybridním či kybernetickým útokům. V této oblasti má Česká republika co nabídnout a mnohé české firmy si zde budují silné renomé. Vzhledem ke geopolitickému vývoji situace v regionu bude zcela jistě i nadále sílit poptávka po řešení v oblasti electronic warfare či odhalování fake news.
Ministerstvo obrany aktuálně posuzuje možnost výroby min v Lotyšsku. Vzhledem k tomu, že Lotyšsko rozvíjí své odborné znalosti a technologie v oblasti výroby munice a výbušnin, může začít uvažovat o dalších krocích ve spolupráci s partnery a v současné době posuzuje možnost montáže nebo výroby min. V tomto směru budou zcela jistě důležitá mezinárodní partnerství.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Česká koruna, CZK - kurzy měn české koruny
- Kurzy ČNB - Kurzovní lístek České Národní Banky
- Kurzovní lístek Česká spořitelna, Kurzovní lístky bank
- Česká spořitelna, a. s. - euro, vývoj kurzu měny
- Volná místa region Česká Lípa - Volná pracovní místa Česká Lípa
- Podnikání v České republice
- USD, americký dolar - převod měn na CZK, českou korunu
- Česká pošta - ceník poštovného 2020
- UAH, ukrajinská hřivna - převod měn na CZK, českou korunu
- THB, thajský baht - převod měn na CZK, českou korunu
- GBP, britská libra - převod měn na CZK, českou korunu
- AED, SAE dirham - převod měn na CZK, českou korunu
Prezentace
18.11.2024 Nejlepší telefon za 2 990 Kč. Motorola má hit…
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
Okénko investora
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jak trh reagoval na volby v USA? Historická maxima, ale i prudké propady
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?